čtvrtek 24. října 2019

utržená dvanáctka


Vjíždíme do Prahy a já se podívám na hodinky.
Panebože, já tam budu fakt strašně brzo, je teprve čtvrt na pět.
Můj muž mi hlásí: prosím tě ono už je po páté.
Hodinek mám bezpočet, drahé, levnější i levné a já si musela zrovna vybrat tyto, kde je utržená dvanáctka.
Utržená dvanáctka by až tak nevadila, kdyby se netoulala po ciferníku a nebránila vteřinovce v ubíhání času. Zase jsem ji nedala přilepit.
Už se vám to někdy stalo?
Mně už podruhé, ale to byly zase jiné hodinky. Dvanáctku mi můj muž přilepil, ale do opravdu hodně drahých hodinek, i když je mám už snad 15 let, se mu sahat nechce.
Někdy se dvanáctka udrží na své značce a někdy ne.
Tentokrát teda ne a já měla v půl osmé teprve čtvrt na šest. Většinou mám hodinky spíš na ozdobu a v této životní etapě už ani nepotřebuji nějak extra sledovat čas, ale pro mě je čas pořád nějak důležitý. Tak začala včerejší úžasná dámská jízda, kterou jsem dostala od našich holek k narozeninám.
Indická restaurace byla vybrána kvůli mně, protože jsem před časem vzpomínala na pravou indickou restauraci, kde jsem dvakrát zažila takovou radost z jídla, že si to pamatuji dodnes. 
Možná mám nějaké indické předky. Můj děda tak vypadal.
V indické restauraci nás obsluhovali číšníci Indové, kteří hovořili anglicky nikoliv česky a i to je známka toho, že můžete očekávat skutečně indické jídlo a ne jen fake, který se tak tváří. 
Krásné prostředí, výborné jídlo, uctivá obsluha a vše tam krásně vonělo a připomínalo Indii. 
Tedy především Lindě, která letos strávila několik týdnů právě v Indii.
Ani nikdo z nás neměl s sebou foťák a nefotili jsme, jen pár fotek z mobilu.
Po výborné večeři jsme šli do kina Bio Oko na korejský film Parazit, který získal v Cannes Zlatou Palmu. Něco o filmu si můžete přečíst třeba tady, pokud máte zájem.
Film je ohlašován jako černá komedie o střetu světa bohatých a chudých, o opravdu velké propasti mezi dvěma světy, ale černou komedii mi to připomínalo jen zpočátku. 
Pak už je to spíš drama se šokujícím koncem, který jsem tedy nečekala. 
Sám korejský režisér Bong Joon-ho označuje svůj snímek komedií bez klaunů a tragédií bez padouchů.
Já mám pro film, který mě vtáhl do děje na víc než dvě hodiny, jen čtyři slova.
Je skvělý, skvělý, skvělý!!!
A já děkuji našim holkám za krásný včerejší večer, který jsem si moc užila. 
Nepamatuji si, že bychom někdy byly takhle ve třech, ve dvou ano, ale většinou býváme všichni.
A proč jsem začala tou dvanáctkou? Protože hned na začátku setkání se mě Linda zeptala, kolik je hodin. 
Já nevím, mám utrženou dvanáctku, tak mi nejde vteřinovka.
A to byla první věc, které jsme se od srdce zasmály jako pak ještě během večera mnohokrát.

16 komentářů:

  1. Marti, trošku Ti ty holky závidím. Musí to být prima, vyrazit si s nimi na dámskou jízdu.
    Čas už také nějak neřeším, ale pokud někam jdu, musím mít hodinky na ruce. Je to zvyk.
    Měj se krásně. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, já přesně tak, hodinky na ruce musím mít. Měj pěkný den.

      Vymazat
  2. Marti super dárek!! Je fakt, že kluky/syny by asi tento dárek, jít s maminou na večeři a do kina, nenapadl, ale mně by se moc líbil. Jenže to by zase doma smutnil tatínek a to by nemohli připustit!
    Krásně jste si to užily.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, u nás tatínek rozhodně nesmutnil, protože musel dělat několik hodin dědečka, než se vrátil zeť ze zahraniční cesty :-) a hodně si to hlídání poprvé sám užil. Navíc občas můj muž chodí se synem na zápasy a sport není moje hobby, tak jsem někdy taky doma sama a i přes noc a docela si to užívám. Navíc jsme spolu pořád a máme stejné zážitky, tak je občas změna příjemná. Měj pěkný den.

      Vymazat
  3. Tak to ti Marti strašně moc přeji.Krásně jste si to užily a já s těma hodinkama to mám trošku jinak.Nikdy jsem je na ruce neměla.Nosila jsem je v kabelce a vždy jsem odhadla čas a mám to do dnes.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, jak jsem psala výše, já hodinky prostě mít musím. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. Nedávno jsem četla slova Báry Nesvadbové, že chodí nahá. Mám také období, kdy chodím nahá, prostě mi na rukou vše překáží. Jak prsteny, náramky, hodinky, prostě nic.
    Fotky z tvého dne vypadají skvěle.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, tak tohle já mám, jakmile překročím práh domova, okamžitě vše letí dolů. Doma musím být taky nahá, venku mi to nevadí.

      Vymazat
  5. Hodinky už nějakou dobu nenosím, nějak mi stačí mobil. Měla jsi krásný večer se svými dcerami!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  6. Marti, v indické reatauraci už jsem kdysi byla, ale na korejském filmu ještě ne. A znovu musím konstatovat, že dárek jsi dostala náramný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, já díky filmovému festivalu ve Varech jsem viděla i filmy nezvyklých produkcí a musím říct, že vždy je to trochu pro náročného diváka jako i tento film. Měj pěkný den.

      Vymazat
  7. Perfaktní dárek, nepochybně úžasný večer! Korejský film jsem myslím nikdy žádný neviděla :o)
    Marti, přeji pohodový večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, odpovídám trochu se zpožděním. Měj pěkný nový týden.

      Vymazat
  8. Marti, hezky jste prožily slavnostní večer, a je fajn, že jste se hodně nasmály. Do Indické chodím ráda na kuřecí na kari a placky. A hodinky nenosím, vždy kouknu na čas na mobil.
    Přeji krásný víkend. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, my jsme ochutnaly kuřecí i jehněčí a úžasné brambory k omáčce a k tomu samozřejmě jejich chleba. Měj pěkný nový týden.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.