úterý 27. listopadu 2018

malý příběh o "rekordu"

Někdy se něco stane a vy musíte měnit opět něco na svém bydlení. Jak říká moje sestra, obracet celý barák na jih.
Já jsem si uvědomila, že neustále tvrdím, že vánoční úklid neděláme od doby, kdy byly naše děti malé, ale ona to není docela pravda.
Každý rok to nějak vyjde, že něco v domě měníme a jak jinak před svátky a tou změnou uděláme takový bordel, že nakonec provádíme pořádný vánoční úklid. Ale není to plán.
V loni jsme koupili novou skříň do předsíně před vánoci, před dvěma lety novou desku ke kuchyňské lince a mohla bych takhle pokračovat, vzpomněla jsem si, že to tak máme odjakživa. 
Vždycky nás před adventem anebo nejlépe v adventu něco napadne, co musíme mít hned, protože je to geniální nápad.
Tentokrát tedy ke změnám přispěly celkem nepříjemné okolnosti. O schodech, která vedou do patra, jsme se bavili s mým mužem dávno, že by se s nimi mělo něco udělat, protože začínají být nebezpečné. Ale co konkrétně nás nenapadlo.
Až jsem na schodech uklouzla a spadla a narazila jsem si velmi bolestivě zadek. Naštěstí to nebyla hlava ani záda. Takže ještě k tomu, že špatně chodím a špatně si sedám do auta, přibylo, že jsem si na bolavou půlku nemohla týden sednout a vždy mě to rozesmálo při nasedání. 
Můj muž dí: panebože, jak se tomuhle můžeš smát. Nevím, přišlo mi vtipné, že jsem v podstatě v rozkladu.
To bylo impulzem konečně schody řešit a na co jsme do té doby nemohli přijít, najednou pod tlakem to tady bylo. Moje kamarádka Bára mi řekla, že i u nich se schody opravovaly, až na nich táta upadl.
Objednali jsme nové bezpečnější hrany na schody, které jsou nejen protiskluzové, ale nakonec i hezké. Schody jsou nepravidelné a točivé, takže je to celkem práce a s bolavými zády pro mého muže ještě těžší, ale začalo se dřív než v adventu. Deset schodů je hotovo a zbývá šest a došlo lepidlo.
Ale abych se dostala k tomu jakože "rekordu". Byla totiž ještě zapotřebí další změna, a to se u nás ještě před čtrnácti dny měnila celá horní koupelna - umývadlo i s nábytkem.
Ještě nikdy jsem neměla potřebu se tady svěřit s tím, že od nehody v loňském roce dost často padám. Nebo spíš se kácím bez nějakého upozornění těla, bez uklouznutí a bez nějaké bezděčné obrany. Rehabilitační lékař tvrdí, že je to od rozbité hlavy a těžkého otřesu mozku a neuroložka, že to souvisí s pochroumanými zády a špatnou chůzí. Hlava je celá neustále pod kontrolou včetně opakovaných CT a EEG apod., tělo se neustále rehabilituje. Teď už to tedy bylo pár měsíců lepší, před tím jsem padala doma, venku a občas mě stačil můj muž zachytit. Jo zlepšení tady je určitě, protože když se skácím, jsem už schopná sama vstát, ne jako zpočátku, kdy jsem ležela po pádu v ložnici několik dlouhých minut bez mobilu a bez pomoci, než jsem byla schopná se doplazit ke komodě a s její pomocí vstát.
Ježíš, to je dlouhý. Musím to nějak zkrátit. Prostě před dvěma týdny jsem se večer najednou skácela na náš apartní konferenční stůl v obýváku. Povedlo se mi ho zničit zvláštním způsobem. Horní sklo zůstalo neporušené, ale vyrvaly se nožičky. 
Bára s údivem a se smíchem říká: to si děláš prdel! Tobě se povedlo rozbít stůl, aniž si rozbila sklo?! No to je na zapsání do Guinessovy knihy rekordů. 
Teprve až se dostatečně vysmála, starostlivě se zeptala: a jak to, že zase padáš?!
Moje sestra byla ještě vtipnější. Přiznej, že se ti ten stolek už po deseti letech nelíbil? Už si ho měla dost a pomyslela sis, že by to chtělo nový 😀 
No a tak si tady žijem.
Začala jsem o tom přemýšlet a musela jsem přiznat, že už mě taková myšlenka párkrát napadla, že  by to možná chtělo změnu.
No a tak se minulý týden montoval nový stolek. Je na fotografii a ty dva černobílé bobky na sezení jsou z původního stolu, který byl pod sklem do esíčka a oba bobky byly zasunuty. Ale ty jsem nezničila, tak přece je nevyhodím. Navíc, když jsme v celé sešlosti, sedí se na nich a k novému stolku ladí.

P.S. Jo včera večer se schody dokončily. Jsou krásné, pohodlné, po těch už nikdo neuklouzne. Dnes nás tedy čeká úklid. Vám přeji hezký den bez pádů.

14 komentářů:

  1. Marti, dobře,že jsi sklo nerozbila a nepořezala se. Až mě při čtení zamrazilo. Nový stolek je pěkný a bobky na sezení se k němu hodí. Mrzí mě, že máš po nehodě stále zdravotní problémy. Tím, že změny v bytě děláte před vánočními svátky, mi připomnělo jak jsme před pár roky touto dobou předělávali elektřinu v celém bytě. Umíš si to jistě představit, něco jsme vystěhovali na půdu, zbytek zakryli, ale prachu se úplně ubránit nešlo. No ve zdraví jsme to přestáli. Teď už vím, že nás čeká oprava komína v jednom pokoji. Bydlíme v bytovce, kde se topí ústředním topením, ale v bytech jsou komíny. Před 10 roky jsme si v domě vybudovali kotelnu a pro odvod páry z kotlů byl využit stávající komín. Bohužel sesazení trubek bylo špatné a postupně došlo k promočení zdi. Poprvé před dvěma roky, podruhé letos. Opravu už urguji téměř tři měsíce a stále není hotovo. Na zdi se dělá plíseň. Už jsem zeď oškrabala, ale musíme počkat až budou trubky opraveny, pak můžeme ničit plíseň a pak zeď oškrabat a opravit. Koukám, že jsem se taky rozepsala.
    Přeji klidné úterý. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, ano bylo to štěstí. Nám to taky vždy vyjde, že změny se dělají před vánoci. A pořád je co dělat. Měj se krásně.

      Vymazat
  2. Asi jsem padací typ, tak poslední 3 roky. Manžel říká, že jsem už v rozkladu. Mám strach chodit sama. Když ráno poprvé vykročím, tak už dopředu vím, že určitě ten den zavadím špičkou a je zaděláno. Takže nejsem sama. Marti máš teda velkou smůlu, takhle si rozbít stolek a natlouct zadek. My máme v domku terasové schody, tak bych pád ze schodů asi nepřežila. Drž se. Zdraví Iwka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iwko, terasové schody má dcera, ale ty kupodivu zvládám. Přeji ti den bez pádů. A i sobě :-)

      Vymazat
  3. Marti, já nějak měnící a stěhovací typ nejsem. Mám ráda zaběhnuté pořádky a změny zvládám řešit maximálnš v dekoracích. Neříkám, že občas není potřeba koupit něco nového, ale to už fakt musí být :D A stěhování třeba gauče z místa na místo, jak to někteří co půl roku potřebují, tak to já už opravdu nejsem :D
    Držím palce, ať se ti zdravíčko dá postupně dohromady a nic už tě nezlobí.
    Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péti, já tedy nábytek taky nestěhuju, a i když jsme koupili novou pohovku, je zase na stejném místě. Měníme jen malé věci a změny jsou někdy nutné. Děkuji moc a měj se krásně.

      Vymazat
  4. Marti, je vidět, že máš kolem sebe samé vtipálky :o)
    Hlavně, ať máš po ruce vždycky nějakou pevnou náruč, která tě zachytí!
    Přeji hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, to mám, ale přesně tohle mám ráda :-) Jsem vlastně stejná. Děkuji a měj pěkný den.

      Vymazat
  5. Marti, já jsem se dobila před dvouma měsíci svou pitomostí.Máme schody do patra taky do elka a já blbec jsem si nerozsvítila a chtěla jsem se vrátit pro kapesník když jsem šla spát.Šlápla jsem vedle a letěla šest schodů po břiše dolů.Sedřela jsem si ruce až po lokte.Tak teď už svítí a děkuji bohu,že jsem si nic nezlomila.Krásný večer Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, to jsi dopadla ještě dobře. Měj pěkný den bez pádů.

      Vymazat
  6. Marti, jak se říká, vše špatné je k něčemu dobré a ač máš naražený zadek, máš krásný, nový stolek. Asi to tak mělo být. :o) Hlavně na sebe dávej pozor, ať se příště nestane něco horšího. Sestra je vtipálek, ale třeba měla pravdu. :o)
    Přeji hezký večer. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, asi má pravdu. Zpytovala jsem svědomí a ta myšlenka mě už několikrát napadla :-) Měj se krásně.

      Vymazat
  7. Jé, takový stolek má náš mladej :-).
    Takže obvyklé předvánoční změny máte letos za sebou? Nebo bude ještě něco do třetice :-p?
    Pěkný večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, no to nevím :-) Ještě máme něco v plánu, ale není to akutní, vlastně nejsme ještě pro změnu rozhodnuti, takže do vánoc už bude klid. Stolek jsme potřebovali nějaký odlehčený, takže zase sklo, protože v obýváku je plno starožitností. Měj se krásně.

      Vymazat