nevšední zážitek

Ještě jsem plná včerejšího kulturního zážitku a pravděpodobně si jej budu dlouho pamatovat. 
Jak víte, usmyslela jsem si i napsat článek z představení, které vybral můj muž, ne ovšem kritiku, nejsem divadelní kritik. 
Ale jak víte, mám ráda články živé, originální, zkrátka moje, a pokud to jde, vždy si o akci s někým povídám. 

Tentokrát se mi povedlo domluvit si setkání s Pavlem Baťkem a trochu jej vyzpovídat před představením. 
Ale opravdu jen málo, neměl to být rozhovor, ale článek o inscenaci. 
Musím říct, že herec je velmi příjemný a sympatický člověk a povídání s ním, i soukromé, bylo pro mě zážitkem.

A jaké to včera bylo?

Přečtěte si článek. Ještě sice nevyšel, dopsala jsem jej před chvílí, ale dovoluji si ho sem dát.
Znovu to psát na blog se mi moc nechce. Na fotkách je jen nafocený program. 
Včera jsem samozřejmě nefotila a k článku fotky použila z webu divadla.
Mějte pěkný den.

Obsluhoval jsem anglického krále
Marta Dušková

Divadelní sál Masarykova kulturního domu v Mělníku patřil v neděli 20. října inscenaci na motivy novely Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Příběh malého pikolíka Jana Dítěte, který jde za svým velkým snem, ožil na jevišti v podání Divadla A. Dvořáka Příbram. Roli hlavního hrdiny si přímo před očima diváků předávají herci Viktor Kuzník, Pavel Batěk a Pavel Rímský. V inscenaci hraje devatenáct herců, kteří vystřídají více rolí. Představení se hraje již od roku 2017 a nedělní inscenace byla 29. reprízou.

Na otázku, jak se hraje Hrabal, odpovídá herec Pavel Batěk: „Hraje se dobře, až samozřejmě na jazykové vyjádření. Ale mně se líbí, i když se ty monology někdy těžce pamatují, ale ten jazyk je nádherný. Hrabalovu novelu jsem četl dvakrát a mám ji moc rád. Je nádherná. Přiznávám, že film se mi moc nelíbil, protože tam byl Dítě vykreslen jako takový hajzlík a já myslím, že to tak úplně není. Je to malý člověk, který se chce dostat někam výš a původně to nemyslí zle. Když je odmítán pro svůj malý vzrůst, bere to jako nespravedlnost, ale jde si svou cestou. Prostě malý český člověk, který raději proplouvá jakýmkoliv režimem a jede si svoji lajnu. A to ostatně známe i dnes“.

Nedělní inscenace, ve které zazněla autentická nahrávka hlasu Bohumila Hrabala, byla nevšedním a nezapomenutelným divadelním zážitkem, což ocenili diváci velkým potleskem ve stoje při závěrečné děkovačce všech protagonistů představení.