čtvrtek 13. srpna 2020

zákaz vstupu!


Vedra posledních dní už nesnáším. Celý den ze mě leje pot a jediné ochlazení je bazén a každý den kopce zmrzliny. Nejde nic dělat a ani vůbec necestujeme. 
Jiřinka mě inspirovala a já jsem se také rozhodla vytáhnout některé fotky z minulosti. Jiřinka nás bere do zahraničí, já vás vezmu na Mělnicko.
A dnes vás vezmu tam, kam se jenom tak nepodíváte. 
Do veřejnosti nepřístupných zámků. My jsme se tam dostali jen díky nějakým akcím, většinou to byly Dny kulturního dědictví. 
Všechny zámky už na blogu byly v samostatných příspěvcích, tak dnes souhrn. A téměř vždy to bylo jen přiblížení k zámkům, protože vnitřní prostory jsou nedostupné.

Zámek Dolní Beřkovice.
Zámek patří Lobkovicům, ostatně jako většina zámků mělnického regionu. Je celkem v desolátním stavu, i když je tady snaha o nějakou obnovu. Vlastně rekonstrukce začala už dřív, ale zámek byl značně poničen včetně anglického parku při povodních v roce 2002. Ani zvenku nejde celý zámek obejít, jsou tam všude zábrany. Jediné, co vydrželo a je udržováno, je zámecká kaple.
Tady jsme byli zatím jen jednou, když byl otevřen na jeden den.
















Zámek Hořín.
Další veřejnosti nepřístupný zámek. Dovnitř se vůbec nedostanete. 
Poprvé jsem jej fotila jen přes mříže, podruhé jsem dělala reportáž z akce Hořínfest. Tady si to taky moc neprojdete. Při akci byly všude zábrany, kam se už nesmělo, ale aspoň malé přiblížení. 
Zámek je krásný, opět vráceno Lobkovicům, kteří tady původně chtěli mít sídlo, ale nakonec se rozhodli celkem pochopitelně pro zámek Mělník. 
Ano, potřebuje rekonstrukci a už jsem tady psala, že místní lidé hodně kritizují, že zámku není věnována patřičná pozornost. 
Já to vidím trochu jinak. 
Vždyť tomuto rodu bylo vráceno spoustu jejich majetku naprosto zdevastováno či téměř zničeno. Ničilo se to téměř staletí a teď si všichni představují, že náprava půjde rychle. 
Šlechtici jsou dnes normální lidé s normálními povoláními, s dětmi a mají stejné starosti jako my. A na rekonstrukci všech zámků určitě není. A peníze nepadají z nebe. Zrovna Lobkovicové si vydělávají vínem, mají vinice v okolí Mělníka, ale jen těžko si mohu představovat, že vydělávají miliony. 
Chtělo by to trochu víc tolerance. 
Jen naivní člověk si může myslet, že se dá do budoucna snad vydělat na vstupném.








Zámek Liběchov.
Tento zámek patří Národnímu muzeu a je kulturní památkou. Rovněž jej poznamenaly povodně roku 2002 a od té doby je nepřístupný. 
Přístupná je část zahrady, kde kromě vzácných dřevin jsou k vidění sochy Václava Levého a Matyáše Brauna. 
Tady jsme byli několikrát a při nějaké akci jsme se dostali i dovnitř na výstavu. Opět rozhodně potřebuje rekonstrukci a dostanete se jen do málo zachovalých míst. 
Vlastně je tam zrekonstruován jen jeden sál a na ostatních místech jsou opět zábrany. Už mám informaci, že bude otevřen na jeden den v září.








Poslední zámek Obříství.
Byla tam nějaká akce a přístupné bylo jen nádvoří, jinam jste se nedostali a dovnitř vůbec. 
Po roce 1949 se dostává bohužel do vlastnictví státu a je využíván jako škola, byty a pošta. 
Vráceno do rukou soukromníka opět zdevastováno.
Fotek ze zámků mám víc, ale to by byl teda příliš dlouhý příspěvek.
Jen malé nahlédnutí, třeba vás to bavilo.
Mějte pěkný den.





13 komentářů:

  1. Marti, díky, že jsi nás vzala do míst, kam se nedostaneme. Nesoudím majitele, vždyť devastaci, která trvala desetiletí, nejde změnit za pár let. Jsou potřeba peníze, hodně peněz a vstupné je jen malá kapka. Viděla jsem to na zámku v Brtnici, mluvila jsem o tom i s kastelánem, takže mám trochu představu o tomto problému. Můžeme jen popřát krásným památkám, aby byly zachovány pro další generace.
    Vedra taky nesnáším a ten bazén Ti upřímně závidím. Včera jsem doplnila zmrzlinu v mrazáku, prdím na linii.
    Měj hezký den.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to tak jak píšeš. Oprava takovýchto budov je finančně náročná a navrácené byly v ubohém stavu. Zda se dočkají své bývalé krásy, toť otázka.
    Hezký den, Marti !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Martino, díky, že ses vrátila k těmto fotkám, alespoň je vidět, kolik toho tady na Mělnicku máme, a to není všechno. Snažím se mapovat různé památky, některé jsou v hrozném stavu ( i když těch opravených už je taky dost ) a některé už ani zachránit nepůjdou. Loni, když jsme jeli po vesnicíh severně od Štětí, jsem našla taky mnoho zajímavých staveb na spadnutí.A nehrála tu roli jen povodeň z r.2002.
    ( je to na blogu ).
    U tebe jsou na fotkách ,,živáčkové,, - jak říká moje sestra, neb tam jezdíte na akce, ale já obvykle mám na fotkách 2metrové kopřivy.
    Ale třeba u Hořínského zámku už se něco děje.
    Počkám si na pokračování z tvého archivu. pac Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné zámky! My jsme stihli s mužem ten Liběchov ještě před povodněmi. Jinak zámky neznám, je to trochu z ruky 😉
    Krásný den.

    OdpovědětVymazat
  5. Moc velké díky za tyhle fotky.Mám zámky v plánu navštívit i když vím,že potom fotím přes zavřená vrata.U zámku Hořovice se píše o krásném parku.Byla jsem tam před měsícem a narazila také na vrata.Možná,že to má další další vchod do parku,ale ten jsem nenašla.Na Mělnicko jezdíme často a je toho tam opravdu hodně.Mě hodně láká zámek Dolní Beřkovice.
    Díky moc za seznámení a krásné fotografie.
    Hezký den Jitka

    OdpovědětVymazat
  6. Marti, také jsem si se zájmem prohlédla. Musím souhlasit s děvčaty přede mnou.
    Krásné léto přeji. M.

    OdpovědětVymazat
  7. Marti, moc děkuji za ty fotky! Pro člověka je těžké udržet a opravit domek po babičce, těžko si představit, kolik stojí rekonstrukce takového zámku, zničeného a neudržovaného. A k tomu daň z nemovitosti... Všechny ty objekty mají svůj velký půvab, od pana Kinského vím, že to rody považují za povinnost předat majetek dalším generacím, tak třeba dojde i na tyhle zámky.
    Měj hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
  8. Marti, pohledy na nepřístupné zámky mne bavily. Mám zámky ráda, můj muž tolik ne (ten raději zříceniny), ale občas nějaký okoukneme ..
    K horku mám stejný vztah jako ty a navíc před ním nemám kam utéct - v kanceláři mám 30°, doma 28... Těším se, až zítra dorazíme na chalupu - tam jsou vedra snesitelnější
    Měj se pěkně

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj holky, jsem ráda, že se líbilo. Zkusím časem vyhrabat ze svého archivu další zapomenuté téma. A ano, pana Kinského jsem taky poslouchala, šlechta to má v krvi. Mějte pěkný den.

    OdpovědětVymazat
  10. Beřkovice, Hořín a Obříství znám jako plavební komory z dob, kdy jsme jezdili na lodi a putovali z Prahy po Vltavě na Mělník a Labem na kolínskou pískovnu. Šlechtické rodiny mají jednu velkou výhodu. Umí být skvělí hospodáři. Vědí co je prioritou a jak vyjít s málem. Ale ani to nestačí na to, aby mohli dávat dohromady svá dědictví v rekordní době. Navíc nežebrají o žádné evropské ani místní dotace, protože to nemají ve zvyku. Co jsem sledovala Modrou krev, žádný z dvaceti rodů které dokument představil neopravil své zámky z dotací. Všichni jen za své, dost těžce vydělané peníze. Mohli by, mohli by mít hotové už dva zámky, ale jejich rodová čest to nedovolí. A tak i sami kolikrát žijí na staveništi, nebo v pár pokojích a další mají zpřístupněné pro veřejnost. Ale nevzdávají se....

    OdpovědětVymazat
  11. Martičko, báječný nápad! Děkuji moc za krásný článek. Hodně inspirativní. Také bych brala nějakou akci, abych zase nahlédla tam, kam se jinak nedostanu. :) A ten první je přímo skvost pro fotografy. :)
    Pěkné dny, Sabi

    OdpovědětVymazat
  12. To bylo fakt zajímavé. Dostat se do míst, kam se člověk normálně nepodívá. K zámkům a do zámku. Zajímavé. Také jsem vlastně bydlela na zámku, který je otevřen veřejnosti jen jeden den v roce - ale opakovat to už nechci :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Holky, moc děkuji za milé komentáře. Mějte pěkný víkend.

      Vymazat