sobota 15. června 2019

Věra Fina vernisáž aneb setkání blogerek




Pořád to mám nastaveno stejně. 
Seniorka neseniorka, nejdřív práce potom zábava. 
Pro mě je jedno, jestli práce přikázaná anebo zvolená. Beru povinnosti stejně.
Takže nejdřív noviny, potom blog Nebudu tady psát o úžasné včerejší vernisáži. Už jsem se vypsala do článku do novin, který už jsem odeslala a přikládám bez ohledu na to, jestli mi ho editorka nějak změní. Většinou mi mění pouze název. Jeho délku nejsem schopná odhadnout, protože do edičního programu jako externista nemůžu.
Takže vše podstatné o osobnosti Věra Fina, kterou všichni znáte, jsem už napsala. Vybrala jsem i fotky k článku a sem dávám jiné a budu tvrdit, že všichni, kdo jsou na fotkách, mi podepsali souhlas se zveřejněním 😁. Jestli nesouhlasíte, napište, fotky stáhnu, ale vybírala jsem krásné fotky, ne?
Nebyla to jen úžasná vernisáž, ale i blogové setkání. 
Původně jsem chtěla napsat, kdo mě překvapil účastí, ale hádejte sami podle fotek.
Jinak všem díky za příjemnou chvilku a osobní setkání. Neměla jsem ale vůbec pocit prvního setkání, naopak jsem si uvědomila, jak moc vás znám, a některé hodně dlouho a jak jste mi vlastně moc blízké. Díky všem za včerejší chvilku.

Výstava Každý den je dar je smysluplným charitativním počinem
Marta Dušková

Galerie Městského divadla v Mladé Boleslavi ožila v páteční podvečer slavnostní vernisáží, která zahájila výstavu Věry Finy s názvem Každý den je dar. Putovní výstava po Náchodě a Brně se zastavila v Mladé Boleslavi a výstavu je možné shlédnout do 28. června.
Výstava není jen výstavou obrazů a fotografií spisovatelky, malířky a fotografky Věry Finy, ale je součástí většího projektu s názvem Sad nadějí. „Sad nadějí bude místem setkávání onkologických pacientů a zároveň má sloužit jako poděkování všem, kteří nemocným pacientům pomáhají, lékařům, rodině“, vysvětluje Věra Fina, která má sama zkušenosti s nemocí a dodnes žije s určitým handicapem. V nemocnici si slíbila, že pokud se z velmi těžké nemoci uzdraví, začne pomáhat.
Výstava, jejíž název Každý den je dar je současně mottem autorky, nabízí dvanáct obrazů ze zvířecí říše a každý obraz nese jméno pozitivní charakterní vlastnosti, která přísluší jak zvířeti, tak lidem. Obrazy jsou podkladem pro kalendář, který vyjde koncem letošního roku. Koupí autorských tisků obrazů je možné přispět částkou na transparentní účet, který autorka založila právě pro projekt Sad nadějí a zájemci mohou podpořit realizaci tohoto zajímavého projektu a trochu zlepšit život onkologických pacientů či pacientů v remisi.
Výtěžek putovní výstavy, a i dalších projektů, která autorka uskutečnila či plánuje, putuje na stavbu Sadu nadějí. „Chtěla bych, aby Sad nadějí se stal skutečně místem setkávání a každý si zde mohl zasadit svůj strom naděje. Mám v plánu vybudovat zde altán pro konání kulturních akcí, součástí projektu by měla být i výstavba kapličky“, podotýká autorka.
Za tímto účelem založila Věra Fina neziskovou organizaci Jelimán, která již uskutečnila vícero projektů a prvním velkým je právě Sad nadějí. „Vždy jsem si říkala, když jsem dostávala dávky chemoterapie nebo když jsem se šourala chodbou malými krůčky pro další dávku ozáření, přijď ke mně naděje. Chci žít! Svět je krásný, i když nás trápí a štve spoustu velkých věcí, protože každý den je dar“, vysvětluje spisovatelka a malířka.
Čtvrtým zastavením putovní výstavy Každý den je dar je Praha, kde bude místem prezentace obrazů a fotografií po celý měsíc srpen Škodův palác. Za svoji nezištnou a smysluplnou práci pro ostatní získala Věra Fina již řadu zasloužených ocenění.











24 komentářů:

  1. Marti, to muselo být krásné setkání. Poznávám Věrku a Carolinku, ale to asi každá, dále Alenku a Inku. Věřím, že se vernisáž uskuteční i u nás na jihu a budu se také moci přijít podívat.
    Přeji vám všem krásné dny plné pozitivní energie. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, bylo to moc krásné a budu z toho žít dlouho. Měj hezkou neděli.

      Vymazat
  2. Milá Marti, děkuji za Tvé řádky. Opakovala bych se pořád dokola se slovem děkuji. Přesto dovol mi, poděkovat vám všem, kteří jste mi včera vykouzlili nádhernou atmosféru jedné vernisáže v horkém dni. Za mě to bylo nezapomenutelné.Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A milá Věruško, a já se pořád opakuji, aby jsi mi už za nic neděkovala. Jsem ráda, že mohu trochu pomoct. A dělám to i ze sobeckých důvodů. Těší mě to a přináší dobrý pocit.

      Vymazat
  3. Určitě pěkné setkání. A hezký článek :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, děkuji. A musím říct, že jak už všechno vím, paradoxně se mi psal hodně těžce. Aby tomu rozuměli všichni. Psát o něčem, s čím se teprve seznamuješ, je mnohem mnohem lepší.

      Vymazat
  4. Tak to byla moc příjemná vernisáž- pro vás- pro všechny. Já byla v Náchodě z blogerek jen jedna, ale moc ráda jsem se s Věrkou setkala, tak jako Ty a i ta ostatní ,,děvčata".
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, nebylo to právě jen o té vernisáži. Bylo to krásné, pozitivní a nabíjející.

      Vymazat
  5. Marti, moc mě to mrzí,že jsem nemohla přijet.Ale manžel by to v tom horku nedal.A moc mě těší, že se vám to povedlo.Krásný večer, u nás konečně už asi hodinu prší a je lepší vzduch.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, tomu rozumím. Ale těším se, že se nám třeba setkání někdy povede. I když i u tebe mám pocit, že osobní setkání jen těžko něco změní na status quo, páč mám pocit, že tě dobře znám.

      Vymazat
  6. Marti, moc děkuji za krásnou reportáž z vernisáže. Věrku i Carolinku znám, ostatní bohužel ne. Muselo to být bezvadné setkání.
    Přeji hezký večer. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, byla tam ještě Inka a Alenka. O Ince jsem věděla předem a Alenka pro mě byla příjemným překvapením. Měj pěknou neděli.

      Vymazat
  7. Marti, napsala jsi to krásně a já mám ze včerejšího večera úžasný pocit! Naše setkání považuji za malý zázrak a jak jsem psala Alence, tak přesně takhle jsem si vás všechny vysnila. To, že čtu vaše řádky, že se ladím na stejnou vlnu, mě k vám hodně přiblížilo a tak jsem měla pocit, že se známe už věky.To že jsme se viděly poprvé, je jen malinký detail :o). PS: S fotkami, kde jsem já, samozřejmě nesouhlasím:o), protože bych potřebovala ubrat aspoň 20 kilo, vyretušovat 3 brady a dočesat, líp namalovat a celkově omladit :o))))..Samozřejmě si dělám legraci a máš svolení ke všemu..Reportáž, kterou jsi napsala o Věrce je krásná , tvůj třešňový džem je lahodný a setkání bylo úžasné. Posílám pozdrav manželovi a užívejte krásné dny..P: Posílám k vám hejno špačků:o)))../ zase kecám:o)/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Inko, tady ti už moc odpovídat nebudu. Odpověděla jsem ti v dnešním příspěvku. A tvůj úžasný popis se hodí na mě. Píšeš o mně, ne? Tebe v tom nepoznávám. Jo špačci, sakra, furt ale nepřiletěli, a já je tady už chci!!! Tak je pošli pořádně!!!

      Vymazat
  8. Martino, koukám, že v MB s blogerkami bylo veselo,to je dobře 🙂Škoda, že jsem také nemohla přijet,tak trošku se míjíme,ale věřím, že jednou to setkání vyjde! Pěkný večer i další dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, já myslím, že se nám setkání určitě někdy povede, páč to chceme obě. Měj hezkou neděli.

      Vymazat
  9. Marti, rada som sa aspoň prostredníctvom tvojho príspevku zúčastnila tejto krásne akcie ... Věrku sledujem už dlho a veľmi jej fandím ...
    Podľa tvojich fotiek súdim, že bolo veselo ... :) Maj krásnu nedeľu ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, děkuji a je škoda, že vzhledem k vzdálenosti se asi nesetkáme. Ale i u tebe mám pocit, že tě znám a není to handicap. Mějte všichni čtyři pěknou neděli.

      Vymazat
  10. Děkuji za zprostředkování nepochybně úžasné chvíle. Chybí mi opravdu jen jedna věc - kde je společná fotka blogerek (tedy i tebe) s autorkou?
    Marti, měj hezký den. Helena

    PS: a u nás zatím višňový klid - správně "černá" je zatím tak každá desátá, tak šílenství odloženo... Ale ono to přijde!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, nechci tě děsit, to teprve přijde. Tahle krásně to začínalo i u nás. Nenávidím třešně a už je téměř ani nežeru!!! Včera zmrzlina pro děti, do mrazáku se už nic nevejde. Dnes teda musím džem a snad už konečně ten mošt, prý snižuje vysoký tlak. V srpnu Morava a všichni se těšte, páč místo nějakých dárků bude džem a dělejte si s tím, co chcete. Užij si zatím svobodnou neděli bez višňového šílenství.

      Vymazat
  11. Marti, pro mne naše páteční setkání s tebou, Věrkou, Inkou mělo úžasný náboj, nejenom že jsem byla zvědavá jak nám půjde spolu hovořit, když jsme tak dlouho zvyklé si psát, ale potřebovala jsem tuto vzpruhu jak sůl. Přetočila jsem se na jiné myšlenky. A jak řekl můj muž v autě při cestě zpátky - tedy vy jste asi všechny blogerky stejně upovídané! Teda nevím co tím myslel, vždyť jsme se pomalu ke slovu ani nedostaly? To hovořil doktor, ředitelka, její zástupkyně :o)))) a my jenom tak trochu pospolu. Já se potila tak, že mé šaty prý zezadu vypadaly jak právě vymáchané.
    Bylo to báječné, pozitivní, plné úsměvů a milých slov a já se těším na nějaké DALŠÍ prima setkání.
    Já jsem ještě nestačila napsat na blog ani řádku o našem setkání. Víkend byl nějaký hektický.
    Tak se měj moc hezky! A zdravím tvého muže, je to sympaťák.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, můj muž děkuje a taky tě moc zdraví. Jinak k tvým krásným slovům už nemám co dodat, jen se pod ně podepisuji. Měj se krásně a pozdravuj muže.

      Vymazat
  12. Přiznám se, že vědět, že to bude tak VELIKÉ, upustila bych od záměru ala Praha a dorazila bych na toto setkání, škoda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, já jsem si na tebe vzpomněla :-) a přesně jsem si říkala, že jsi tady mohla být. Tak někdy příště, určitě bude ještě příležitost.

      Vymazat