pátek 23. listopadu 2018

to jako fakt?!

Opět něco, k čemu se musím vyjádřit. Naprosto nesouhlasím s výrokem Proč je negativní myšlení důležité a myslím, že zkušenosti v mém věku mě už opravňují oponovat. Údajně se z pozitivního myšlení stala mantra a prý je nutné myslet i negativně. Ale nějak jsem nenašla v článku nějaké logické důvody, proč s názorem souhlasit.
Kdybych myslela negativně a nevěřila v dobré konce, pravděpodobně už bych tu nebyla. Jako spoustu jiným lidem i mně se staly věci, které mě dostaly na úplné dno, něco, co vám obrátí život naprosto naruby a vy se s tím musíte prát, zvlášť když se jedná o zdraví dětí a negativní myšlení by mě od toho dna neodlepilo. Ba právě naopak. Kdybych myslela negativně, od letošního ledna jsem na vozíku a nechodím.
Vždy věřím na dobré konce, a přesto, že nejsem úplně věřící, věřím na: víra tvá tě uzdraví. 
A určitě nejsem sama se svým názorem, i když musím přiznat, že tím já se v životě jen málo řídím. 
Každý život je jedinečný, neopakovatelný a žádné šablony či normy, které by se daly použít na všechny, neexistují.
Článek, který jsem četla před několika dny a nešel mi z hlavy, jsem samozřejmě nemohla nikde najít. Zadala jsem si tedy do seznamu, já miluju tolik opovrhovaný český seznam, možná jako jedna z mála, heslo "negativní myšlení" a víte, co na mě mimo článku juklo na úvod?
Fotka usmívajícího se dalajlámy. Člověka s veskrze pozitivním myšlením. 
Symbol pozitivního myšlení.
Myslím si, že když budeme myslet negativně a nebudeme věřit v dobré konce, přestaneme bojovat. Bude nám boj připadat marný a nikam se neposuneme a jen těžko zvítězíme nad tím zlým v životě, které potká a potkává každého z nás.
Ať mi někdo dá jeden jediný důvod, proč je dobré myslet negativně. Já ho neznám.
Na druhou stranu si myslím, že myslet pozitivně nás nikdo nenaučí. Buď to máme v sobě anebo ne. Vše, co je vynucené a násilné, protože se to tak sluší, nemůže našemu životu prospět. 
Návod na dobrý život neexistuje. Snad jen žít každý den, jako kdyby byl ten poslední.
A na závěr něco pozitivního.
Krásně mi rozkvetl vánoční kaktus.

22 komentářů:

  1. Ten kaktus je nádherný. Sice trochu v předstihu, ale snad dlouho vydrží.
    Já mám kolem sebe tolik negativních věcí, že kdybych to od sebe neodkopávala okovanou botou, tak bych byla v pr.... Omlouvám se za ten výraz.
    Krásný víkend přeji 😀
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, on kvete vždy tak brzy a do vánoc nevydrží. A za výraz není třeba se omlouvat, já bych bez pozitivního myšlení taky byla v prdeli :-) A díky za tvůj krásný příměr - odkopávat okovanou botou, pobavil mě. Hezký pátek.

      Vymazat
  2. Marti, myslím si o sobě, že jsem pozitivní člověk. Vidím na dané věci, situaci, spíš to hezké... to ale neznamená, že nevnímám i to negativní. A někteří lidé to pozitivně ani neumí. Každý jsme jiný a v tom je to krásné a rozmanité. A aby mi někde někdo předepisoval, jak mám myslet? Jestli pozitivně nebo negativně? Mám vlastní rozum a svůj vlastní životní přístup. A ten mi nikdo nepředepíše. Takže asi tak: buďme sví. Sami nejlépe víme, jak je nám nejlépe :)
    Marti, měj se moc hezky, Petra
    PS: kaktus ti kvete krásně. Ten můj už se na to chystá :)

    OdpovědětVymazat
  3. Marti, dneska je moderní neustále lidem předkládat jak mají žít, jak se mají chovat, jaké mají mít názory, co si mají myslet o okolním světě. Tolik rádců co vše vědí nejlépe, předávají své zkušenosti - nejlépe za peníze - a očekávají potlesk za své rozumy. Já se přikláním vždy hlavně k tomu svému, obyčejnému rozumu, který mi byl nadělen. Mám to štěstí, že jsem se narodila s pozitivním myšlením a čím jsem starší, tím myslím a žiji radostněji více a více. Protože už se během života stalo i několik velmi negativních situací, kdy jsem se trápila. A jak píšeš, kdybych neměla v sobě to pozitivní, semlelo by mne to hůř. Napsala jsi to moc hezky, opravdu. Vůbec nechápu jak by se mi žilo, kdybych už dopředu myslela negativně, vše odsuzovala, vše okolo mne bych vnímala špatně, zle. Kde bych pak čerpala vlastně radost z žití?
    Měj pozitivní pátek a hlásím, že můj kaktus již pár květů také rozevřel, ale letos zatím není obsypaný jako obvykle.
    pa Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, ano přesně tak, všichni mají pocit, že mohou radit ostatním jak žít. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. Já jsem rozený negativista (asi po tátovi), ale vzala jsem si manžela, který je rozený optimista (a můj pravý opak...no, není to vždy jednoduché:)) a teprve ten mi otevřel mysl a naučil mě myslet a vidět věci pozitivně. Navíc jsem si po narození dětí zakázala sledovat všechny, dosud relativně "oblíbené", drsné válečné dokumenty apod. a rozhodla se zabývat jen "veselými" věcmi, protože jsem svou negaci nechtěla přenášet na děti. Musím říct, že se mi to (samozřejmě s výjimkami) daří (ťukám). Až si občas připadám přehnaně pozitivní.... Musím říct, že se to asi "naučit" dá. Máme to v sobě asi všichni, jen to v nás někdo musí probudit. A i ten můj táta už není takový bručoun:)))) Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péti, je otázka, zda to byl skutečně Váš povahový rys, mohl to být jen převzatý postoj k životu a někdo Vám ukázal něco jiného. Někdy to dělá i malá důvěra v sebe, či malé sebevědomí, já si to pamatuju, když jsem byla malá, taky jsem viděla vše negativně. Teprve důvěra v sebe přinesla ten celoživotní optimistický postoj.

      Vymazat
  5. Přiznám se, že se mi někdy nedaří myslet pozitivně. Možná je to tím, co jsem v životě prožila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, žádný z nás nemyslí pořád pozitivně, to ani myslím nejde. A ve tvém případě to je naprosto pochopitelné. Zapomenout se fakt nedá. Měj dnes hezkou a pozitivní sobotu, pokud to jde.

      Vymazat
  6. Marti, já jsem optimista a věřím , že i to špatné se dá vyřešit.Jak říkal pan Brzobohatý ;jen se s toho neposrat".Nejsem stádní typ a žiji si podle svého přesvědčení.Nikomu neškodím a nechávám žít.Ale když se mi něco nelíbí,tak se ozvu.Hodně jsem narazila u kolegiň v práci, ale tenkrát mi to vůbec nevadilo.Hold jsem těžký introvert a žiju svůj život.Krásně Ti kvete vánoční kaktus.Já mám dva a začly kvést taky.Přeji hezký víkend.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, já taky nikam nezapadám a hned říkám, co si myslím. A jiná už nebudu :-) Měj pěkný víkend.

      Vymazat
  7. Marti, já jsem optimista až ve starším věku. Teda, ne že bych dříve byla pesimista, ale bála jsem se asi věřit v lepší zítřky. A oni tu jsou (lepší zítřky) a s nimi obrovská energie pozitivního myšlení. A s ní se žije lépe. :o)
    Hezký večer. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, když o tom přemýšlím, mám to stejně. Je to asi proto, že už se dokážeme radovat z naprostých maličkostí, které jsme před tím míjely. Měj pěkný víkend.

      Vymazat
  8. Kdybych neměla v sobě určitý optimismus, tak by se mi žilo ne zrovna dobře. Sudičky mi ho do kolébky vdechly, zaplaťpánbůh. Ale i mne potkalo spoustu negativního v životě, svým způsobem jsem to ustála. Raději se usmívám, nežli škaredím.
    Hezký víkend, Marti!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, už ten úsměv nás pozitivně naladí. Měj pohodový víkend.

      Vymazat
  9. Já bych řekla, že nejdůležitější je - myslet (a nepřejímat bezmyšlenkovitě cizí názory) :-).
    A kaktus ti kvete tak krásně, že mi to připomnělo mou myšlenku koupit si domů nějakou kytku. Uvažovala jsem o vánoční hvězdě, ale ten kaktus taky nevypadá marně :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, vánoční kaktusy kvetou krásně, ale mě kvetou vždycky dost brzo a do vánoc nevydrží. Měj pěkný víkend.

      Vymazat
  10. Každičkou větu bych podepsala. Jen člověk mnohdy asi musí dojít životními karamboly do stádia, kdy jinak než pozitivně už myslet nechce. Je to neskutečně osvobozující pocit, vědomí, že nikdo z okolí nemůže zajistit, aby nám bylo dobře a viděli svět aspoň občas z lepší stránky. Vždycky je volba jenom na nás.
    A tak volím taky pozitivní myšlení, které naštěstí nakonec to negativní zatím přebíjí...Možná taky proto, mi doma taky kvete vánoční kaktus :o))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuji. A ta tvoje poslední věta mi vyloudila úsměv na tváři :-)

      Vymazat
  11. Tohle jsou věci na velkou diskuzi... Jedno je však jisté, daleko raději si po rádu otevřu blogy a čtu si v nich, než stránky se zpravodajstvím. I když všechny víme, že svět není jen růžový, snažíme se pozitivní myšlení a náladu posílat dál.
    Marti, krásně rozkvetlý kaktus, i ty mé kvetou!
    Měj hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, doufám, že i já ji posílám dál, aspoň se o to snažím. Život máme jen jeden. Měj pěkný nový týden.

      Vymazat