anabáze s molochem - další díl

Doufám, že je to poslední díl.

 Před časem, no před časem, jak se to vezme, bylo to v srpnu a pak v září, jsem tady o anabázi mého muže se sociální správou psala. Nebudu to popisovat dopodrobna, tak jen shrnutí. Můj muž marodí a podstatě oddaluje nutnou operaci zad, protože je to konečná. Po roce musel žádat o prodloužení nemocenské, což mu nebylo odsouhlaseno z důvodu, že nemůže dojít ke zlepšení zdravotního stavu, ale pak revizní lékař kupodivu rozhodl o přidělení invalidního důchodu, aniž o to můj muž žádal. 
To se odehrálo začátkem září.

Tehdy můj muž nastoupil zároveň na úřad práce, takže v říjnu přišly od začátku června první nějaké peníze a konečně jsme měli poprvé po dlouhé době dva příjmy. Naše úspory se už samozřejmě značně snížily.

Ale konečně jsme v září měli pocit uklidnění, ale to jsme netušili, že je vše jen zdání.

Přislíbený invalidní důchod na papíře, je pořád jen přislíbený důchod na papíře. Není to rozhodnutí, takže to nemá žádnou váhu, ale mysleli jsme si, že to není žádný problém.

Však ono to přijde.

Týden po nástupu na pracák, kde můj muž doložil lékařskou zprávu, že nemůže skutečně řídit a jediná možná práce je jako technik (to je samozřejmě nedostatkové zboží), mu přijde pozvánka, že se má dostavit na konkurz jako řidič náklaďáku. Proboha, kdyby mohl jezdit, tak přece neodchází od autobusu. A navíc, toto hledání práce mi přijde fakt vtipné. To teda muselo dát práce!!!
Řidiči jsou jediná pozice, kde je nedostatek lidí a která je neustále někde nabízena.

Vysvětlováním o svém zdravotním stavu se mu povedlo tuto hrozbu zvrátit, ale dokud prý nedoloží rozhodnutí o invalidním důchodu, budou ho na podobné práce posílat.

Co se nezdálo tedy jako drama, začíná být trochu jako drama cítit.
Já uklidňuji mého muže, že rozhodně město zametat nepůjde, s bolestmi, které má, by nezvládl ani toto. Přinejhorším do předčasného důchodu.

Od září nastává kolotoč telefonátů se sociální správu.

Co jim tak trvá, když si o tom rozhodli sami?!

Pan doktor má 14 dní dovolenou.

Pan doktor se k vaší žádosti ještě nedostal.

Vzhledem k tomu, že máte problém na pracovním úřadě, zkusím to u pana doktora popohnat.

No já to zkrátím, už začíná být ta opakující se situace fakt nudná.

Dnes píši vlastně proto, že někteří z vás očekávají závěr boje s molochem.

Sláva, ve čtvrtek 1. listopadu dorazilo rozhodnutí. A nakonec má můj muž částečný invalidní důchod přiznán dokonce zpětně od konce května, prý na základě předložené lékařské zprávy. 

Konečně si ji někdo přečet´?

Sice ještě furt nemáme žádné peníze a doba, kdy jsme žili víc než čtyři měsíce z jednoho příjmu a honorářů, byla fakt dlouhá, no ale teď nás čeká "balík" peněz najednou 😀

Doplníme naše vyčerpané úspory. Snad to za dalšího půl roku dorazí. 

Tady není co dodávat.

Napsala jsem to jen proto, abyste věděli, jak to dopadlo.

Tohle bych si totiž nemusela ani zaznamenávat na blog, protože toto fakt nezapomenu😓

Vedlo nás to k zamyšlení, jak rychle se dá skončit pod mostem, kdyby byl člověk sám a bez prostředků. 

Bezdomovcem bez vlastní viny.

Mohla bych tady napsat, hlavně, že jsme zdraví, ale ani to u nás neplatí.

Letošní rok byl pro nás celkově docela těžký, ale nebudu se rouhat. Humor nám doma nechybí. 
Letos převládal černý humor, ale žijeme rádi.

A toto nebyl nejhorší příběh, bohužel někteří z nás prožívají mnohem horší.