čtvrtek 25. října 2018

trochu paradox





Na jedné straně spadané listí, které včerejší velký vítr rozfoukal i pod sezení pod střechou a na druhé straně rozkvétá další keř růží. Možná trochu paradox.
Při ranním pohledu jsem objevila zapomenuté "artefakty" z radovánek. Ta láhev od piva není známka toho, že se u nás nezřízeně pije. To je terč mého muže pro střílení ze vzduchovky. Když má chuť si zastřílet, vždy kontroluju, kde je přesně Justýnka. Ona sice nemá ráda žádný rámus, ale natolik nám věří, že ani střelba ji nějak extra nevyleká. 
Dva míče, které se válejí v trávě, jsou památkou na oslavu mých narozenin.
Já vím, je to trochu ostuda, ale já jsem se teprve včera dostala k úklidu všech nových výtvarných potřeb, které jsem dostala, k úklidu psacího stolu, který už přetékal všemi novinami s mými články, které mi přináší Bára a které jsem ještě ani neotevřela, přáními k narozeninám a mezitím barvy, štětce, vizitky, dva hrnky od kafe, foťák, různé papírky s poznámkami, do toho záznamníky a mezi tím vším notebook, který přiznávám už má místy památku na klávesnici po mých pokusech o malbu. 
Už ani nebylo vidět ten krásný starožitný stůl, který miluju. Jinak já mám trochu bordel na stole pořád, dnes je to výjimka, ze které jsem trochu nervózní. Hlavně vím, že po zrušení různých sektorů na stole, budu hledat něco důležitého. Už to znám.
Tento týden jsem měla mít v úterý návštěvu, která po mně chce sestavit knihu z jejích starých receptů, ve středu jsem měla jít na nehty (no na premiéru hold krásná nebudu😀) a ve čtvrtek jsme měli mít rehabilitaci. V tomto týdnu tedy kromě neděle a každodenních zpráv mě pracovně nic velkého nečekalo.
V pondělí jsme byli celý den v Praze na lékařských prohlídkách.
V úterý volá známá, že nemůže, páč zapomněla, že má nějaké vyšetření.
Ve středu ráno volá moje milá manikérka, že má zánět v pravé ruce a nemůže tedy pracovat.
Odpoledne volá rehabilitace, že někdo onemocněl a Dáša, což je náš rehabilitační zázrak, bude mít plné ruce práce, jestli teda nevadí ....
Najednou jsem měla spoustu volna a konečně jsem mohla uklidit pozůstatky oslav a učit se malovat akvarely s novými štětci a barvami.
Ježíš, já tady plácám bez ladu a skladu, jak mě co napadne.
Mějte hezký podzimní den a ještě zítra hrajeme.







14 komentářů:

  1. Marti, jak se říká, všechno špatné je k něčemu dobré. Alespoň jsi měla čas vyzkoušet nové barvy a určitě nám brzy ukážeš nový obrázek. A mně jsi opět potěšila krásnými růžičkami, prostřední fotku si s dovolením uložím. Přeji hezký den. Růža

    OdpovědětVymazat
  2. Marti, při čtení tvého příspěvku jsem si vzpomněla na slova pana hraběte Kinského - nemá prý na stole příliš mnoho věcí, jen má malý stůl :o)
    A ještě k včerejšku - jak jsem četla, jsi v jednom kole a samé příjemné věci tě čekají, všechno si parádně užij! My jdeme na oslavu narozenin v sobotu večer, tak se tentokrát nesejdeme... Ale ono není všem dnům konec :o)
    Přeji hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, snad se nám to někdy povede :-) Jo a můj stůl bohužel malý není... Měj se krásně.

      Vymazat
  3. Marti, jen si tak "plácej"mě to baví číst.Taky jsem koukala po zahradě, jaký je tam bordel z větru.Ale prší a nechce se mi to uklízet.Užij si krásné dny.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, děkuji. U nás je teda občas snaha o déšť, ale spadne pár kapek. Posílám ti moc pozdravů.

      Vymazat
  4. Tak můj pracovní stůl, vlastně celý můj pokoj by hodně pořádkumilovného člověka fakt vyděsil.Udělám si pořádek a říkám si: takhle to už budu mít stále. Nemám. Hodně brzy je tady zase můj binec. Jenže když já stále něco tvořím- teď zase nějaké dekorace na vánoční výstavu v mém rodném městě. Takže ony se mi tady válí i šišky :-). Jinak všude jinde po domě je takový normálně uklizeno, ale tady ? Prostě to nejde :-)
    Hezké odpoledne!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, tvůrčí bordel se nepočítá. To není bordel. My máme v celém domě pořádek, ale když něco tvořím, tak se prostě binec udělá. K nám ale chodí většinou jen návštěvy, kvůli kterým fakt neuklízím. Měj pěkné dny mezi tvůrčím bincem.

      Vymazat
  5. Tvůj článek bez ladu, bez skladu to je přesně to, co mám na tobě ráda.
    Jak říkal král Angelice : " Madam, prosím, zůstaňte stejná " ....já prosím také.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, to ti asi můžu slíbit. Těžko se už změním, i kdybych nakrásně chtěla ... Moc děkuju.

      Vymazat
  6. No vidíš - ještě žes neuklízela dřív, teď se uklízení hodilo, že zaplnilo nečekané volno :-D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, já umím zaplnit nečekané volno i jinak :-) Ale už to bylo nezbytné. Měj hezký pátek.

      Vymazat
  7. Marti, díky za hezké ráno. Tvé příspěvky si čtu cestou do práce. Měj se hezky a práce nechť jde pěkně od ruky v tempu jaké tobě vyhovuje :o)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, i já ti děkuji. Ono nejde o tempo, já jsem celkem rychlá, prý víc než běžný člověk :-), no teď až na tu chůzi. Problém je jinde, musí se mi chtít. Řídím se teď už heslem, že sice mohu skoro všechno, ale nic už nemusím :-) Měj se pěkně.

      Vymazat