úterý 2. října 2018

hledám včerejší den ...


Nevím, jestli je to jen u nás, ale my pořád něco hledáme. 
Možná jsme takoví bordeláři jen my. 
Včera jsme měli naši pravidelnou trochu pracovní snídani s Bárou a kromě práce jsme narazily přesně na tohle téma. A plně je vystihuje dnešní název příspěvku. Vzpomněla jsem si na taťku, který mi často kladl otázku: hledáš včerejší den?, když jsem něco hledala. 
Ten taky nenajdete, i kdybyste se sebevíc snažili.
Bára rozčíleně vypráví, že nemůže najít kabel od televize, kterou jsme jim dali někdy v létě spolu s DVD. Všechny kabely má, ale k televizi není nikde.
Tak jsem se dozvěděla, že má rýmu vlastně kvůli mě, protože se musí dívat na televizi v té zimě v zahradním domku, páč televizi v obýváku nepustí.
Hned jsem si vzpomněla, že u nás jsme na tom hůř. U nás se hledají nové věci a podstatně drahé.
Vloni v listopadu jsem koupila venkovní nástěnné svítidlo, abychom viděli, když jdeme domů, protože v naší uličce je tma a musíme si obvykle svítit světly od auta, aby bylo možno odemknout branku.
K tomu se dokoupila tři čidla na pohyb a ještě nějaké žárovky. Můj muž to vyzkoušel hned a od té doby nebyla krabice se zbožím za  víc než 1800 k nalezení. Světlo nešlo přidělat v zimě, a pak se prostě ztratilo. Já to včera vyprávím Báře a podotýkám, že má můj muž takový binec v garáži, že to určitě vyhodil, když vyvážel prázdné krabice.
Bára mě pobaví historkou, jak několik dní hledali doma novou baterii. Koupila se nová, protože stará tekla a zákon schválnosti stará přestala kapat, jakmile dorazila nová. A maminka ji uklidila tak, že nebyla k nalezení.
Našla se čirou náhodou. Při ochlazení už nešlo dát prádlo ven, ale muselo do sušičky.
No a co myslíte, že tam bylo?
No baterie do koupelny. Sušička se nepoužívala, a tak přece nebude strašit nějaká krabice v koupelně, když sušička je dobrá skrýš.
Já svoje věci až tak často nehledám, ale věci mého muže hledáme furt, nebo tedy ty, co někam uložil, založil, uschoval. Já tak maximálně hledám telefon v době, kdy ho mám na uchu a právě do něj hovořím. Stávalo se mi to hlavně v práci, když jsem spěchala na nějaké jednání.
No trochu blázen, že jo.
Se světlem a s čidly jsem se už pomalu rozloučila. Ani jsem si už nepamatovala, jak to úžasné světlo vypadalo a ani kolik to stálo a upřimně ani jsem to vědět fakt nechtěla.
Odpoledne jel můj muž s tříděným odpadem do kontejneru. Protože nakupujeme jen přes net, máme doma neustále plno malých, středních i obrovských krabic. Když naházel můj muž velkou krabici do kontejneru, která byla plná papírů a rozložených krabic, všiml si menší krabice s nálepkou pozor sklo. A podotýkám, že malá vůbec nebyla. Každou chvíli nám chodí podobně krabice, ale nějak mu to nedalo. Naklonil se do kontejneru a krabici vyndal a položil zpět do auta. Samozřejmě tam bylo to dlouho hledané světlo, čidla. Pořádně se na zboží podíval a zjistil, že jedno čidlo chybí. Musel tedy znovu ke kontejneru a téměř si tam vlézt, než našel to chybějící čidlo. 
Přesně tak jsem to ráno předpověděla, jen jsem nevěděla, že se to má teprve stát.
S velkou slávou mi hned při návratu hlásil, že už světlo našel.
Když mi odvyprávěl tu storku, musela jsem se smát.
Karma jej dostihla 😋
No, není to světlo krásné?
No teď ještě někoho, kdo to s mým mužem přidělá do výšky a zprovozní. S těmi bolavými zády si mého muže na dlouhém žebříku neumím představit. Ale chce to rychle, než se zase světlo ztratí.
A o hledání věcí bych mohla psát romány. Ještě, že je facebook, protože dcera mi občas píše: mami, prosím tě zavolej mi, Alánek někam schoval telefon a já už ho hledám dvě hodiny.
To mi připomnělo, když jsem pracovala v bance, jednou jsme kolegyni hledali všichni telefon. Asi po půl hodině jsme ho našli.  Při zkoušce volání začal zvonit mrazák. Telefon se tam octnul s nákupem.
No teď mám vlastně pocit, že jsme v normě. Do mrazáku jsme ještě nic kromě jídla nedali.
Jo, Báro, v mrazáku jsi hledala? 
Aby to s tím kabelem nebylo jako s těmi žabkami k záclonám, které nemůžete najít už 23 let...
Možná bychom mohli založit klub s tím krásným názvem: Hledám včerejší den.

26 komentářů:

  1. Tak teď si mě teda donutila. Jdu na půdu a přeházím všechny krabice, abych ti dokázala, že ten kabel tady není. Já totiž věci neztrácím.... sakra, kam jsem zase dala ten mobil? :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Marti,
    to mi něco připomíná , náš domov ;-D
    U nás se také stále něco hledá !
    Viníkem jsme já, která vše dá na to správné místo a pak to ne a ne najít ;-)
    Zrovna dnes jsme hledala čepici , našla, byla zapadlá za šuplíky.
    To je ještě dobrý, nalezeno, ale některé věci jako by se propadly do bermudského trojuhelníku !
    Třeba moje nové plavky, které jsem vytratila z ručníku v létě asi cestou od vody. Vůbec nevím, na jedné fotce koukají z ručníku a pak už se po nich slehla zem :-o
    A to prosím byli dvoudílné a košíčky větší velikosti.
    No nic, letos už je potřebovat nebudu ;-)
    Takže v tom nejsem sama !
    Já už se bála, že mi někdo schválně schovává věci ;-)
    Pěkný dnešní den bez ztrát !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, no bermudský trojúhelník máme u nás taky. Ztracené zlaté náušnice kruhy s kameny, kvůli kterým prý můj muž prodřel boty, protože tenkrát nikde nebyly. Jsem přesvědčená, že jsem se s nimi rozhodně stěhovala, ale ani po pěti letech v novém domě jsme je nenašli. Už jsem se dostala do fáze, že je už ani nechci, jen bych chtěla vědět, kde sakra skončily. Měj se krásně.

      Vymazat
  3. Marti, jestli klub založíte, tak se hlásím. Poslední usilovné hledání jsem absolvovala v srpnu, když jsme tu měli vnoučata. Ráno jsem vymyslela, že půjdeme k mostu podívat se na kačenky. Musela jsem dohlédnout na děti, aby se oblékly, v rychlosti jsem se také oblékla a že půjdeme. Když jsem se obula a chtěla zavřít dveře do bytu, klíče nikde. Prohrabala jsem kabelku, v rychlosti jsem sáhla do všech kapes, ale cinkání klíčů se neozývalo. Manžel mezi tím vyčkával, pak milostivě dveře zavřel. Po cestě jsem poslouchala ať si připravím peníze, jestli jsem klíče ztratila. V duchu jsem se orosila, znamenalo by to vyměnit zámek a vyměnit zámek i u domovních dveří. Když jsme se vrátili domů, tak nastalo hledání, v lednici, ve spíži na všech možných i nemožných místech. Na pokraji zoufalství jsem podrobila kabelku důkladné prohlídce a hádej, co jsem našla.;-) Mám barevnou klíčenku a do ní jsem klíče pěkně uložila a zipem ji zavřela. Proto klíče necinkaly. Jindy to nedělám. Přiznám se, že mi spadl ze srdce pořádný kámen.
    Světlo je pěkné, ať vám brzy svítí na cestu. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, naprosto ti rozumím. Já musím dávat věci pořád na stejné místo, do stejné kapsičky v kabelce, páč jinak propadám zoufalství, protože nic nenajdu. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. Marti, hledají asi všichni, nejvíc myslím můj syn :o) Jako dítě měla autíčka srovnaná podle barev a teď... I když pozor, ve věcech pracovních a těch, na kterých mu skutečně záleží, to je téměř pedant. Já mám ráda věci na svém místě (obávám se, že jsem jediná v domě :o)). Pak mě vždycky překvapí, že to na tom správném místě všichni hledají a nacházejí, aniž by to tam před tím uložili :o)
    Marti, měj se moc hezky, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, já taky dávám vše na své místo, ale taky jsem jediná. Když můj muž vyklízí myčku, nikdy neví, kam co patří a já neustále hledám věci na různých divných místech, kam bych je já rozhodně nedala. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  5. Marti, to znám 😂 My měli v mrazáku kartičku od zdravotní pojišťovny. Našli jsme ji až když už jsme měli doma novou, náhradní. Jinak taky hledáme a hledáme.....
    Měj se prima, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péti, hahahaha, zasmála jsem se :-) No my jsme takhle museli zablokovat i platební kartu mého muže a našel ji samozřejmě, až byla ve výrobě nová. Měj se krásně.

      Vymazat
  6. Hihi.....hlavně že se světlo našlo!!I.

    OdpovědětVymazat
  7. Marti, krásné světlo.Já ani moc n ehledám, ale muž pořád něco.Ale má ve mne spolehnutí, že mu věci najdu.Hezký večer Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, takhle funguju i já. Vždycky najdu mému muži, co hledá, aniž jsem to tam sama dala :-) Měj pěkný den.

      Vymazat
  8. Ahoj Marti, pěkně jsem si hledání s vámi užila. Hlavně, že se světlo našlo a to přímo na poslední chvíli. Já co hledám - a to neustále klíče - nemám věšáček na klíče a tak je položím tam, sem a potom nevím, kam jsem je položila a tak hledám a hledám.
    Měj se hezky Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivy, my i máme věšáček na klíče, ale ani to nefunguje. Můj muž svoje klíče hledá furt. Měj se krásně.

      Vymazat
  9. Taky občas hledám... A občas zírám, kde jsem našla. Třeba vstupní kartu do práce (která je zároveň na přístup do PC, takže si bez ní v práci skoro neškrtnu) jsem po dlouhém hledání našla v lednici :-) - šoupla jsem jí tam s jogurtem, co jsem si koupila v kantýně k svačině)
    Měj se pěkně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, vidím, že lednice a mrazák je v kurzu. Tak tam sice hledávám taky, ale ještě jsme tam nic, co by tam nepatřilo, nedali. Ale co není... Měj pěknou středu.

      Vymazat
  10. Marti, veď ty píšeš o nás !!!! ... Tiež v kuse čosi hľadáme, a podobne, najmä mužove veci. Ja sa snažím, aby všetko malo svoje miesto, no môj muž nikdy nemá čas vec na miesto uložiť, tak ho položí hoci kde, založí niečim iným a .... nabudúce hľadáme ... Ale ak mne sa stane, že niečo odložím a po čase neviem kde ... najhoršie je, keď sú to vianočné darčeky ... aaaale, veď to poznáme všetci ... Takže, aj ja sa hlásim do klubu ... :) Maj sa dobre ... pa L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, já jsem taky jeden rok dávala našim malým dětem dárky na dvakrát, ale teda asi po hodině. To moje teta hledala a nacházela schované dárky tři roky :-) Moc tě zdravím.

      Vymazat
  11. Taky u nás hledáme včerejší den. A vždy jsem to dle mého muže já, která TO někam dala.
    Ovšem opak je pravdou. Ale co, byla by doma nuda :-) mít vše OK.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, přesně tak. Kdyby byl náš svět v pořádku, byla by to nuda. Měj se krásně.

      Vymazat
  12. Hledá se i u nás. Jak říkáme: černá díra, nikdo to neuklidil, nikdo na to nesahal, a nebylo, najde se když už je po všem :o). Světlo je krásné, do tříděného odpadu by ho byla škoda :o)). Ať slouží. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, přesně jako u nás. Najde se, až to už nepotřebujeme. Teď je to teda výjimka. Měj se krásně.

      Vymazat
  13. Hlásim sa do klubu hľadajúcich...u nás položiť niečo z ruky a otočiť sa je nemožné, a ak je to krabica tá je v mihu pri kontajnery aj s obsahom....deťom som dávala hračky na 2 krát tiež, druhú várku dostali na veľkú noc /farbičky, perá,pravítka/ vždy sa na to tešili čo najdú pri jarnom upratovaní skríň ...
    lampy by bolo škoda, bude dlho slúžiť keď sa tak dlho hľadala
    s pozdravom Irena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Irenko, pobavila jsem se a zasmála :-) Jako by jsi byla u nás. Děkuji a přeji hezký den.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.