třeba se hodí

tato informace o bezpečnosti potravin i vám. 

Včera jsem psala článek, který se týká upozornění na klamavá označení místa původu potravin. Toto upozornění vydalo Ministerstvo zemědělství před pár dny a bližší podrobnosti najdete v přiloženém článku, který teprve vyjde v následujících dnech. 

Na stejném webu bezpečnost potravin jsem objevila další důležitou informaci, kterou jsem ale kvůli velikosti článku jen zmínila. 

Víte, že se nedoporučuje mytí masa před tepelnou úpravou?

Já se přiznávám, že maso nikdy nemeju, vždy mi to přišlo jako nesmysl, protože bakterie se zničí tepelnou úpravou nikoliv mytím masa, a tak mi přišlo překvapivé, že to dělám vlastně správně. 

Z článku, který si můžete přečíst celý tady, si dovolím část citovat právě o mytí masa:

Mytí masa a drůbeže
Mytí syrového drůbežího, hovězího, vepřového, jehněčího nebo telecího masa před vařením se nedoporučuje. Někteří spotřebitelé se domnívají, ža mytím se odstraní bakterie a masa je pak bezpečnější, avšak všechny bakterie přítomné na povrchu masa se zlikvidují při kuchyňské úpravě při teplotě nad 71°C. Také nakládání masa do slané vody je věcí osobní volby spotřebitele a neovlivňuje bezpečnost potravin. Pokud se však někdo pro takový postup rozhodně, měl by zajistit, aby se zabránilo křížové kontaminaci při nakládání a vyndávání masa ze slané vody. Někdy spotřebitelé omývají šunku, slaninu nebo solené vepřové maso v domnění, že se jim podaří snížit obsah sodíku nebo soli v těchto výrobcích. Skutečností je, že se mytím, namáčením nebo nakládáním masného výrobku odstraní jen zanedbatelné množství soli.

Tak dnes zase trochu osvěty.

Mějte pohodový den, já jsem dnes pozvaná na další vernisáž.

Upozornění na klamavá označení místa původu potravin

Marta Dušková

Ministerstvo zemědělství České republiky a Státní zemědělská a potravinářská inspekce upozorňují na nutnost dodržování požadavků právních předpisů v oblasti informování spotřebitelů o skutečném místě původu potravin.

Upozornění souvisí s naléhavou situací, která se týká celé řady potravin. Na etiketě mají klamavý odkaz na místo provenience, respektive místo původu a spotřebitel je uveden v omyl v oblasti skutečného místa původu potraviny.

Dva základní pojmy země původu a místo provenience je zapotřebí upřesnit, co přesně znamenají.

Za „zemi původu“ potraviny se obecně považuje země, kde byla potravina vyrobena. Pokud její výroba probíhala na území vícero zemí, pak se za zemi původu potraviny považuje země, kde došlo k jejímu poslednímu podstatnému zpracování.

„Místem provenience“ se pak rozumí místo, o němž je uvedeno, že z něj potravina pochází, a které není „zemí původu“ ve smyslu výše uvedené definice. V kontextu výše popsaného tak může být místem provenience například město, region, skupina zemí apod.

Základní pravidla stanoví Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení“), dle něhož obecně nesmějí být informace o potravinách zavádějící, a to mimo jiné, pokud jde o místo provenience.

Ministerstvo zemědělství České republiky, Státní zemědělská a potravinářská inspekce i Potravinářská komora České republiky považují aktuální nežádoucí stav věcně související s klamavým označováním potravin za skutečně naléhavý a opakovaně upozorňují na nutnost dodržování požadavků všech platných legislativních předpisů, včetně speciálních požadavků na informování spotřebitele o skutečném místě původu potravin.

Podrobné informace jsou zveřejněny na webu Internetový portál bezpečnosti potravin - Klamavá označení místa původu potravin (bezpecnostpotravin.cz).

Mytí potravin

Na tomto webu je i zajímavá informace, které potraviny je vhodné mýt a které nikoliv. Pravděpodobně překvapí informace, že mytí syrového drůbežího, hovězího, vepřového, jehněčího nebo telecího masa před vařením se nedoporučuje. Další informace v článku s názvem Mytí potravin Bezpečnost potravin A-Z (bezpecnostpotravin.cz).