aktuálně

Dnes dávám článek, který jsem psala dnes ráno a teprve vyjde. 

Ještě jsem na blog asi článek, který je určen ke zveřejnění do magazínu a na němž ještě ani neoschl "inkoust", nedávala. 

Už od zítra končí otravné a nevyžádané telefonáty, které většinu z nás obtěžují se zaručeně velmi výhodnou nabídkou. 

Mám z toho radost, tak se s vámi dnes podělím, i když možná o této novele víte. Ale třeba jste zapomněli stejně jako já, protože zákon už vešel v platnost 1. ledna 2022, bylo však počítáno s půlročním přechodným obdobím, aby se firmy mohly připravit na nová pravidla...

Tak dnes generálka článku pro vás. Možná někomu z vás je to jedno, protože prostě neznámá čísla nezvedáte. Ale někteří z nás musí zvedat všechny telefony, pokud používáme telefon jako pracovní.

Mějte pohodový den.

Konec nevyžádaných a otravných telefonátů, bez souhlasu vám nikdo nemůže volat

Marta Dušková

Od pátku 1. července začala platit novela zákona o elektronických komunikacích, kde je zahrnut i zákaz nevyžádaných telefonátů, tedy zákaz telemarketingu. Nově je možné kontaktovat pouze účastníky veřejného seznamu, kteří dali svůj výslovný souhlas s kontaktováním za účelem marketingu.

Nová úprava zákona č. 374/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, má platnost již od 1. ledna 2022, novela však počítala s půlročním přechodným obdobím pro přizpůsobení se firem novým pravidlům. Změny platí jak pro provozovatele webových stránek či mobilních aplikací, tak i subjektů využívajících telemarketing.

Novela rovněž přináší pravidlo, kdy už není možné kontaktovat osoby s marketingovými hovory ani prostřednictvím náhodného generování telefonních čísel.

Nabízení produktů prostřednictvím telefonního hovoru ale zcela nevymizí. Někdo může stále volat, protože v mezích zákona mají nadále firmy možnost volat svým stávajícím zákazníkům. Sem patří například operátor, banka, dodavatel energií apod.

Dohled nad dodržováním nového zákona má Český telekomunikační úřad, který může udělit pokutu až 50 milionů korun nebo 10 % z čistého obratu pachatele přestupku za poslední ukončení účetní období.

Ovšem pozor, stále lze po telefonu platně uzavřít smlouvu se spotřebitelem! Je tedy nutné být obezřetný a dát si pozor při telefonním hovoru s neznámými osobami na slova ano, souhlasím nebo přijímám. Plné znění novely zákona je zveřejněno na Zákon o elektronických komunikacích | Český telekomunikační úřad (ctu.cz). 

Podrobné znění nových pravidel v článku Novela zákona o elektronických komunikacích | Accace Česká republika či tady NOVELA ZÁKONA O ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍCH - purelegal.cz.

Slovo redaktorky

Upřímně jsem ráda, že novela platí. Telefon používám jako pracovní a zvedám tedy i neznámá čísla. Naučila jsem se za poslední roky po prvních slovech okamžitě použít větu: promiňte, na to nemám čas a pokládám hned telefon, ale i tak jsou telefonáty pro mě obtěžující. A pozor na nabídky i od těch, kteří jsou jako „vaši“. Mám zkušenost, kdy jsem vyslechla nabídku svého operátora po telefonu, protože jsem zrovna chtěla změnit svého provozovatele internetu. Nicméně i tak jsem požádala zaslat na email nabídku. A co myslíte? V emailu byla úplně jiná nabídka, než znělo v telefonu. Takže obezřetnost je určitě vždy na místě.

jak se fotí duha a proměnlivá růže

duha se fotí o něco líp než pavučiny, ale zrovna lehké to není, obzvlášť dvojitá. 

Dnes se můžete podívat, jak se s tím popral můj muž v pondělí navečer po dešti, protože jeho jsou dnešní fotky. 

Když mi přišel říct, že jsou venku dvě duhy, což je neobvyklý úkaz, byla jsem už dost po celém dnu unavená a ležela u televize. Nechtělo se mi už ven. Tak se toho ujal sám. A myslím, že dobře.

A já sem přidávám fotky proměnlivé růže. Tahle proměnlivá růže mě fascinuje již několik let. Tolik barev na jednom keři. Začíná žlutá až do tmavě růžové. Vloni nekvetla, a tak jsme ji přesadili jinam. Evidentně jí to prospělo.

Mějte pohodový den.

než odkvetou...

fotím opět netřesky, než odvetou. Tolik najednou mi jich ještě nikdy nekvetlo a jsou zvláštní. Fotky jsou ze včera a pravděpodobně letos naposledy. Dnes opět prší, prší obden a my už máme opět vodu ve studni.

Přidávám i dešťové kapky ze soboty. Jsou vždycky úchvatné a mají jepičí život. Vždycky mě přilákají, ale opravdu krásné jsou jen na něčem.

Dnes jen obrazem.

Mějte pohodový den.

čtení po dlouhé době...

Moji kamarádku Báru asi nemusím tady moc představovat, protože jsem o ní na blogu mnohokrát psala a nejen v souvislosti s knihami, které vydala, ale především vám určitě utkvěly naše nevšední cestovatelské a jiné zážitky. 

V jednom případě to vypadalo, že budu muset volat mamce na Moravu, aby nám ustlala. Ale kdybychom nebloudily, tak se nezasmějeme a tenkrát jsme se řehtaly až do bolení břicha. Tentokrát nemám z besedy se čtenáři nic vtipného, protože jsme byly v našem regionu a v tak krátké době se nic zvláštního nestalo, nicméně byla to akce po dvouleté přestávce, tak ji sem dávám. 

Na fotky se můžete podívat u článku Beseda s humorem o hubnutí, o knihách a o životě s regionální autorkou (kanalem.com). 

Já sem dávám jen fotky Báry a některé ani u článku nejsou, na některých se Bára kření, tedy možná na většině, ale mám povolení ke zveřejnění.

Snažila jsem se i trochu Báru pro článek vyzpovídat. Záměrně píšu o snaze, protože, když všechno víte a znáte, protože se scházíme, je velmi těžké vymyslet otázky, které jsem ještě nepoložila či na něž neznám odpověď.

Mějte pohodový den.

Beseda s humorem o hubnutí, o knihách a o životě s regionální autorkou

Marta Dušková

Knihovna v Libiši patřila ve čtvrtek 23. června besedě se spisovatelkou Barborou Walterovou Benešovou, které letos vyšla její sedmá kniha s názvem Úřednice z vigvamu. Je to první díl z připravovaného cyklu Příběhy moderních neandrtálců a pilotním projektem byla kniha Od mamuta k modelce, která do plánované pentalogie nespadá.

Po dvouleté přestávce způsobené covidem je opět možné se potkávat se spisovateli a poslechnout si příběhy z knih přímo z úst autorů. Je to trochu jiný zážitek než čtení knihy, obzvlášť když se autor sám nad knihou usmívá a čte ji pobaveně jako regionální spisovatelka Barbora Walterová Benešová ve čtvrtek. Pasáže z knihy Od mamuta k modelce doplňovala autorka s humorem jí vlastním příběhy a zkušenostmi ze svého několikaměsíčního hubnutí. A protože si dala závazek, že bude zároveň k tomu psát knihu, bylo právě její dokončení hlavním motorem při snaze zhubnout. Vidina toho, že knihu nedopíše, ji postrkovala dál do vytýčeného cíle.

Barbora Walterová Benešová k besedě dodává: „Je samozřejmě nejlepší mít zpětnou vazbu přímo osobně od čtenářů, vidět je, že se smějí tomu, co říkám a čtu. Osobní kontakt je lepší než číst recenze, kdy ani mnohdy nepoznám, jak to ten člověk myslel. Zda je to recenze pozitivní či je to myšleno ironicky“.

Na otázku, zda spisovatelku štvou negativní recenze či komentáře, či zda se na ně už zvykla. odpovídá: „Nezvykla. Pokud je to konstruktivní kritika, tak si řeknu, že ten člověk má vlastně pravdu. Nejdříve vynadám počítači, co si myslí mi tohle psát, pak se uklidním a řeknu si, no dobře beru to. Ale pokud je to jen takový výkřik do tmy, kritika pro kritiku a není uvedený žádný důvod, mně to vadí. No, neumím přijímat kritiku, bohužel, prostě neumím. A nenaučím se to“.

Milým překvapením a zpestřením besedy na závěr bylo nečekané zpovídání spisovatelky dětmi z Dětského rádia Mělník. Sourozenci Doležalovi se role reportérů ujali velmi profesionálně a překvapili v rozhovoru svými originálními otázkami.

Pro Barboru Walterovou Benešovou byl rozhovor milým překvapením, které nečekala. Ocenila dobře připravené otázky, které byly velmi originální a nikdy podobné otázky nedostala. Většinou bývají otázky totožné, ale děti z rádia byly připraveni líp než někteří dospělí. Rozhovor bude možné si poslechnout ve čtvrtek 30. června v Dětské rádio Mělník (webnode.cz).

Dětem z rádia patří poděkování za čtvrteční překvapení. A v neposlední řadě patří velké poděkování za organizaci a uspořádání akce v libišské knihovně Martě Doležalové.

Na závěr příjemného setkání spisovatelka darovala svoji novou knihu i s věnováním čtenářce paní Novákové z Libiše.

jako malovaná

Dnešní příspěvek se týká sice jen našeho regionu, ale vím, že ručně malované cyklomapy vznikly i v jiných regionech a mně se tento počin líbí. Mapa je jako malé umělecké dílo a při prohlížení jsem tak k tomu přistupovala. Vyzpovídala jsem i Kristýnku, jednu z těch, která se na tvorbě mapy podílela a dostala i diplom, na který se můžete podívat u článku Jak se maluje mapa aneb Mělnicko očima dětí (kanalem.com).

Tak třeba vás mapa zaujme stejně jako mě. Já jsem ji dostala zdarma před psaním článků, ale i tak jsem uvažovala o koupi právě pro tu uměleckou stránku, i když ji nikdy nepoužiju.

Mějte pohodovou neděli.

Jak se maluje mapa aneb Mělnicko očima dětí

Ručně malovaná cyklomapa Mělnicko je trochu odlišná od jiných map. Je malovaná dětmi a pro děti. Na začátku tohoto kreativního nápadu byla zkušenost, že děti se v malovaných mapách orientují lépe než v klasických.

Pro tento výtvarný počin byli osloveni žáci základních a základních uměleckých škol z Mělnicka, kteří s tvorbou mapy pomáhali. Malovali hrady, zámky, rozhledny i například reliéf sochaře Václava Levého. Cyklomapa s výtvory dětí přiblíží kouzlo krajiny kolem Mělníku a Kokořínska, a navíc je pravděpodobné, že na rodinném cyklovýletu při pohledu na obrázky budou chtít děti zjistit, jestli mladí výtvarníci trefili podobu malovaného místa.

Jednou z těch, kdo se podílel na tvorbě mapy, je i dvanáctiletá Kristýnka Doležalová z Libiše, která je mimo jiné členkou Dětského rádia Mělník, chodí do dramatického kroužku na Základní uměleckou školu v Neratovicích. Co je překvapivé, výtvarné umění k jejím zájmům nepatří.

Kristýnka vysvětluje, jak se s nabídkou přispět svým dílem do nově vznikající mapy, poprala: „Přišla nabídka od pana ředitele Beníška do rádia, jestli bychom nechtěli namalovat obrázek, který bude prezentovat naše dětské rádio do cyklomapy. Zaujalo mě to hned. Měla jsem takový nápad, který jsem hodila na papír a koukala jsem, co z toho vyleze. A pak jsem to asi dvacetkrát předělávala. Pak přišla jiná myšlenka, jiný nápad, pak mi došlo, že to tak jednoduché, jak se zdálo, nebude. Někdo si možná řekne, že to musí být jednoduché, musím mít spoustu nápadů, chodím do ZUŠ, tak jsem kreativní. No úplně jednoduché to nebylo“.

Kristýnka v rádiu pracuje od začátku vzniku studia Libiš, takže asi téměř tři roky. Do ZUŠ chodí na dramatický kroužek a malování se věnuje jen tak sama pro sebe doma. Zajímají ji také dobrovolní hasiči, kde se zúčastňuje i různých soutěží. Čemu by se chtěla v budoucnosti věnovat, zatím neví. Je hodně věcí, kterým by se chtěla věnovat, všechny její aktivity jsou zajímavé a chtěla by je dělat všechny. Za svoji tvorbu do cyklomapy dostala diplom právě od dětského rádia, které prezentovala svým zajímavým výtvarným dílkem.

Nová cyklomapa Mělnicka je v prodeji v pokladně Regionálního muzea Mělník a ve skalním obydlí Lhotka. Tato cyklomapa bude i nainstalovaná ve formě informační tabule pro návštěvníky, turisty a kolemjdoucí s tipy na další výlety.

intuice

Tak dnes od noci leje, dnes bych ze zahrady nic nenafotila. Ale z deště mám radost.

Předevčírem jsem narazila na test a občas si nějaký test udělám. Týkal se intuice a to mě zajímalo. Mám silnou intuici, ale ne vždy ji poslechnu. Naposledy jsem ji neposlechla a jsem poznamenaná dodnes, ale kdo by v tomto případě poslechl. Nechtělo se mi tenkrát vůbec vyjít z domu, bylo to prvního února, spoustu sněhu a náledí. Nechtělo se mi nikam, natož jet do Prahy a mohla jsem to zrušit. 

Ale říkala jsem si, proboha všichni jezdí do práce, tak proč bys neměla jít ty ven. Ještě mi můj muž ráno volal, ať dám pozor a nespadnu. Vyšla jsem a za nedlouho se to stalo. Na chodníku mě srazilo auto zezadu, takže jsem do poslední chvíle netušila naprosto nic, kdyby to bylo zepředu, měla bych pravděpodobně nějakou šanci reagovat. Podle policie jsem letěla vzduchem okolo 17 metrů na druhou stranu silnice.

Nechci se o tom rozepisovat, něco málo, pokud budete mít chuť, si můžete přečíst tady tak trochu vyzobaná slunečnice: zážitek, který chci zapomenout (vyzobanaslunecnice.blogspot.com), tenkrát jsem nevěděla, že problémy budu mít už furt, protože to, že mám kromě jiného prasklou lebku a hodně, jako když nakrojíš jablko z poloviny, se zjistilo až po dvou měsících a bylo pozdě. Ale když vás odváží rychlá, nemocnici si nevyberete, i když víte díky předchozímu povolání, že to není dobrá volba.

Ale o tom psát fakt nechci, netrápím se, beru to, že je to život, jen mě občas mrzí, že nemůžu skákat přes švihadlo, tančit, chodit na procházky jako před nehodou. Ale mohu psát a díky mému muži, který mi pomáhá, jezdit za reportážemi a dělat novinařinu a malovat, takže to není až takové drama...

Má to být jen úvod k té intuici, test vám sem dávám, kdo máte chuť, můžete si vyzkoušet. Příběhů silných spojených s intuicí, kterou jsem neposlechla, mám víc. Buď jsem si něco rozmluvila racionálně já anebo někdo v okolí, i můj muž.

Tak a to je konec, psala jsem o tomto na blogu několikrát, kdo mě čtete delší dobu, víte. 

Ke vzpomínce, a já nejsem vzpomínací typ, nevzpomínám, mě přivedl jen tenhle test.

Ale má se to tak, že někdy intuici poslechnu a někdy ne.

Chtěla jsem poprosit, abyste se prosím nevyjadřovali k mojí nehodě. Já se k tomu nevracím a hodně mi vadí, když se mě na to někdo ptá furt dokola a lituje mě, když vidí, jak chodím. Já se nelituju. Je tolik krásných a dobrých věcí, které život přináší. Asi mám na tohle dobrou povahu, jsem založením optimista, který se každý den směje... A ještě mám k sobě úžasného parťáka, který se směje se mnou. Oba máme rádi černý humor, tak se smějeme každý den a většinou sami sobě...

Pokud máte chuť, napište mi, jak to máte s intuicí vy. Máte nějaké příběhy spojené s neuposlechnutím? Nebo naopak, když jste poslechli, zabránili jste něčemu většímu?

Ráda si to přečtu.

Mějte pohodovou sobotu. 

 Jak jste na tom s intuicí? - iDNES.cz

tak už...

Konečně jsem se dočkala. Pozoruji již snad dva týdny lilii, kdy konečně rozkvete. Tak už, fotím dnes ráno zrovna ve chvíli, kdy je vše zalité sluncem. Zvláštní je, že poslední roky možná tři nevím, rozkvétala v květináči jen jedna lilie, přestože jich bylo vysazeno před lety víc. 

Teprve letos jsou tam dvojčata.

A konečně taky rozkvetly netřesky, ty jsem taky pozorovala několikrát za den. 

A nakonec můj pokusný truhlík, kam jsem zasadila pohled a vizitku se semínky. Snad si vzpomenete. No není to žádná hitparáda.

Mějte pohodový pátek.