Taky mě nějakým způsobem zasáhla smrt Gotta, nějak to člověk bere, že patřil pořád do našeho života a zasáhlo to i mého muže, když jsem mu řekla, zemřel Gott, jen se ozvalo Ježíš, tak rychle?
Neposlouchali jsme ho nějakých čtyřicet let. Vyrostla jsem na jeho písni Ani černá ani blondýna, kterou dokážu zazpívat ještě dnes. Mám pořád ráda jeho Karneval, Oči sněhem zaváté, pozdější Když muž se ženou snídá, ale nerozumím téhle hysterii národa a přijde mi to vlastně hodně nedůstojné. Nevěřím, že truchlí tak okatě množství lidí, kteří si na něj nevzpomněli tolik let, nepouštěli si jeho písně.
Já to cítím trochu jako divadlo a u někoho potřebu se zviditelnit, akorát nevím teda před kým, Gott už nežije...
Nemluvím o příspěvcích na blozích, které běžně sleduji. Například příspěvek Inky byl nádherný, i když jsem se k němu nevyjadřovala. Nemohla jsem vzhledem k výše uvedenému, i když jsem napsanému věřila.
Vůbec jsem nechtěla o Gottovi psát, ale pondělní titulek o majetku, který prý zanechal, mě rozhoupal. Proboha, co je komu po tom, jaký je jeho majetek?! Budete snad dědit? Neukradl ho, tak ho už nechme proboha v klidu odpočívat a hlavně klid jeho rodině. No prostě část národa si prostřednictvím osobnosti a nejlépe po smrti, to je bez práce, potřebuje zvednout svoji vlastní popularitu a nejsou to bohužel jen politici, ale i novináři a běžní lidé.
Tuhle hranou hysterii jsem už zažila před pár lety. Mám odjakživa ráda Jacksona a vždy jsme na něj s naší Terezou tančily, jen tak doma pro sebe. Moji známí či jen tak kolemjdoucí okolo mého života se mi vždy posmívali: ježíš, ty máš ráda Jacksona???!!!
Ano, mám, odpovídala jsem po pravdě a měla jsem pocit, že se snad mám cítit nepatřičně či jako by se ode mě snad očekávala dokonce omluva. Je to (teda už byl) výborný zpěvák a tanečník a dobře se mi na něj tančilo.
Jen umřel, opět se zvedla vlna smutku a žalu v celém našem národě a já viděla pláč u lidí, kteří se před časem divili, že ho poslouchám. Jasně, že jsem nevěřila, že vzpomínání je skutečné. Já jsem ho poslouchala do poslední chvíle. Ani nevím, jestli jsem se k jeho smrti někdy vyjadřovala, i když mi bylo jeho odchodu líto.
Poslouchám ho pořád, ať na CD anebo si ho pouštím na počítači při nějakém psaní. Jako právě při psaní tohoto příspěvku. Teď zrovna zpívá Black Or White a já se u toho svíjím do rytmu. A taky ho ještě nenechali v klidu.
Dobře, teď je to o Gottovi. Teprve po jeho smrti jsem viděla jeho fotky ze současnosti a musím říct, že pořád byl moc hezký a sympatický i v 80. letech. Říká se, že do 30. let za svůj obličej nemůžeme, ale později je náš ksicht už jen naše věc a za obličej jsme zodpovědní, je tam vidět vše - naše zášť, závist, zloba, ale i laskavost, tolerance.
Je vidět, že Gott byl laskavý a milý člověk a ani jsem ho nemusela znát osobně.
Je vidět, že Gott byl laskavý a milý člověk a ani jsem ho nemusela znát osobně.
Po letech jsem si ho znovu poslechla. Píseň, kterou natočil se svojí dcerou.
Je krásná a je dobře, že to stihl a měl z toho radost.
Je krásná a je dobře, že to stihl a měl z toho radost.
Tak ať ani nám srdce nehasnou.
Fotografii pavučiny jsem dala do úvodu záměrně. Každý z nás si rovněž spřádá kolem sebe pavučinu pocitů. Z těch skutečných by asi šla pavučina uplést.
Ale z těch hraných jen na odiv...
Pochybuji. Nevěřím.
Ale z těch hraných jen na odiv...
Pochybuji. Nevěřím.
Písně Gotta jsem měla ráda od jeho začátků, ale kovaná fanynka jsem nebyla. Byli i jiní zpěváci, kteří mne oslovovali a oslovují.
OdpovědětVymazatUrčitě si zasloužil obdiv a zřejmě se dlouho nepodaří žádnému našemu zpěvákovi projít tak úspěšně a profesionálně svojí kariérou. A že se teď vyrojila řada příživníků- to je evidentní.
Hezký den!
Hanka
Milá Marti, napsala jsi to moc hezky. S mnoha Tvými postřehy se ztotožňuji. Celá ta kauza kolem smrti KG se mi nelíbí. Opět národ rozdělen, jen tentokrát na lidi, kteří jsou ochotni jet přes půl republiky na Bertramku a tam nahlas plakat a bít se do prsou. A ti další jen čekají až to skončí. Já sama si potřebuji smutek po svých blízkých zpracovat sama ve své hlavě a srdci, netrvá to den, ani týden, a nepomůže nahlas lkát. Ale každý jsme jiný, jestli jim to dělá dobře. Jen bych si přála, aby Ti kteří nelitují času, peněz a dávají najevo svou empatii, aby se rozhlídli po svých blízkých, jestli ještě zaživa nepotřebují pomoc nebo pohlazení. ještě ps. Proti panu KG nic nemám, uznávám, že byl velký umělec, čest jeho památce. Lenka kočka.
OdpovědětVymazatSmrt Karla Gotta mě zasáhla jako většinu těch, co ho měli rádi. A stejně jako Tvůj muž jsem si říkala, tak brzy. Je mi moc líto, že nemohl strávit více času se svými dcerami, které jsou ve věku, kdy by tátu moc potřebovaly. To, co se děje kolem jeho úmrtí je pro jeho rodinu hodně náročné.
OdpovědětVymazatBohužel, když odejde někdo slavný, tak se najdou vždycky lidé, kteří se na tom nějak přiživí a je to moc smutné. Ať odpočívá v pokoji.
Růža
Marti, jseš úžasná.Krásný článek od tebe.I když byl p.Gott populární osoba, jeho úmrtí beru, že to má každý člověk určený. Nedá se nic dělat, ale každého čeká jednou konec.Jen mi hlava nebere, že se z jeho smrti dělá takový humbuk.O politicích ani nemluvím, je mi z nich zle, co vše vymýšlí. Bylo jeho rozhodnutí, že si vlastně založil rodinu tak pozdě, ale není sám.Ale ta písnička s dcerou mne dojala.Holčinky i s paní jsou na celý život zabezpečený a to je dobře.Nikdy jsem nebyla zapálená fanynka nikoho.Moc se mi líbily písničky Věry Špinarové, překrásný hlas.Taky škoda, že odešla a tak brzy.Hlavně přeji rodině p.Gotta ať žijí v pohodě, ale to asi bulvár jim neumožní.Hold je to daň za popularitu.Měj krásný podvečer a děkuji za krásný článek.👍Martina
OdpovědětVymazatMně vadí hlavně humbuk, který kolem toho udělali politici, především předseda vlády. Evidentně se snahou získat na tom nějaký politický bodík. Šílenství fanynek je očekávatelné (kolegyně bydlí kousek od Bertramky a prý se tady pro davy lidí, svíčky a kytky nedá chodit), nakonec i zájem médií (byť se mi to taky moc nelíbí, ale ona od informování jsou), od politiků mi to přijde jako nechutné přiživování se na pověsti někoho jiného
OdpovědětVymazatP.S. Ta fotka pavučiny je krásná
Ó, díky, díky. Mě tahle smrt nějak vůbec nezasáhla. Za prvé můj šálek kávy to nebyl, ovšem uznávám že to byl profík. Ale byl to starý člověk s fatální diagnózou u které se to dalo čekat kdykoli. To víc mne teď zasáhla smrt manželky mého kamaráda, které bylo teprve 49 let a bylo to naprosto náhlé. To co se teď děje je z jedné strany neskutečná fraška a z druhé hyenismus politiků v čele s Hrabišem. Takže už ať je po všem, i když se obávám, že tak ještě půl roku bude o "zábavu" postaráno.
OdpovědětVymazatMarti, napsala si to přesně. Je to hysterie, nedůstojné, to co dělají polici a bulvár, k tomu se mi nechce ani nic psát.
OdpovědětVymazatTrocha klidu, tichého vzpomínání a důstojnosti by nezaškodila.
Měj hezký den, Helena
Ahoj holky, moc děkuji za vaše komentáře. Já už jsem si řekla k tomu vše, tak jen všem hezký den.
OdpovědětVymazat