pondělí 3. prosince 2018

adventní vzpomínka



Včera jsem se pustila do tradiční adventní výzdoby. 
Ještě tedy chybí nějaké detaily, které budu dotvářet. 
Přimělo mě to zastavit se a přemýšlet, a jak jsem dnes zjistila u Laury, nebyla jsem sama, kdy u nás doma vlastně začala tradice adventního zdobení. Myslím konkrétně u nás doma. 
Když jsem byla malá, u nás doma se nic takového nekonalo. Žádný adventní svícen a ani zapalování svíček, někdy byl Štědrý den dokonce pracovním dnem. Ozdobil se stromeček ve Štědrý den a při štědrovečerní večeři se zapálila svíčka. 
I výlohy byly vyzdobeny vánočními ozdobami až těsně před vánoci. Patřilo to k té době "temna", kdy Vánoce byly zakódovány jako křesťanský svátek a to se tenkrát nenosilo či spíše nesmělo. 
Vzpomínám si, jak jsme na gymnáziu měli zakázáno třídu vánočně vyzdobit a nesměl být ani vánoční stromeček. 
Vzpomínám si, jak jsme se někdy ve třeťáku, už skoro dospělí lidé, vzepřeli ředitelskému nařízení a byl z toho velký průšvih.
Adventně zdobit jsem začala až po narození našeho syna v roce 1980, kdy jsme spolu malovali a zdobily okna a tradice byla na světě. Postupně jsem začala přidávat další tradice jako pouštění lodiček, stromeček přinášel vždy Ježíšek a děti jej viděly až na Štědrý den ráno, adventní svícen. Vlastně jsem se advent naučila vnímat teprve až s dětmi. A tenkrát to uvolnění začalo vlastně všude kolem. Začaly se konat první adventní trhy, kde jsme koupili plovoucí svíčky a nemuseli jsme je pracně vyrábět z ořechových skořápek. Výroba sice měla svoje kouzlo, ale ne vždy nám krásně lodičky plavaly, většinou se převracely a zhasínaly.
Věnec, který máme venku na vrátkách, je starý víc než čtvrt století. Koupený nevím kde a po každých vánocích jej chci vyhodit, protože po více než jedenácti dvanácti letech strávených venku je na něm vidět, že je už pamětník. Ale vždycky jej pro jistotu schovám a vloni jsem jej trochu nastříkla zelenou barvou a zlatými třpytkami a letos jsme jej opět použili. Místy už se výzdoba odlupuje, ale pořád se mi nechce vyhodit, i když už vypadá jako z druhé ruky. Ty šišky jsou pravé a pořád krásně drží. Navíc jsem vloni hledání věnce na ven, kde vydrží déšť, sníh, vítr a mráz, vzdala, protože jsem žádný nenašla a vyrobit jej neumím.
Další výzdoba je opět stoletá a letos jsem na umělou girlandu, kterou máme asi pro změnu třicet let, použila jedny z prvních ozdob, které jsem kdysi koupila. Červenou jsme už dlouho neměli. Už jsem tady kdysi psala, že mojí úchylkou bylo léta kupovat každý rok nové ozdoby v nové barvě a dodnes si děti vzpomínají, když už byly velké, jak se chodily v noci nad ránem ještě za tmy zvědavě koukat, jaké je letos barva. Zklamaně odcházely spát, protože ve tmě nic neviděly. Stromeček se rozvěcoval až s dárky. Teprve tehdy se zaskvěl v plné kráse a svítí vždy do Tří králů.
Dnes bych si mohla otevřít vánoční jarmark s ozdobami a je jen málo barev, které se u nás nenajdou. Máme vedle tradičních barev i ozdoby zelené, tyrkysové, růžové, černé, na všechny už si ani nevzpomenu. Některé už nejsou v původním počtu, protože jsem je půjčovala a už se nevrátily, ale udělaly radost i někomu jinému. Nejen nám.
Takže malá ukázka výzdoby. Nějak jsem si včera večer nedala moc práce s focením. 
Zítra vám ukážu naše svícny, už jsem je vzala všechny do ruky, některé otřela od prachu a začala psát příběhy k nim. 
Kdo se chcete přidat k mojí Adventní výzvě, máte na to čas do soboty a já se moc ráda pokochám. 





15 komentářů:

  1. Marti, dobře, že jsi věnec nevyhodila, mně se moc líbí. Mám ráda přírodní materiály.
    Při čtení Tvého článku jsem si vzpomněla, jaké bývaly Vánoce doma u rodičů. Maminka napekla spoustu cukroví, které se v pokoji, kde se netopilo, krásně rozleželo. Ve vaně plaval kapr. Stromeček jsme také zdobili až na Štědrý den. Jednou jsme koupili stromeček, který byl křivý a padal. Maminka to vyřešila tím, že ho provázkem přivázala na kliku u okna a stál. Provázek pak omotala zlatým řetězem.
    Marti, přeji Ti hezké pondělí. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, u nás se taky peklo a my jako děti chodily potají ujídat. Měj hezké dny.

      Vymazat
  2. Hezké vánoční vzpomínání. Ač jsem vyrůstala také v době totalitní, nám nikdo Vánoce nezakazoval. Je to vždy o lidech. Možná i proto, že jsem chodila do malé venkovské školy. V každé třídě stál nazdobený stromeček, přinesli jsme si drobné dárky pro kamarády, napečené cukroví a "soudružka" učitelka uvařila čaj. Každoročně byla i besídka a dostávali jsme dárky, ale ne od Ježíška nýbrž od Dědy mráze (dnes už se tomu jen směju). Později na střední jsme si také třídu vyzdobili. A doma jsme celá rodina také vše nazdobili. Přeji krásné adventní dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavly, ono se i dnes liší škola na venkově a škola ve městě a samozřejmě je to o lidech. Měj klidné adventní dny.

      Vymazat
  3. Marti, mně se tvůj věnec líbí. Taky málo co vyhodím, to už musí být...Vždycky si říkám, nač kupovat nový, když starý ještě slouží :)
    Jinak my zdobíme taky až od prvního adventního víkendu. A i u nás doma vždycky nosil stromeček ježíšek s tím, že my ho viděli až věčer, když zvonek zazvonil. Obývák byl prostě celý den zamčený :) To bylo tajemno :)
    Marti, měj se prima, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péti, mně se nakonec ten věnec líbí taky :-) Jo jako děti jsme měly obývák taky zavřený. Našim dětem jsme neměli co zavřít, protože obrovský obývák byl spojen s kuchyní, ale po večeři se šly děti slavnostně obléct do svých pokojů a čekaly, až zazvoní zvoneček. A zvoní se u nás pořád, i když jsme někdy jen sami dva :-). Posílám ti moc pozdravů.

      Vymazat
  4. Marti ... tak sme si pri tej prvej sviečke spoločne zaspomínali ... Mali sme to v podstate rovnaké ... ako išla doba,menili sa aj naše zvyklosti v zdobení ... Tiež som po revolúcii začínala zdobením okien ... vystrihovala som papierové vločky a nalepila som ich na okná ... Smiala som sa, ako každý kto ide po ulici otáča hlavu ... a keby len hlavu ... bolo to niečo nové ... :)
    Poobdivovala som tvoju výzdobu a páči sa mi aj veniec na vstupných dverách ... kľudne ho môžeš použiť aj na budúci rok ... hi hi ... Maj pekné dni ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, mně nakonec ten věnec taky připadá krásný :-) A už má historii. Měj se moc krásně.

      Vymazat
  5. Marti, myslím, že před 89 se advent moc nedržel, jelo se spíš na nákupní neděle - broznovou, stříbrnou a zlatou...
    Tvou výzvu jsem možná prokaučovala, protože nevím, jestli v týdnu stihnu po práci svícny vytahat a nafotit. A v pátek odjíždíme na celý víkend pryč z Prahy... :-(
    Měj se pěkně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé Stáni, na ty neděle jsem úplně zapomněla. A datum výzvy si protáhni, jak potřebuješ, uzávěrka :-) není dogma. Já se budu těšit. Měj se krásně.

      Vymazat
  6. Vidím, a já si říkala, jak krásný věnec máte na vrátkách! Prostě léty prověřená kvalita :o)
    Děkuji za vánoční vzpomínky. U nás se zdobilo, mamka na to byla zvyklá od mala, i když to vypadalo trochu jak, než dnes.
    Měj příjemný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
  7. ...mělo tam být pochopitelně vidíš... Pardon. H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, já jsem ten věnec ani původně nechtěla fotit a prezentovat a nakonec jsem si říkala no a co. Někdy je právě v nedokonalosti našeho života krása. A nakonec mu to na těch vrátkách svědčí a já jsem ráda, že jsem ho nevyhodila. Měj se krásně.

      Vymazat
  8. Martičko, právě jedu na Mělník, tak se pak stavím na náměstí, co je nového.
    Počasí sice není vhodné na focení, ale co už.
    Měj se hezky, máte útulno. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, já jsem byla na Mělníku až na večer, ale to už jsem ti psala do komentáře u tebe. Měj se krásně a děkuji.

      Vymazat