koláče s třešňovým džemem

Vlastně nevím, co mě k tomu dnes vedlo.
Možná jsem to chtěla zkusit, jestli to ještě umím.
Z kynutého těsta jsem nepekla víc než deset let. Děti dospěly a odešly z domova, já jsem byla pracovně natolik vytížená, že jsem na to neměla myšlenky a navíc to můj muž nejí a já málo. 
A taky jsem si říkala, že už mám "odpečíno". Při třech dětech byly víkendy, kdy jsem pekla i čtyřikrát za sebou kynuté koláče, buchty, koblihy, vdolky atd. furt dokola, abych ty "hladovce" v pubertě nakrmila.
Takže peču sladké velmi málo a začínám a končím u štrůdlu, makovce či ovocného dortu.
Dnes jsem měla chuť upéct něco z kynutého těsta. V poslední době se cítím dobře, už to jsem skoro já, uzdravuju se, takže proto jsem možná měla nucení dělat, co už jsem dlouho nedělala.
Zítra jedeme za vnoučaty, tak budu mít dárek a myslím, že hodně překvapím :-), páč dcera peče pořád, ale pečící babičku neznají.
Doufám, že jim to bude chutnat. Vyhledala jsem si recept na stejné těsto, které jsem dělávala dřív, přece jenom po tak dlouhé době se mi nechtělo experimentovat. I tak to vlastně byla premiéra.
Musím říct, že se mi povedly. Jsou vláčný a dobrý a využila jsem poprvé i náš džem, který jen rozdávám jako dárky. 
Vzhledově je to teda podstatně horší :-) No nic moc.
Měla jsem je udělat menší a tvarově hezčí. Dřív jsem měla jeden koláč jak druhý. 
No už nemám trénink. 

P.S.
Asi máte každá svůj vlastní recept. Já si ho sem dám pro sebe. Tady ho snáz najdu.
500 g polohrubé mouky
120 g Hery nebo másla
80 g cukru
30 g droždí
2 žloutky, 1/4 l mléka a 1 vejce na potření koláčů
Udělat kvásek, máslo rozpustit, vše smíchat a nechat kynout asi hodinu. Nemám pekárnu a ani po ní netoužím, páč bych ji fakt nevyužila, takže jsem pracovala ručně.
Na koláčky džem a drobenku a do vyhřáté trouby a je hotovo.