čtvrtek 17. května 2018

v barvách duhy


To je naše zahrada v barvách duhy a nejen ona. 




Nafotila jsem v úterý večer sotva znatelnou duhu a zapomněla jsem ji dát na blog. Na facebooku ji někteří z vás už viděli. Odpusťte nekvalitní foto, jakmile fotím na čistou plochu, třeba nebe, okamžitě vím a už dávno, že si musit nechat foťák odborně vyčistit vevnitř, to není zvenku, ale teď ho pořád potřebuji a ve většině podnicích je to čištění minimálně na tři dny a ještě v Praze.



Já vím, že většina z vás zpracovává každý rok bez. Já jsem produkty kdysi ochutnala a nějak mě nenadchly. Tahle fotografie asi někoho z vás rozčílí, páč mě bez leze bez ohlášení k nám domů, nevítán, nezván a nikam za ním nemusím. Letos jsem si říkala, že z něho něco vyrobím, ale při těch nenadálých povinnostech, které teď doma máme, nic nestíháme.



Nějak s mým mužem nestíháme ani úklid domu, který jinak provádíme společně jednou za 14 dní. 
No snad se to časem ustálí. V poslední době mám i nějak víc pracovních akcí, rozhovory, články, focení, což je samozřejmě moje rozhodnutí, takže ani není komu nadávat, ale akcí teď samozřejmě s teplem přibylo. A to mám rozpracovanou studnu, které dávám nový kabát, ale vypadá to, že to nebude na dny, jak jsem si původně plánovala, ale na týdny. 
Neobvyklá životní situace nepřinesla ani zlepšení mého zdravotního stavu po úraze, jak mi sdělila v úterý moje neuroložka, takže snížení prášků se nekoná a mohu být ráda, že nedošlo k přidání. 
Takže, když mám trochu volněji, odpočívám, páč mozek i tělo je unavené a bolavé.
Ježíš, nevím, proč se najednou tak svěřuji. Asi jsem si zvykla, že v naší pospolitosti, aspoň já to tak cítím, se částečně svěřujeme se svými životy a pomáhá mi to, i vaše podpora, kterou mi projevujete. Navíc to má být moje alibi dopředu, protože občas někomu popřeju hezký víkend uprostřed týdne😊. 
Takže to je vysvětlení k mojí zmatenosti. Mějte pěkný den.

14 komentářů:

  1. Martinko, tak já si duhu vyfotila asi před 14 dny, někde v dáli asi pršelo, tak se ukázala. No a já si ji na blog zapomněla dát :o)). A to doma pečujeme s mužem sami o sebe...
    Vzpomínám na dobu, kdy jsem si brala na víkend mamku (střídaly jsme se se sestrou), byla sice celkem v dobrém stavu, ale na jedno ucho bohužel už hluchá a naslouchátko již příliš nepomáhalo. Každé pondělí jsem byla totálně ochraptělá a vyčerpaná, ale i tak jsem byla ráda.
    Víš, dbej také na sebe, na to nezapomínej.
    Tak ti přeji alespoň trochu klidnější dny.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, moc děkuji, snažím se myslet na sebe, ale nějak nemám prostor. Jsem ráda za každou možnost vypadnout jako dnes na pracovní focení, v podstatě to teď vyhledám a je to příkaz i mojí neuroložky, žít vlastním životem, nebo to odskáču. Ještě jednou díky za podporu. Měj se krásně.

      Vymazat
  2. Duha u nás zatím nebyla, protože se déšť se sluncem nepotkaly. Včera pršelo především v noci a dnes vlastně taky. Jen teď dopoledne drobné kapky padaly- ovšem ze zatažené šedivé oblohy.
    Je dobře, že máš odpočinek zařazený do programu dne. Protože je to nutné, aby člověk mohl fungovat bez újmy na zdraví. A svým způsobem je i dobře, že se tady dokážeš svěřit s tím, co zrovna Ti na duši leží. A určitě se svět nezboří, když černý bez zůstane jen vlezlou ozdobou vaší zahrady.
    Hezký den, Marti!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, díky, ten odpočinek si dávám v podstatě s donucení, protože zkrátka už nemůžu. Děkuji ještě jednou a pěkný večer.

      Vymazat
  3. Marti, taky mám pocit, že toho tolik nestíhám. Ale tento týden je hodně náročný, ale úspěšný. Tak snad o víkendu zpomalím. :o) No, ale koukám, že s příspěvky nezahálíš, snažím se dočíst ty minulé. :o)
    Měj krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, hlavně, že je úspěšný. Jo snažím se psát pořád, jinak bych se zbláznila. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. Dúha jr krásny prírodný úkaz, ktorý očarí naozaj každého ... Jej trvanie nebýva dlhé, preto oceňujem tvoju pohotovosť ... :) A viš prečo má dúha oblúkový tvar? Nie, nie je to preto, že Zem je guľatá, ani preto, že je guľaté Slnko. Dúha má tvar kruhového oblúka preto, lebo kvapka vody má tvar gule. Pri pozorovaní dúhy zo zeme vidíme dúhu iba ako neúplný kruh. Keby sme však vyleteli lietadlom do výšok, videli by sme celistvý dúhový kruh.
    Máš teraz zložitejšie životné obdobie ... ak ti to pomáha, kľudne sa z problémov vypíš ... aj keď viem, že všetko nejde zverejniť ... Teší ma, že napriek všetkému je tvoja myseľ stále veselá a svieža ...
    Prajem pekný večer ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, taky jak jsem ji zahlédla, šla jsem do domu pro foťák a když jsem přišla, už byla jiná, ale aspoň trochu jsem ji zachytila. A děkuji ti moc. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  5. Já dávala fotku duhy na blog včera večer :-).
    Opatruj se - je nesmysl péčí o jiného zničit sebe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, neměla jsem čas, podívám se na tvoji duhu snad dnes. Moc ti děkuji za podporu.

      Vymazat
  6. Také se mi občas podaří vyfotit duhu, je to krásná podívaná.
    Marti, je dobře se někomu svěřit, občas to všichni potřebujeme. Před lety jsme se starali se sestrou o tatínka. Ona byla ještě ke všemu v invalidním důchodu po onkologické léčbě. Tatínek si zlomil pažní kost na pravé ruce. Tím se stal i méně soběstačným a myslím, že se tomu i poddal. Nechtěl chodit ven a tak i zeslábl a pak byl problém někam dojít. O víkendech jsem mu vařila, chodila dělat snídaně i večeře, prala jsem mu. Bratr nám pomáhal, chodil tatínka koupat. Ovšem jeho zdravotní problémy jsem nejvíc řešila já. Chodila jsem k němu s obavami, co mě zase čeká. A o víkendech jsem se nikam nedostala, protože nechtěl, aby mu vařila sestra. Byla jsem tehdy dost vyčerpaná. Po jedné hospitalizaci přišel s tím, že by šel do domova důchodců. Prožil tam poslední rok života. Dodnes mi to není jedno, někdo mě možná odsoudí, ale prostě to jinak nešlo. Prožila jsem tehdy velmi těžké období, smrt maminky a syna v jednom roce, krátce na to těžká nemoc sestry a pak zdravotní problémy tatínka. Myslím, že se to všechno podepsalo na mém zdraví. Hodně mi pomohl můj koníček, panenky a teď mi dodávají energii i vnoučata.
    Proto, jak budeš moci, tak odpočívej a mysli na sebe. Držím Tobě a Tvému muži palce, aby jste nelehkou situaci zvládli. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, moc ti děkuji a prosím tě, kdo by tě mohl odsoudit? Za co proboha?! Mně to řekla přímo moje neuroložka, že můj zdravotní stav není na tohle zvládat hlavně psychicky, protože někteří lidé tě mohou zničit svojí sobeckostí a sebestředností a ať ji vrátím do nemocnice, to ale nedokážu a rozhodla jsem se tak sama, i když to není moje matka, protože v nemocnici by už nežila, já jí prodlužuju život. Někdy na úkor svého, ale lékařka mi řekla, že si musím nastavit pravidla a musí to jít podle mého, jinak bych neměla čas ani žít. Ještě jednou díky.

      Vymazat
  7. Marti, dámy ti tady vypsaly své příběhy... prostě nejsi v tom sama (i když ti to možná v některých chvílích tak připadá). Přes všechny trable a hromadu práce, co se na tebe řítí, snaž se myslet trochu na sebe, na své potřeby, na odpočinek. Jen tak se tak šílená situace dá zvládnout...
    Teď čtu, že ti to radila i lékařka...
    Přeji hodně sil, pa Helena

    OdpovědětVymazat