střípky z D1

Kdo občas jedete po dálnici D1, víte, že málokdy ji projedete bez problémů a v časovém limitu, který by odpovídal délce trasy.

V úterý to sice nebylo tak kruté jako před lety, když mi mamka volala: kde jste? mami, před Brnem. Volala za hodinu: kde jste? mami, před Brnem. No tehdy to většina z nás pak brala už přes trávu.

Tentokrát to nebylo až tak dramatické. Tedy pro nás, pro někoho bohužel to byla úplně konečná.

Před devíti kříži jsme začali jet krokem a viděli jsme, že v protisměru na Prahu nejedou vůbec žádná auta. V rádiu hlásili příšernou bouračku tří kamionů s jedním mrtvým. Když jsme dorazili k místu nehody, pochopili jsme, proč je náš směr stažen do jednoho pruhu. Na druhé straně zabrala nehoda celou silnici, takže potřebovali část i té naší. Hasičská auta stála v koloně a nemohla se dostat k nabouraným autům. Na nehodu jsem nekoukala. Co mě však zaujalo a šokovalo, byli desítky "supů", kteří zabrali kopec nad silnicí. Můj muž si nejdříve myslel, že jsou to lidé z těch nabouraných aut. 

Já mu říkám, to určitě ne. Ty by všichni stáli v hloučku, protože by je prožité trauma spojilo. 

Tady stáli lidé, desítky lidí, roztroušeni nahoře na kopci a v poli bylo vidět i auto. Před nimi byla už policejní páska. Zřejmě to někteří potřebovali vidět zblízka. Tomu fakt nerozumím. 

Já jsem otřesena sotva o tom jen slyším. I k požáru u nás jsem se musela přinutit jít kvůli novinařině, osobně by mě tam nikdo nedostal.

Kolona byla dlouhá až za Brno a nevypadala, že se hned tak hne. Na konci se obrátilo asi jedenáct aut a jelo v protisměru k úděsu řidičů kamiónů, kteří přijížděli a nevěděli, co se děje, protože kolona byla daleko před nimi. Nemohla jsem se na ten risk dívat.

Nerozumím tomu, nechápu, ani pochopit nechci, co to proboha těm lidem dává zírat na cizí neštěstí.

Fotky, které sem přidávám, se mi k tomuto tématu hodí. Při té nehodě pro jednoho skončil život.

Jsou to fotky z krásného hřbitova v Hodoníně, fotek jen pár, špatně se tam fotí, je tam plno stromů a není kam ustoupit pro vhodný záběr.

Pro mě byly Dušičky teprve ve středu. Šla jsem zapálit taťkovi svíčku a přinesla kytici. Při tom jsem fotila i kapli, která je moc hezká, ale dovnitř se nedalo. Jinak bych nahlídla.

Ve středu byl na D1 další smrťák.

Myslím na to, že je čtvrtek a my za chvíli vyjíždíme taky.

Tak si jen přeju, zdrávi došli.

P.S. Je pátek. Jsme doma. Cesta přes ucpanou Prahu domů nám trvala skoro dýl než z Hodonína do Prahy. Přeji vám hezký pátek bez nehod.