neděle 9. srpna 2020

"pro rodinu uděláte i nemožné"

Dnes ráno jsem se konečně odhodlala přepsat páteční plkání o nové knize z diktafonu. 
Ale do článku do deníku se mi zatím nechce, tak jsem se rozhodla zpracovat debatu do malého rozhovoru, který bude jen na blogu.
Rozhovor je na psaní lepší a v tomto případě, protože se s Bárou dobře známe, ještě lehčí než běžně. 
A navíc vám tady napíšu, co v článku rozhodně nebude.
Včera jste viděli naše focení.
A tak nějak podobně jako ty fotky vypadalo i naše páteční povídání.

Bára Walterová Benešová
Síla naděje




Baru, jestli si dobře vzpomínám, tohle je tvoje pátá kniha, která právě vyšla, když nepočítáme tvoji tvorbu, která vyšla "samizdatem". Proč si se rozhodla najednou psát podle skutečnosti a ne podle fantazie jako dosud?
Jak se vyvíjí můj svět, moje nálada, prostě jak dospívám😁, tak teď nemám na fantazii chuť a opustila mě i moje apokalypsa v tvorbě, nikoliv ve skutečném životě. Měla jsem náladu na drama a teď v tuhle chvíli mám chuť na humor. Takže vznikla tahle humorná kniha, doufám, že je humorná, a další podobnou mám rozepsanou.

Co mi můžeš o knize říct? Trochu ji přiblížit.
Ježíš, já nevím...

Baruno, takže to bude jako vždy, napiš si sám. Tedy já si to napíšu sama, viď? Já tě zabiju! To je tak vždycky.
No tak čerpala jsem částečně ze svého života a života svého okolí, ale kniha není moje autobiografie. Hlavní hrdinka nemá žádné životní zkušenosti a myslí si o sobě, že je hrozně dospělá, všechno ví a všemu rozumí. Tak prostě dělá strašný životní chyby. Já jsem dělala podobný a dnes bych je samozřejmě neudělala a o tom je v podstatě ta kniha.

Vzpomínám si, že jsi měla ranní rituál, co se týká psaní. Prostě jsi ráno psala hodinu, než si šla do práce. Teď jako tisková mluvčí mělnického úřadu musíš být v práci o hodně dřív, tak máš čas dodržet ranní rituál? Nebo se posunul někam jinam či ho vůbec nemáš? Prostě kdy píšeš?
No vzhledem k tomu, že teď pracuju od sedmi od rána, musela jsem svůj psací ranní rituál posunout na večerní. Hodinu píšu od osmi večer místo koukání na televizi.

Přinutíš se k psaní pokaždé?
No zpočátku jsem s tím měla trochu problém, ale vzhledem ke svojí životní proměně, kterou jsem začala před 12 týdny, to už teď pro mě žádný problém není.

Ježíš, Baruno, ty prostě musíš nacpat to hubnutí všude. Ano, moc ti to sluší, vypadáš krásně, ale tohle v článku prostě nebude, jo?!

Proč se kniha jmenuje Síla naděje?
No tenhle název vymyslelo nakladatelství. Já jsem měla pracovní název Život má všechny žánry. Každá kapitola v knize má vlastní žánr. Jedna kapitola je thriller, další drama, sci fi, pohádka, novela, prostě každá kapitola je jedním žánrem života, podle toho jak se situace v životě odvíjí. Ke každé kapitole jsem připsala citát, který tu kapitolu charakterizuje. Například veselohra - nejztracenější den života je ten, kdy jsme se nezasmáli. Romaneto - některé děti se chovají, jako kdyby neměly rodiče. To proto, že někteří rodiče se chovají, jako kdyby neměli děti.

Jéé tuhle knihu si snad budu schopná přečíst, když je takhle napsaná.
No to teda doufám.

Citáty jsou od známých osobností?
Ne, většinou od neznámých autorů. Tahle moje poslední kniha má podle mě nejhezčí vazbu a obal. Grafické zpracování se mi líbí nejvíc ze všech mých knih.
Se spisovatelkou rozmlouvala redaktorka Marta Dušková

Další knihy Báry: 
Dívka, která nesměla mít sny, Dívka, která ztratila budoucnost, Došel nám čas a V náručí kanibala.

Jo vidíte to šílené věnování? To sis teda dovolila hodně. 
No, jo vždycky říkáš, že píšu to samé.
Jmenovala mě k mému zděšení svojí manažerkou, tak to si troufá. To teda nevím, jestli budu řešit nějaká cestování za Autorským čtením.
Ještě jako bonus přidávám naši on line komunikaci po včerejším zveřejnění fotek. Já vím, pro někoho je možná naše komunikace divná, ale my to tak máme rádi.

Náhodou pěkný fotky, už se na mě docela dá koukat😂
No to je fotografem. A jak náhodou vole...
Hovno, mým hubnutím!
No jistě, seš lepší objekt na focení. Ale kdybych tě fotila, jak jsi chtěla, takhle krásná by jsi nebyla!
Copak lepší objekt, ale hlavně už se ti vejdu do objektivu.

A tak si tady žijem. Mějte pěknou neděli.

P.S. Dnes v pondělí připisuji omluvu, páč do rozhovoru se vloudila chybka. Síla naděje je drama, humoristický román se teprve píše. Omlouvám se, že jsem vás uvedla v omyl.






8 komentářů:

  1. Prima rozhovor. Jste prostě silná dvojka. Jde vám to spolu!
    Měj hezkou neděli, Marti!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Hezké, hlavně ať se dal daří. Přeji krásnou neděli

    OdpovědětVymazat
  3. Na tu knihu jsem docela zvědavá :)
    Hezkou neděli a a´t ti jde článek do deníku stejně dobře jako rozhovor na blog :D

    OdpovědětVymazat
  4. Pobavila jsem se, jste správná dvojka. Věřím , že spolu zase pojedete na autorské čtení.
    Knihu jsem si objednala a těším se.
    Měj pěknou neděli.

    OdpovědětVymazat
  5. Veselý rozhovor. Takové by se měly psát, ty by si člověk s chutí přečetl a navnadily by ho na přečtení knihy .-)

    OdpovědětVymazat
  6. Bavila jsem se u fotek, dnes se bavím u rozhovoru!
    Děkuji a tobě i Báře přeji krásný den, Helena

    OdpovědětVymazat
  7. Velice krátce, netřeba plkat ... cítím PŘÁTELSTVÍ.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, nastavila jsem si kdysi sama pravidelné odpovídání na všechny komentáře. Teď ale nestíhám, ale rozhodně čtu. Moc děkuji, potěšilo mě.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.