pro ztracené pejsky a kočičky

 

Mám ráda smysluplné akce. 
Na včerejší reportáž z mělnického útulku jsem se fakt těšila. 
Dát do novin něco, co pomáhá, mě uspokojuje. Včera jsme křtili charitativní kalendář. Charitativní proto, že všichni, kdo se na tvorbě podíleli, pracovali zdarma. Zajímavou fotografku Jitku Sobkovou, která se neustále směje, znám už od léta, kdy jsme spolu dělaly rozhovor a její vize na kalendář byla fotit zvířátka spolu s lidmi, kteří se o ně starají, na téma Bojovníci, ale ve smyslu ochranářském, nikoliv boj. Takže žádné modelky. 
Vše bylo foceno v tématických kostýmech, úžasná vizážistka líčila a česala a vzniklo něco smysluplného. 

Když se spoji tři úžasné ženské, fotografka, vizážistka a předsedkyně spolku, která má na starosti vedení mělnického útulku, musí vzniknout něco úžasného.

Projít si útulek nebyl tentokrát čas a moje útlocitná duše po tom ani netoužila. Už jsem viděla ta smutná očička, která říkají: vem si mě! a to bych nezvládla. Svoje svědomí jsem uspokojila dárkem - taškou granulí, které jsem nakoupila v Hodoníně u svého bratra, který vlastní zverimex.

Ten náš asociál doma, myslím Justýnku, vedle sebe nikoho nesnese. 
A já jsem věděla, páč se znám, že prohlídku bych nezvládla. 

Nějaká zvířátka možná ukážu na blogu z předvánoční akce v prosinci. 
Tam bude plno a prohlídku zvládnu, protože bude naděje, že si zvířátko domů odnese někdo jiný.

Rozhovor s Jaroslavou Tichou, předsedkyní spolku byl včera zajímavý a ani se mi všechny úžasné informace do článku nevešly. Tak některé jen tady pro vás. Navíc do novin nemohu napsat nic osobního, takže proto malá reportáž na blogu.

Možná trochu varování. Lidé občas zachraňují zvířátka, která nejsou zraněná a ani opuštěná. To se stalo malému daňkovi, který si pravděpodobně jen odběhl od maminky. Nicméně, když jej lidé přenesou do jiného prostředí, už tam nejde vrátit. Možná to někdy s péči přeháníme a narušujeme přírodní zákony. Líbí se mi, že útulek dává zvířátka na rok pouze do pěstounské péče, aby mohl kontrolovat, zda je zvířátkům opravdu dobře.

Z mělnického útulku má svého mazlíčka i herečka Simona Stašová, které byl pejsek ušit přímo na míru. A když si volala před odvezením Topinky, jak ten zázrak vypadá, odpověď zněla: 

no jako vy, je vám podobná. 
Na druhé straně se ozval Simonin smích: takže zrzavá a prdlá 😅

Dnes vám úkážu z kalendáře jen malou ochutnávku, protože jak víte, do novin musím fotit lidi. 

Takže kradu z archivu fotografky. Jediná moje fotka je ta úvodní, kterou jsem vyřízla.

Úvodní stránka kalendáře je pro mě symbolická. Tlapička s mandalou. 
Pokud budete mít někdo o tento ojedinělý kalendář zájem, který má přidanou hodnotu charitu, dá se koupit na stránkách útulku.

A tady některé fotografie Jitky Sobkové.