poupata na podzim

Vypadá to, že poupata už nerozkvetou, tak jsem včera tu krásu ještě fotila. Rychlé zachycení krásy, než úplně zanikne. Baví mě focení detailů. 

Poupátka a kolem je podzim. Třešeň už úplně opadává, ale listí neuklízíme, jen shrabeme na hromádky a necháváme pro ptáky či ježky, tak jak radí ornitologové už několik let. Je to celkem oprus, protože hromádky se rozlítají větrem. Letos jsme ještě nedělali ani hromádky, dva týdny virózy nás trochu zbrzdilo, ale ono to počká.

Tak pojďme na ta poupata.

Mějte pohodový vstup do nového týdne.

téma ne zrovna nedělní...

Dnešní téma zrovna není nedělní. 

Ale už jsem jej chtěla dát na blog delší dobu. Zájem zabývat se tímto tématem ve mně vyvolala zpráva o nemocnici, která zavolala na mámu policii. Máma jen chtěla strávit pobyt v nemocnici se svým dítětem z důvodu kojení atd. a po zamítnutí nemocnicí nechtěla odejít. Nemocnice tedy na ni zavolala policii!, ale policie naštěstí dala za pravdu mámě. 

Zjistila jsem, že těchto případů dnes ve 21. století přibývá, a protože jsem si dávno myslela, že právo je na straně rodičů, začala jsem se tématem více zabývat. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že už před téměř 30 lety, kdy jsem i já chtěla strávit pobyt v nemocnici se svým ještě ne pětiletým dítětem, jsem podle zákona měla na to právo. No jasně, že mě na Bulovce odmítli s námitkami nejsme na to zařízeni, není místo, není to zvykem. No tenkrát byla jiná doba, ale už tehdy jsem podle listiny základních práv a svobod měla právo být se svou dcerou. 

Dnes mě tedy překvapilo, že se to děje pořád. Ano, jistě mě konkrétně už se to netýká, ale je dobré v některých právech a povinnostech se orientovat už jen proto, aby byl člověk v obraze.

Přidám článek, který jsem k tomuto tématu napsala, takže pokud vás téma nezajímá, dál už nemusíte číst.

Mějte pohodovou neděli.

P.S. Ten můj medvídek v úvodu se k tématu hodí. Koupí jsem přispěla nadaci pro onkologicky nemocné děti a jedno už dospělé tohoto medvídka vyrobilo. Už jsem o tom na blogu psala.

Jaká jsou práva rodičů při hospitalizaci jejich dítěte

Marta Dušková

Pokud je nutné dítě hospitalizovat, je to velké trauma pro dítě i jeho rodiče. Do toho se množí případy, kdy některé nemocnice odmítají přítomnost rodiče po celou dobu pobytu dítěte v nemocnici. Zvyšují tím trauma dítěte, které si zážitek z pobytu v nemocnici ponese pravděpodobně s sebou celý život.

Mají nemocnice na to právo?

Zdravotnický personál jako důvod uvádí odpovědnost za dítě v nemocnici. Podle právních předpisů však žádná obecná zodpovědnost nemocnice za dítě rozhodně není. Naopak odpovědnost za dítě mají pořád rodiče, i když je dítě v nemocnici.

„Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.“ (čl. 32/4 Listiny základních práv a svobod).

Rodiče mají právo doprovázet své nezletilé děti v průběhu hospitalizace. Rodiče by měli vědět, že jejich dítě má ze zákona právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce v průběhu hospitalizace. Toto právo je oboustranné – také rodiče mají právo být v kontaktu s dítětem, ale také dítě zastupovat a chránit (například kontrolovat správnost podávaných léků nebo dohlížet na dobré zacházení s dítětem ze strany personálu). Přítomnost rodiče nesmí narušovat poskytnutí zdravotní péče a musí být v souladu s vnitřním řádem nemocnice. Nutno podotknout, že vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů. Je tedy například legitimní požádat rodiče o dočasné opuštění místnosti, kde se zrovna probírá zdravotní stav jiného pacienta. Také je legitimní vykázat rodiče, který narušuje poskytnutí neodkladné zachraňující péče, ničí majetek nemocnice apod. Ale není legitimní bez konkrétního závažného důvodu ve větším rozsahu právo na kontakt omezovat, například vykázat rodiče z důvodu nočních hodin.

Jsou to právě rodiče, kdo uděluje svobodný a informovaný souhlas ke zdravotní péči u dítěte. Zdravotníci nemohou tedy na dítěti provádět zdravotní úkony bez tohoto souhlasu. Výjimku tvoří pouze případy neodkladné péče, které jsou nezbytné k záchraně života nebo zamezení poškození zdraví dítěte.

Právo na nepřetržitý kontakt rodiče a dítěte vyplývá z několika právních předpisů:

- Čl. 32/4 Listiny základních práv a svobod, podle které mohou být děti odloučeny proti vůli rodičů jen rozhodnutím soudu na základě zákona;

- § 858 občanského zákoníku, podle kterého je udržování osobního styku s dítětem součástí rodičovských práv;

- § 28/3e1 zákona o zdravotních službách, podle kterého má nezletilý pacient právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, případně jím zvolené osoby, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb.

Podrobnější informace k tématu a případy porušení zákona ze strany nemocnice je možné si přečíst na Dítě v nemocnici a práva rodičů - Aperio, Rodiče mají právo doprovázet své nezletilé děti v průběhu hospitalizace | Ombudsman (ochrance.cz) či na webu Férová nemocnice Práva rodičů v průběhu hospitalizace jejich dítěte | Aktuality (ferovanemocnice.cz).

Vzhledem k tomu, že přibývá případů odmítnutí přítomnosti rodiče s dítětem v nemocnicí, je lépe se připravit, mít informace a bránit si svoje práva.

nezvykla jsem si

Nikdy jsem si nezvykla na změnu času. Zítra se nám vrátí ukradená hodina a posuneme si čas o hodinu zpět. Záměrně nepíšu změna na zimní čas, protože to není pravý zimní čas. Vracíme se na středoevropský, tedy astronomický čas, kdy poledne je prostě poledne i podle přírodního zákona a souhlasí i čas na hodinách.

Vzpomněla jsem si na část nějaké říkanky nebo hry z mého dětství, která se mi zdá vhodná. Na otázku kolik je hodin, je správná odpověď je tolik hodin, kolik právě je.

Což není možné říct po zbytek roku. 

Nebudu tady rozebírat důsledky zavedení letního času, už bylo vše popsáno. Původní zavedení kvůli úspoře energie se ukázalo jako nesmyslné. O negativních důsledcích na zdraví už bylo popsáno spoustu archů nejen papíru. 

A ani letos se členské státy EU nedohodly na zrušení letního času a čas se bude měnit dalších pět let, i když si to většina z nás nepřeje.

Já vím, mohlo by mi to být už jedno, pracuju z domova, nevstávám do práce a nějak zvlášť už mě asi změna času neovlivňuje. Ale vzhledem k tomu, že pořád ještě pracuju, domlouvám si schůzky apod., stejně si každý rok svoje vnitřní hodiny nějakým způsobem musím přenastavit stejně jako jíní. 

Odborníci upozorňují už dlouho, že negativní důsledky na zdraví prostě převažují.

Já nepatřím k těm, kterým tyto změny nevadí či je dokonce nepozorují. 

Tak dnes aktuálně, nezapomeňte zítra na hodiny. Ovšem nesmím opomenout, že tohle je ta příjemná změna návrat k normálu.

Mějte pohodovou sobotu.

trochu utajené muzeum

Vloni o prázdninách jsme se vypravili s dětmi do Lobče, abychom se podívali do muzea Eduarda Štorcha a psala jsem v článku, že jsme byli neúspěšní. Na webu muzea to vypadalo jakoby bylo otevřeno. A ani přímo na místě nebylo žádné upozornění o zavření muzea, na zadních dveřích byla jen cedule o zavření, ale žádný důvod. 

No ani po roce nejsou webové stránky muzea o nic reprezentativnější a opět se tam mnoho nedozvíte. Objevila jsem tam jen krátkou zprávičku z dubna, že bylo muzeum nově zrekonstruováno a v galerii jsou fotografie expozice. 

O pozvánce na akci muzea jsem se dozvěděla od jiného subjektu nikoliv od muzea, nicméně mě to přimělo se znovu o muzeum zajímat a třeba se bude hodit informace o znovuotevření muzea i vám. Dávám sem i článek ne kvůli pozvánce, ale kvůli jiným informacím a vlastně i jako důkaz, že je muzeum živé, protože jinak bych to ani nezjistila. Jako by muzeum ani nechtělo, aby tam návštěvníci chodili. 

Použité fotografie jsou z loňských prázdnin ze zavřeného muzea.

A v Lobči je ještě jedna zajímavá technická památka. Parostrojní pivovar v Lobči pravděpodobně pochází ze 16. století. V pivovaru je možné si objednat prohlídku, kterou vás provede majitel architekt Pavel Prouza a seznámí s historií i záchranou pivovaru.

O pivovaru jsem již několikrát psala do našeho magazínu, ale je smutné, že informace o otevření muzea se ke mně dostala čistě náhodou od dubna teprve teď v říjnu a to sleduji celý mělnický region a vím zhruba o událostech a akcích, které se tady pořádají. 

Na mých fotografiích vidíte i zámek Lobeč a podrobnosti o něm najdete na Zámek Lobeč - oficiální web (zameklobec.cz)

Tak to je dnes vše o obci Lobeč, která je jistě zajímavá.

Mějte pohodový sváteční den.

Na jeden den archeologem aneb jak se sbírají pazourky

Marta Dušková

Muzeum Eduard Štorch v Lobči zavede zájemce po stopách Eduarda Štorcha na místa častých archeologických nálezů v Lobči. Zahrát si na archeology je možné v sobotu 5. listopadu při akci Sběr pazourků. Sraz je ve 13 hodin u Muzea Eduard Štorch.

Na programu je odchod na naleziště, ukázky pravěkých dovedností, vyhodnocení pravěkých nálezů. Na závěr je připraveno rozdělání ohně pravěkým způsobem a opékání buřtů.

Muzeum Eduard Štorch bylo letos nově zrekonstruováno. Lobečské muzeum je první v České republice, které se zařadilo do projektu Museos Vivos. Prostřednictvím tohoto systému se rezervují prohlídky, které je nutné rezervovat s předstihem Zakánajdu rezervaci Živá muzea (museosvivos.com). Podrobné informace o muzeu a expozicích https://www.muzeumstorch.cz.

když je všechno jinak

Už druhý týden jsme doma, chytila jsem virus od mého muže. Nemám tedy žádné nové podněty kromě pohledů na naši zahradu. Sice každý den píšu pozvánky, upozornění na nové zákony, prostě každý den nové články, ale už dlouho ne nic "živého". 

Musela jsem zrušit rozhovory a jiná setkání, a nepůjdu zítra ani do muzea na Den Středočeského kraje, jak jsem měla v plánu. Už je mi tedy o malinko líp, ale neměli jsme doma testy a příznaky vypadaly jako covid, tak abychom to neroznášeli. Teď už by testy jen těžko něco ukázaly.

A moc nepřemýšlím o tom, kolik práce kulím před sebou, kolik jsem toho musela odložit. Pokud mi bude dobře, chystáme se v sobotu na dušičkový jarmark, hlavně pracovně za reportáží, protože právě tyhle živé reportáže čtenáři milují, ale to už jsem tady několikrát psala. A těším se na focení. 

Mému muži už je o hodně líp, ale taky dřív začal.

Dnes tedy malá úvaha, můj názor. Zítra je svátek Den vzniku samostatného Československa. Právě tento svátek je určen ze zákona, kdy jsou obchody zavřené. 

Nechci moralizovat, ale získala jsem dojem, že to je jediné, co většinu lidí na tomto svátku zajímá. Zda bude zavřeno či otevřeno. Nerozumím tomu, jedná se o jeden jediný den a my jsme zvyklí už spoustu let nakupovat velké nákupy jednou týdně, takže proč bych měla být vyřízená z jednoho zavřeného dne. 

Fakt tomu nerozumím, v čem je problém. Přijde mi úsměvné, jak média na internetu nabádají nakoupit si s předstihem. Abychom snad netrpěli hladem proboha...

Na druhou stranu mi vadí, že soukromým obchodům stát něco nařizuje, přijde mi to omezování svobody majitelů a nejsem si ani úplně jistá, zda všichni zaměstnanci o to vůbec stojí. 

Jen objektivně, pokud já nesu veškerá rizika a odpovědnost za své podnikání, pak bych měla mít i svobodu rozhodování. 

No to je jen povzdech, sama obchod nemám, takže nemám důvod bojovat, ale vždy mě rozčilovaly záležitosti týkající se porušení svobody jiných lidí. 

K téhle mojí dnešní úvaze mě vlastně přimělo nakouknutí do tisku na internetu, což je můj každodenní ranní rituál. Všude na mě skáče jediné téma a to jsou zítra zavřené obchody. Pro mě téma naprosto nepodstatné.

Mějte pohodový den. 

jahody, růže a spadané listí...

aneb to vše se vejde do podzimu. Prostě tři v jednom, to je náš divný podzim doma. Další keř růží nasazuje poupata, jahody kvetou, ale uzrávají už pomalu. Naše třešeň je krásně podzimně zbarvená. Nepamatuji si, že by někdy měla tak krásné barvy. Fotím ji každý rok, tak mám srovnání. 

Vše jsem fotila v pondělí, takže naprosto čerstvé fotky, ale i mně se to zdá zvláštní.

Tak dnes malý fotoseriál.

Růže.

Dva záhonky jahod v květináčích, kvetou pořád a mají spoustu zelených jahod. Červené jsem našla v pondělí jen tři.

Na závěr naše podzimní třešeň. Barvy podzimu. Fotila jsem, protože za chvíli bude listí jen na zemi.

Snad se vám dnešní procházka pondělní zahradou líbila.

Mějte pohodový den.

v dobré společnosti aneb podzimní inspirace

Asi před deseti dny mi přišla zpráva na facebook vyzobané slunečnice. 

Byl tam dotaz, který mě potěšil. Ve zprávě mě žádali o svolení, zda by mohli použít moje fotky truhlíků do článku o podzimních dekoracích. 

Včera mi přišel odkaz na článek a myslím, že jsem v dobré společnosti a mnohem šikovnějších kreativních rukou, než mám já sama. 

Truhlíky jsou vrchol mého umu, co se týká podzimních dekorací.

Článek je plný podzimní inspirace, ještě jsem si nestačila vše pořádně prohlédnout. Jen jsem si všimla, Hani (bavi-mne-to), že jsi tam se mnou. 

Tak foto mých truhlíků ještě jednou.

Kdo máte chuť se inspirovat, či si jen prohlédnout všechny tipy od blogerek, dávám sem odkaz na článek Tipy blogerek na podzimní dekorace | Svět Oken s.r.o. (svet-oken.cz).

Děkuji autorce Romaně za její hezký nápad a výběr.

Potěšilo mě, že se moje truhlíky líbí. 

Mějte pohodový den.