úterý 21. května 2019

bez naprostého soukromí




Za dnešní moji úvahu může naše Justýna.
Jako máma tří malých dětí jsem si kdysi přála víc soukromí. Ani na toaletě jsem nebyla sama a vzhledem k tomu, že jsem to měla třikrát, trvalo to docela dlouho. Určitě jste to měli všichni stejně. 
Já tenkrát toužila vypít si ranní kávu ještě horkou a někdy jsem ji dopíjela až večer. 
Dnes na to ráda vzpomínám.
Teď by se mohlo zdát, že už soukromí mám.
Vnoučata už trochu vyrostla, tak už jsme odbourali absolvování mojí toalety v kolektivu a už se mi daří být i při ranní sprše sama. 
Většinou jsme se tam nacpali všichni tři i s Lolou a Alánkem. Chtěli se prostě sprchovat se mnou, a když to přišlo poprvé, říkala jsem Tereze, prosím tě zakaž jim to.
Jestli to nevadí tobě, tak ať klidně jdou.
Sprchy nemáme nikde dost prostorné a nacpat se mým tělem zvící velikosti vorvaně nebylo úplně jednoduché. Kupodivu děti moje tělo nějak nezkoumaly. 
Jen Lolinka několikrát udiveně podotkla: babi, ty máš teda obrovská prsa!!! 
Ale nasmáli jsme se všichni, páč provést ranní očistu ve třech v prostoru sotva pro jednoho štíhlého nebylo jen tak.
Po třech letech, co jsem s Justýnou většinu času a většinou pracuju z domova, jsem zřejmě vychovala další dítě. Nejen, že rozumí všemu, co jí člověk říká, někdy musíme doma i šeptat, aby to neslyšela, ale poslední rok je jak můj ocásek a já opět ztratila soukromí.
Ráno nesmím zavírat toaletu, páč v ten okamžik se začne dobývat dovnitř, mlátit na dveře a řvát, takže musím otevřít a opět nemám soukromí žádné ráno. 
Justýna čeká, dokud nedokončím svoji potřebu a teprve potom odkráčí se mnou.
Minule jsem se chtěla zbavit jejího otírání o moje nohy a mytí drsným jazykem. 
No, nevím, jestli se jí zdálo, že ranní očistu potřebuju, ale je pravda, že ranní sprchu jsem ještě neabsolvovala. 
Povídám: Justýnko, ty už si dopapala? Podívá se přímo na mě, kouká do očí a ozve se něco jako lidské JO, a já povídám: dobře, já ti ještě přidám. 
Na ranní snídani dávám vždy jen půl kapsičky, někdy nemáme chuť na celou. 
Po tomhle rozhovoru najednou Justýna zmizí bleskem z toalety.
Když vstoupím do kuchyně, vidím, jak sedí před miskou jako vykřičník a kouká ke vchodu do kuchyně, kdy konečně přijdu a splním slib.
Já vím, je to k nevíře.
Moje mamka říká: no jo, ty s ní jednáš a mluvíš jako s člověkem, nediv se, že ti rozumí.
No, je tady teda určitý rozdíl oproti dětem. 
Nemusím ji přebalovat a posazovat na nočník. 
Ani uspávání nehrozí. Usne kdekoliv jako dnes ráno na stole na zahradě klidně v pozůstatcích nočního deště.
A jednou také na mém sezení venku, kde mám deku, když je zima.
Asi jí bylo zima taky.
Dnes jsme na toaletě opět byly spolu s Justýnou. A jakmile si beru, promiňte mi to velmi intimní svěřování, toaletní papír, je to pro ni známka, že jdeme.
A aby jste si nemysleli, že o soukromí přicházím jen ráno. 
Na toaletě mám nevítanou společnost několikrát za den, pokud je v dosahu a všimne si.
No prostě vychovávám další, v pořadí čtvrté dítě.
Ale nemám iluze, tohle vychovat nejde. 
Ale je úžasná, skvělá, moc hodná a všemu rozumí a občas i poslechne.

11 komentářů:

  1. Justýnka je kouzelná jak se choulí na mokrém stole nebo si hoví na dece. Umím si představit jak Tě doprovází na toaletu. Připomnělo mi to kocourka Matýska, kterého jsme krátce měli, jak mi dělal to samé. A chvátal, aby byl u dveří první a mohl vklouznou za mísu, věděl, že ho odtud nebudu lovit. Nebo se procházel po kraji vany, když jsem se koupala. Přitom vodu rád neměl, protože jednou spadl do vany, kde jsem měla namočené prádlo.
    Po letech mě občas doprovází vnučka, která musí čůrat ve stejnou chvíli jako já.;-) A protože nemáme dvě WC, tak holčička sedí v předsíni na nočníku a já nesmím zavřít dveře. Do koupelny se mnou naštěstí nehodí.
    Měj hezké odpoledne a posílám Justýnce velikánské pohlazení. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, Justýna čeká, až vejdu já, co kdybych si to náhodou rozmyslela? Vodu taky nesnáší, ostatně jako všechny kočky, ale někdy jde se mnou do koupelny, sedne si a čeká, až se osprchuju. Měj se krásně.

      Vymazat
  2. Jé Marti, já věděla že tu krasavici nakonec brzo uvidím.Já to mám se soukromím co jsme s mužem a pejskama stejný.Od rána do noci se ode mne nehly, holky chlupatý .Pořád jsem si s nima povídala a rozumněly každému slovu.Kdo nikdy neměl zvířátko jako člena rodiny, nepochopí .Když jim dáš lásku, opětují jí mnohem víc.Pořád na těch pět co už s náma nejsou s láskou vzpomínám.Pohlaď a pusinku posílám Justýnce a ať je ještě dlouho s náma ve zdraví. Hezký večer všem třem přeji.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, no u pejsků se to dá předpokládat, ale Justýna taková nebyla, sleduje mě až poslední rok jako pejsek :-) My vám všem třem přejeme krásný den.

      Vymazat
  3. Marti, vychovala si si z nej dobrú parťáčku ... :) Máte ju radi a ona to cíti a lásku vám vracia ... Máme to u nás rovnako, domácich miláčikov máme dvoch ... Labradorka Ajka je veľmi, ale skutočne veľmi empatická ... Sú chvíle, keď prasknú emócia a rozplačem sa ... keď je práve pri mne, začne ma oblizovať, hladkať labkami, túliť sa ...všetkému rozumie, každému slovu ... Pobavilo ma, že pred Justýnkou s manželom musíte šepkať ... Ale aj Filip všetkému rozumie, keď na neho hovoríme ... pozerá tými veľkými múdrymi očiskami, urobí čo od neho žiadame ... ne nemaj to rád ... Sme taká malá svorka ... všetci štyria si doma pekne nažívame, a keď príde na víkend domov niektoré z detí ... už je to narušenie spoločných zvyklostí, cítim hlavne z Filipa nervozitu. Justýnku hladím a tebe prajem pekný deň ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, tak Justýna je na tom hůř než Filip. Ona se schová hned po přivítání návštěvy buď do patra do šatny anebo uteče na zahradu do svého úkrytu v keři :-) Vráti se, až všichni odejdou. Mějte se krásně všichni čtyři.

      Vymazat
  4. Já bych nepotřebovala psa na řetězu u boudy, ty nepotřebuješ kočku do stodoly, aby chytala myši...
    Tak se prostě nedivíme, že existuje souznění a rituály!
    Marti, moc zdravím tebe i Justýnu.
    Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, Helenko, my si chytáme myši sami a ty si hlídáš dům hahahaha :-) Kolem naší Justýny může myš klidně projít, už jsem o tom psala. Měj se krásně.

      Vymazat
  5. Máme to tak presne s kocúrom, a momentálne aj traja psy, detí sme mali štyri a hlavne posledné autistické bolo ,,za zadkom,,, doteraz, do dvadsiatky:-)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.