středa 2. května 2018

mám radost 😍

Nejdřív se musí o problémech a chybách hovořit a psát, pak se teprve může něco změnit. 
Zahýbat "světem" dokáže i jeden silný jedinec. Vím, že téměř všichni známe případ Věrušky a všichni jsme se ji snažili svým málem podpořit a světě div se, ledy se pohnuly. 
Asi všichni víte, že se Věrušce povedlo velmi zmedializovat svůj boj s byrokracií, arogancí, necitlivostí, prostě s kolosem nevzdělaných ignorantů, kteří si říkají revizní lékaři. Povedlo si jí sundat tu masku, která zakrývala prohnilost systému. Nerada házím všechny do jednoho pytle, ale vzhledem k podobným případům v celé republice to tady bohužel tak je.
A Věrušce se povedlo rozkrýt tento prohnilý systém, který je v horším stavu, než jsme si mysleli na počátku jejího boje. 
Vystoupením v parlamentu, v televizi, medializací v tisku.
Hodně mě potěšil článek, který vyšel ve Zdravotnickém deníku, který pojmenovává stav posudkových lékařů přesně a výstižně, tedy stav této agendy. "Lékaři" považují všechny pacienty a priori za podvodníky, nečtou předložené lékařské zprávy a arogantně zamítají žádosti o pomoc, aniž by se vůbec případy zabývali a někteří žadatelé se ani nedočkají požadovaných úlev ve svém těžkém zdravotním stavu. Prý toho mají hodně. 
Jistě, to věřím, když si dokáží každé dva roky pozvat pacienta bez obou nohou, aby zkontrolovali, zda se jeho zdravotní stav nezlepšil a zda by nemohl jít pracovat. 
Jako že po dvou letech nohy narostou?
Nic, nebudu tady opisovat článek, kdo máte chuť přečtete si ho. 
Jen jsem chtěla dnes napsat, že mám opravdu radost, že se vše rozhýbalo. Já jsem bojovník odjakživa. Nesnáším nespravedlnost, aroganci a bojuju vždy, protože to tak mám nastavené a někdy okolí kroutí hlavou, že se na to nevykašlu.
Ale, kdybych taková nebyla, už tu dnes nejsem. Nebudu tady psát celý svůj příběh, byl by to skoro seriál boje o život. Stalo se to před víc než deseti lety.
Jen ve zkratce. Jednou jsem si takto zachránila život. To jsem samozřejmě jen tušila, až ráno jsem se dozvěděla od lékařů, že kdybych na lékaře v noci nekřičela trpíc příšernými bolestmi, ať mě okamžitě operuje, protože umírám a do rána nevydržím, tak jsem do rána prý skutečně umřela. Lékař měl rýmičku a nechtěl mě operovat, prý až ráno v deset. Nad ránem mně už uvěřily i sestřičky, které prý do mě už napíchaly morfin pro stokilového chlapa a pomohly mi přesvědčit lékaře. Ve čtyři hodiny v noci mě doktor operoval a už jsem měla zasažené orgány, musel mi vzít i kus jater (ty naštěstí dorůstají), ale žiju. Ranní vizita mi říkala, že tady takového usměvavého pacienta po náročném výkonu ještě neměli. No bodejť bych se neusmívala od ucha k ucha, byla jsem ještě pořád zdrogovaná, jak zákon káže.
Operace se opět nepovedla, už podruhé a mě čekal příšerný další pokus na mém těle, ale to by fakt bylo na delší vyprávění. Svoji zkušenost sem dávám ve zkratce pouze, abych podpořila svůj názor, že boj má smysl. 
Ježíš, je to dnes veselý??? Já myslela, že po včerejšku to bude veselý. No je to aspoň plné naděje, ne?
Takže Věruško, mám radost, že jsi tak urputně a nakonec snad zdárně bojovala, a nejen za sebe. Snad už Tvůj život najede do lepších, klidnějších a stabilních kolejí.

17 komentářů:

  1. Ano, příběh Věrky znám. A jsem ráda, že se ledy hnuly.Nemá cenu, abych tady psala věty podobné Tvým. S posudkem s neznalostí zdravotního problému se setkal i náš syn.Nebudu se rozepisovat, protože je to v podstatě podobné- body a zase body.
    Na jedné straně jsou lékaři kterým patří všechna čest a na druhé ?

    Klidný den, Marti!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Příběh Věrky také znám a sleduji její boj s byrokracií. Četla jsem i článek ve Zdravotnickém deníku. V pondělí jsem sledovala pořad Černé ovce, jedna reportáž se týkala pochybení posudkové komise, kdy pacient dostal do rukou dokumentaci někoho jiného místo svoji. To všechno svědčí o tom v jakém stavu je tento systém a že je nutné změnit zákony.
    S nezájmem lékaře se setkala naše snacha v nemocnici loni na jaře. Byla s naší, tehdy dvouletou vnučkou na dětském oddělení. Verunka měla opakovaný zánět průdušek. Lékaři jí nasadili spreje na dýchání a pořád jí dělali vyšetření. Po čtyřech dnech se stav vnučky zhoršil, byla apatická a když v noci snacha žádala, aby přišel lékař, tak se nedostavil. Sestry mu znovu volaly a pak teprve přišel. Nepodařilo se mu ani napíchnout kapačku. Bylo to v noci z pátku na sobotu a v sobotu naštěstí měla službu paní primářka. Když viděla, v jakém stavu vnučka je, tak jí okamžitě nasadila ATB a chodila ji neustále kontrolovat. Do 24 hodin se stav Verunky výrazně zlepšil. Snacha tehdy zvažovala podepsat reverz a převoz holčičky jinam. Naštěstí všechno dobře dopadlo.
    Jak psala Hanka přede mnou, jsou dobří lékaři a na druhé straně.....?
    Marti, Tobě přeji, abys měla s lékaři už jen dobré zkušenosti. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, ano někdy je to hrozné. Mezi lékaři jsem se pohybovala dvanáct let. A jsou mezi nimi obrovské rozdíly stejně jako v jiných profesích. Ale tady to bohužel může být osudné. Měj se krásně a děkuji.

      Vymazat
  3. Víš, co je úplně nejhorší ? Ve všech lidských odvětvích je spousta kvalitních lidí, kvalitních profesionálů , kteří díky diletantům, všeumělů a potažmo kreténům spadnou do stejného pytle, protože veřejnost je díky takovým článkům zdravě vytočená, naštvaná.
    Je dobře, že láska, pravda zvítězila nad laxností, byrokracií, bohužel mnoho lidí bojovníky není nebo to neumí a kolik takových lidí pak musí živořit, smutný obraz naší společnosti, smutný.
    ..ale to přeju veselý zbytek dne !

    OdpovědětVymazat
  4. Beallara odpověděla tak jak to cítím i já,lépe bych to nenapsala.Věrce držím pěsti a mám radost,že ledy se trochu pohnuly.Krásný zbytek týdne

    OdpovědětVymazat
  5. Marti, já jsem šťastná, že jsem Věrunku poznala.Věřím, že takových lidiček je u nás víc, ale Věrunka je neskutečná bojovnice a krásný nekonečný člověk.Já jsem si zažila taky s L PK a tenkrát za komunistů s obvodním doktorem.Taky mě všichni měli za simulanta a kdyby nebylo známých tak dnes nechodím.Dostala jsem se s několika vyhřezlými plotýnkami špatně lečených několik let do vojenské nemocnice v Praze a až tam mi pomohli.Ty léta jsem trpěla neskutečnou bolestí.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martino, já vím, o čem mluvíš. Můj muž teď trpí takovými bolestmi, akorát, že ani ve vojenské mu už nepomohli. Jen se oddaluje operace.

      Vymazat
  6. Děvčata, mám taky osobní zkušenost, a to je na román. Nyní jsem se dostala do toho soukolí znova, ale snad tentokrát nejde o život, jako v r.1982 a znova 2008, kdy měl p.primář moje nálezy v šuplíku a nikdo je nemohl najít!, nicméně mě teď honěj od čerta k ďáblu a objednávají na termíny např. 15.srpna, výsledky budou na Vánoce? Čekám všude 1 - 3 hod. běžně a ven vypadnu za 2 minuty, nikdo si se mnou neví rady.
    S Věrkou buďme solidární.
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, takových případů znám hodně ze své minulé praxe. Ať je lip.

      Vymazat
  7. Marti, jsem ráda, že boj nebyl úplně marný. Skoro každý člověk má nějakou "úžasnou" zkušenost...
    Ta tvá zkušenost - od takového doktora bych se skoro bála nechat operovat...
    Jsem fakt ráda, že tu jsi s námi!
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, moc děkuji, potěšila jsi mě u ranní kávy. No mě prováděli tři zákroky nakonec tři lékaři. Paradox je, že jsme s tou nemocnicí spolupracovali a já tam měla dělat tiskovku a vedení jsem znala, tak jsem tam byla jako VIP, ale ani to nestačí, možná právě naopak. Tiskovku bych stihla, byl to banální zákrok a po čtyřech dnech domů. Já jsem tam nakonec byla víc než měsíc. Ještě jednou děkuji a měj se krásně.

      Vymazat
  8. Mnoho otřesných zkušeností slýchávám, ale mám a doufám, že budu mít stále, štěstí, že jsem nic podobného nezažila na vlastní kůži. Věrku jsem podpořila a moc obdivuji její bojovnost.
    A jsem ráda Martinko, že jsi tehdy přežila, ach až mne mrazí...
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, moc děkuji. No já na to moc nevzpomínám, tady se mi to jen hodilo, proto jsem si vzpomněla. Měj se moc krásně.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.