Kdysi mi teda tenhle pohled z okna nepřipadal tak romantický. Jako dítě školou povinné jsem viděla neustále každý den ze všech oken našeho domu školu, kam jsem chodila devět let.
Někdy mě to teda iritovalo a neustále připomínalo dosud nesplněné úkoly.
Někdy mě to teda iritovalo a neustále připomínalo dosud nesplněné úkoly.
Je to obrovská budova, která vykukuje ze všech stran parku.
Dnes už mi ten pohled přijde samozřejmě jiný. Park mého dětství si tedy pamatuji mnohem krásnější, chybí tam krásný prostor s květinami a vodotryskem, který byl pod úrovní a scházelo se k němu po schodech a hrály jsme si tam jako děti na princezny a indiány.
Ovšem objektivně je to pořád krásný a velký park, jen už chybí některá krásná zákoutí a naopak přibylo oplocení. Vlastně původně to byly dva velké parky, které rozdělovala silnice.
V tom druhém byla zase pergola obrostlá růžemi. Vždy mi připomínala pohádky.
Dnes už tam není, parky spojili a mezi nimi je velké dětské hřiště, kde už si hrály naše děti.
V tom druhém byla zase pergola obrostlá růžemi. Vždy mi připomínala pohádky.
Dnes už tam není, parky spojili a mezi nimi je velké dětské hřiště, kde už si hrály naše děti.
Pamatuji si hodiny tělocviku, kdy jsme běhali parkem a vždy, když to bylo kolem našeho domu, jako malé mi bylo líto, že nemůžu domů. Přišlo mi to divné.
Ovšem z pohledu rodiče je to jistě ideální stav, když dítě přeběhne park a je ve škole.
Dnes už je dokonce cesta od našeho domu přímo přes park ke škole, já jsem musela jít okolo.
Dnes už je dokonce cesta od našeho domu přímo přes park ke škole, já jsem musela jít okolo.
Dnes je to pro tentokrát asi poslední pozdrav z Moravy, protože zítra odpoledne odjíždím.
Mojí sestře se povedlo vyfotit důkaz toho, jak Dáša miluje slona, kterého jsem jí dala, jen si s Danou každý den říkáme, panebože, který blbec to přinesl!
Pískání slona není příjemné a Dáša ho mačká vehementně, aby hlavně hodně pískal.
Mějte pěkný den. Zítra vám povím něco nového o ježečkovi.
Tak to jsi tedy měla blízko školu. A škola obklopená parkem není vůbec k zahození :-).
OdpovědětVymazatPoslední fotka nemá chybu.
Klidný den!
Hanka
Hani, jo měla. Měj pěkný víkend.
VymazatNaši kluci měli školu také přímo přes ulici, pro rodiče je to opravdu výhoda. U nás je park pod školou, ale ten byl vybudován až po 89 roce. A je tu také fotbalový stadion a popojdeš pár kroků a jsi u plaveckého bazénu.
OdpovědětVymazatDáša je kouzelná, je vidět, že ji Tvůj dárek ještě neomrzel. ;-) Přeji Vám všem krásný den. Růža
Růži, i k mojí lítosti neomrzel, příště musím vybrat něco, co tak strašně nepíská. Měj pěkný den.
VymazatŠkola v parku je určitě prima.
OdpovědětVymazatPokud jde o slona, vypadá to, že Dášu jsi nadchla, sestru méně :-).
Hezký víkend
Stáni, nejen sestru, ale ani sebe. Měj pěkný víkend.
VymazatMarti, narodila jsem se v městě poblíž, ale bylo dobře, že se naši přestěhovali na vesnici. To jsem byla opravdu ještě malá. V tom městě bych nechtěla bydlet. Vesnice byla úžasná. Dneska je městečkem, kde je málem všechno, a přesto za vesnicí se mi stýská. Miluji polnosti a lesy, a tak si říkám, oč jsou dneska děti ochuzeny. Už jen to, že do školy jsem to měla 3 km pěšky, a v neprohrnuté cestě v zimě to byla celkem zabíračka. Bylo to bezvadné kondiční cvičení s aktovkou plnou učebnic a sešitů. V teplejším období jsem jezdila do školy na kole. Dneska děti jezdí autobusem, pěšky by to vůbec nezvládly.
OdpovědětVymazatPřijde mi úžasné, že Dášu stále baví pískací slon. Ta se má z čeho radovat! Zdraví Iwka
Iwko, no dnes je i trochu jiná doba, naše děti taky chodily do školy pěšky víc než kilometr, dnes bych se pravděpodobně možná víc bála. Měj pěkný víkend.
VymazatTo jsou ty úhly pohledu... Ale výhled je to hezký!
OdpovědětVymazatA Dáša - čím je hračka hlučnější, tím lepší... Tedy tohle si myslí naši pejsci :o) Ta fotka je úžasná!
Šťastnou cestu! Helena
Helenko, ano přesně tak a někdy, když se Dáša na nás třeba trochu naštvala, letěla si pro slona a zuřivě jej mačkala s výrazem: to máte za to :-) Děkuji a měj pěkný víkend.
Vymazat