sobota 29. června 2019

den druhý







aneb babičko, kdy už bude ráno?
Včerejší den byl celkem nabitý zážitky. Absolvovali jsme výstavu postaviček z Kinder vajíček. Bylo tam asi 2000 exponátů a nejstarší z roku 1989. Potom jsme přes náměstí šli k zámku do zámecké cukrárny a na krásné pískoviště na nádvoří zámku.
Prohlédli si z venku věž a chrám sv. Petra a Pavla. Tentokrát se tam nedalo ani nahlédnout jako minule, bylo zavřeno. Lola si to pamatovala z minula, jak to bylo krásné.
No a samozřejmě jsme nějaký čas strávili koukáním na Labe.
Kolem jedné jsme byli doma, oběd a hurá do bazénu. 
Děda koupil obrovský bublifuk, tak byla další zábava.
Večer byl krysí, neptejte se, já nevím proč, již je podruhé téma krysy, které určila Lola. 
Musela jsem vyprávět krysí pohádku, no už ji nikdy takto neodvyprávím, ale dala jsem tam trochu výchovné prvky, i když to není vůbec zapotřebí.
Ke střetům tady téměř nedochází, i když je to samozřejmě mezi sourozenci normální.
Babička ovšem zavedla pravidlo jednoho a ono to pomohlo a opravdu to děti dodržují.
Takže, když je hádka ve vodě o věc, kterou máme jen jednou, jen zavolám: 
jaké máme pravidlo?
Alánek hned volá: že se budeme "stčídat" (rozuměj střídat), Loli, na...
Večer jsme všichni unavení, děti usínají už kolem půl deváté, ale těsně před usnutím Alánek se zavřenýma očima šeptá:
Babi, kdy už bude ráno?




10 komentářů:

  1. No, hurá, už je konečně to ráno :o)!!!
    Marti, tobě i manželovi přeji hodně energie, děti se mají evidentně skvěle!
    Moc zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, přesně tohle jsem chtěla včera. Za přání oba děkujeme, energii moc potřebujeme. Měj krásnou neděli.

      Vymazat
  2. Včerejšek jste měli parádní a je mi jasné, že ani dnešek nebude jiný.
    Užívejte si! Moc vás všechny zdravím!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkujeme, je to náročné, ale moc hezké. Děkujeme a taky tě všichni zdravíme.

      Vymazat
  3. Marti, užíváte si s dětmi krásné chvíle. Je fajn, že děti poslechnou, to já moc neznám. Verunka je tvrdohlavá a má pocit, že si křikem všechno vymůže. Je zajímavé, že to ve školce moc nedělá. Musím na ni také něco vymyslet. Tuhle jsem se u Tebe trochu inspirovala a večer jsme společně začali vymýšlet pohádku o princezně Verunce a princi Vendovi. Moc jsme se u toho nasmáli a děti usnuly až někdy kolem půl desáté. Ten posu času dělá své. A ještě něco Ti musím napsat, trošku se učím anglicky, každý den chvilku a vnouček se mě každý den ptal, kdy už se půjdu učit a učil se se mnou. Byly u nás jen dva dny, chvilkami to bylo náročné, ale moc prima.
    Marti, těším se na pokračování Vašich prázdnin s dětmi.Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, no Lola má taky takovou tu předpubertu, takže všechno umí, všechno může a občas si něco vynucuje. Ale já nejsem úplně rozmazlovací babička, pořád mi ale říkají, hlavně Alánek, jak moc mě mají rádi. Vědí ale, že přes něco vlak nejede. Zrovna nedávno si Tereza vzpomněla, jak jsem je všechny učila anglicky, když byly malí. Měj krásný den.

      Vymazat
  4. Já bych chtěla být u vás vnučkou.Ty se maj a jak jsou spokojený.Mějte se moc hezky.Martina

    OdpovědětVymazat
  5. Marti, máte perné dny - zabavit dvě aktivní děti není žádná legrace. Ale zase ta jejich radost stojí za to. Tak si to užívejte.
    Já léto nezahájila nejlíp - sice mám dovolenou, ale skočina na mne nějaká viróza, tak vlastně hlavně spím:_(
    Měj se pěkně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, přesně jsi to odhadla. Ještě navíc jsou to děti, které jsou hodně aktivní, a velcí cestovatelé po světě, milovníci divadla atd., takže jen tak něco je neupoutá. Ale evidentně se nám to daří. Ať je ti brzy líp.

      Vymazat