úterý 9. března 2021

modrá a bílá



Aneb proč některé významné dny pro mě významné vůbec nejsou.
Ke kytkám ze zahrady se mi dnešní téma hodí. Sice jsou vidět jen zblízka, vlastně jsem pomněnky objevila, když jsem šla fotit sněženky. 
Jsou to pomněnky, ne? Jsem naprostý analfabet, co se týká kytek, ale podle mě krása nepotřebuje jméno. Sněženek je letos neskutečně málo
Včera jsem se já, která tady upozorňuji na významné dny, nezmínila o Mezinárodním dnu žen. Přiznávám, že jej doma ignorujeme záměrně, a včera jsem nechtěla kazit pro někoho hezký svátek. Já samozřejmě vím, že se datuje už do roku 1908 a vznikl díky stávce švadlen v New Yorku, které stávkovaly za rovnoprávnost, volební právo a zlepšení životních podmínek, nicméně pro mě a pro mého muže má pachuť socialismu. Nepřenesla jsem se přes tyto vzpomínky a nikdy nepřenesu. Myslím si, že jsem tolerantní člověk, ale některé souvislosti prostě nezapomínám a nepřekonám je. 
Nezapomenu, že den tenkrát byl signálem pro většinu mužů jít někam slavit, ať už na podnikových večírcích či do hospody a v noci, pokud do noci vydrželi, páč popíjeli už v práci od rána, přijít se "smetákem" uvadlých karafiátů teprve domů za ženou a pamatuji si, že se na ten den těšili muži ne ženy.
 A když už to nebyla kytice rudých karafiátů, které fakt nesnáším, kupuju si jen ty malinké karafiátky, tak to byl brambořík v květináči. 
Ten jsem každý rok dostala v práci.
Takže kytky mám doma pořád, ať už od mého muže nebo sama od sebe, ale na MDŽ je nedostávám. Pro mě to není svátek, protože mi připomíná socialistickou propagandu dodnes s těmi karafiáty a chlebíčky, případně ručníky či utěrkami jako dárky. Neslavili jsme jej doma ani tenkrát, už tenkrát jsme jej s mým mužem záměrně bojkotovali, natož teď. 
Tak to jen na vysvětlení, proč jsem o tomto dni nic a nikam nepsala. 
Ale tento týden tady jeden významný den připomenu.
Mějte pohodový den. 

Na závěr ještě jedna citace týkající se tohoto dne:
„MDŽ bylo záminkou k uzavírání nejrůznějších pracovních závazků a tlaku na ještě vyšší pracovní výkon. Například roku 1951 ženy v Československu odpracovaly „na oslavu svého svátku“ dva a půl milionu brigádnických hodin, často zdarma. V rámci oslav ženy například okopávaly řepu, zedničily, sázely stromky. Režim sice ženy velebil ve vzletných proslovech, ale zároveň jejich práci brutálně zneužíval pro svůj cíl – překotné budování průmyslu a družstevního zemědělství,” píše o tom, jak svátek všech žen vypadal před pár dekádami v bývalém Československu, magazín
Heroine.cz
.


11 komentářů:

  1. Marti, já to "klasické" slavení MDŽ v socialistickém Československu moc nezažila. Jsem ročník 76, vnímala jsem ten svátek coby děcko na základní škole - mamince přáníčko a pusu. To bylo vše. Nestihl ve mě nijak zakořenit, ani pozitivně ani negativně. Doma ho neslavíme nijak, stejně tak Valetnýna a pod. Mám raději jiné dny, trošku víc historické: Velikonoce, Vánoce a pod. A pak narozeniny a svátky mých blízkých :o)
    Marti, měj prima dny, Petra
    PS: kytičky máš krásné, u nás není zatím ani poupátko.

    OdpovědětVymazat
  2. Ohledně modrých kvítků bych řekla, že je to popenec, bylinka a pro někoho plevel na zahradě :-), pomněnky to nejsou určitě. Ale to není až tak podstatné!
    Svátek žen také neslavím ze stejných důvodů, které Marti ve svém příspěvku uvádíš, nemám k němu žádný líbezný vztah. Za pár dnů budou mít svátek můj muž a nejmladší syn, to je pro mne důvod k oslavám :-), jmeniny, narozeniny. Takové ty svátky "na povel" mne nebaví.
    U nás se zatím na zahradě nic moc neklube, trochu nasazuje čemeřice.
    Hezký den.

    OdpovědětVymazat
  3. Marti, předchozí režim si tento svátek osvojil a zprofanoval ho. Pamatuji si na kolektivní sedánky, kde jsme dostávaly ručníky a rudé karafiáty. V dalším zaměstnání to byly poukázky na nákup v OD Kotva. U nás doma se vždy slavil Svátek matek.
    A můj muž mi letos koupil kytku. 😃 Zda to bylo kvůli MDŽ, nebo jí přidal k nákupu, když byl kupovat kytku snaše, která se jmenuje Gabriela a měla včera svátek, netuším. Ale přiznám se, že mi květina udělala radost. Svátek - nesvátek. A druhou kytku večer přinesla dcera, když nám vezla nákup. Nic jsme neslavili, ale radost z kytiček mám.
    Měj hezké dny. 🍀

    OdpovědětVymazat
  4. Marti, také MDŽ doma nějak neslavíme, manžel mi včera koupil místo kytičky čokolády. Také si pamatuji, jak jsme v práci k MDŽ dostávali třeba hrníčky, talíře a také skleněnou formu a bábovku. V té peču dodnes.
    Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
  5. Martino, já jsme dnes dostala ještě jednu kytku, od Honzíka, a to červenou gerberu a trochu takové dlouhé trávy, ale s MDŽ to asi nemá spojitost? i když už mi dal onehdy žlutou primulku. Manžel je zvyklý, že mi na MDŽ nosí kytku a bonbonieru a nic neslavíme, ani Den matek, manžel na oslavy není.On neslaví vlastně dobrovolně nic.
    To modré není pomněnka, ale nevím, jak se to jmenuje.Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  6. Marti, tak to u nás se tento den stále drží, ale nijak to neslavíme. Je to den. jako každý jiný. Manžel mi kytku koupil a vůbec to nebere jako socialistický svátek. Já jsem ani na ty podnikové oslavy nikdy nechodila, protože jsem měla doma tři děti a musela docházet za nemocnými starými rodiči a na nějaké poskakování na večírcích nebyl čas. Ta modrá kvítka, to je rozrazil rezekvítek, my jsme mu jako děti říkali bouřka. Myslím že se mu tak říká lidovým názvem. Na zahradě jsme ho měli plno. Je to hodně rozrůstavý plevel, ale krásně kvete. Je to léčivka, a pomáhá při snížení hladiny cholesterolu a má příznivé účinky na pokožku, mírní astma a posiluje nervy. Rostliny lze konzumovat přímo a není nutné dělat nálev. Občas jsem si ho na zahradě zobla...Teď už zahradu nemáme, tak nevím kam na něj jít, ale asi se najde všude. Jen tady je chladněji tak bude o něco později. Přeji Ti krásné dny ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Marti,
    my to doma taky nedodržujeme, naši na minulý režim nemají nějak dobré vzpomínky, táta hlavně. Kytku jsme nakonec dostaly s mamkou až dneska, společně se zákusky a chlebíčky. Mám drobné karafiátky, chtěla jsem je v červené barvě, protože je chci využít na jedno focení. Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Marti, já mám kytky moc ráda, často je dostávám jen tak nebo si je kupuju sama. Včera mi nejmladší syn přinesl natrhané bledule, asi je naškubal v parku...Jinak žádná oslava se u nás nekonala. Měj se hezky, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  9. Já na oslavy MDŽ za minulého režimu nevzpomínám nijak - ani pozitivně ani negativně. nějak mi vůbec neutkvěly v hlavě. Obvykle přeju mámě, obvykle jí koupím nějakou malou kytku. Muž mi kytky nosí občas jen tak, ale na MDŽ se obvykle netrefí :D.
    Jo a té modré kytičce říkáme bouřka, jak píše Jara, oficiálně se myslím jmenuje rozrazil
    Hezký den
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
  10. I já vidím popenec, umí se rozpínat po celé zahradě.Sněženek mám ještě méně, u nás se jim nějak nedaří.
    A MDŽ - nikdo se mi nemůže divit, že ho nemám ráda. Jako velmi mladá jsem učila na učilišti, kde jsme byly asi 4 ženy, jinak muži. Ale oslavy byly, to jo, umíte si to představit. Nicméně mě Adam překvapil úžasnou obrovskou kyticí. Nezatížená duše...
    Marti, měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
  11. Jak už tu bylo v jednom komentu řečeno, nejedná se o pomněnky, ale rozrazil. Dokáže velmi rychle zarůst i velkou plochu a je velmi houževnatý. Jak se někde usadí, už se ho nezbavíš.

    OdpovědětVymazat