úterý 31. ledna 2023

ještě nahlédnutí na zámek


U včerejšího příspěvku někteří z vás vzpomínali na zámek Nelahozeves. Dala jsem si tedy práci a vybrala některé fotografie z návštěv zámku někdy v roce 2018 a starší z blogu. Do zámku, se přiznám, už moc nechodíme, nachodili jsme se hodně s dětmi. Takže nahlédnutí do zámku je jen takové letmé, protože jsem jela dělat na zámek nějakou reportáž a ta byla hlavní, tak i fotky ze zámku jsou jen tak letem světem. 
Další série fotografií je pro změnu z hrnčířských slavností na zámku Nelahozeves. 
Tak dnes trochu vzpomínání, pokud si pamatuju, ještě jsme tam byli na adventních slavnostech, ale tenhle příspěvek už jsem nehledala. Vlastně si ani všechny návštěvy nepamatuju, byli jsme tam několikrát v různých ročních obdobích.
Dnes taková malá vzpomínková výstava.
Mějte pohodový den.
















pondělí 30. ledna 2023

předání klíče ...




Tento příspěvek se netýká jen našeho regionu, myslím, že je zajímavý v širším pojetí. Obec Nelahozeves není jen zajímavá zámkem Nelahozeves, o kterém jsem tady už několikrát psala. 
V obci je i rodný dům Antonína Dvořáka a právě toho se týká článek, který jsem psala. Snad bude informace o jeho rekonstrukci zajímavá i pro vás.
Vlastní fotografie domu nemám. Dávám sem zámek Nelahozeves ze svého archivu. 
Mějte pohodový vstup do nového týdne.



Symbolickým předáním klíče byla zahájena rekonstrukce domu Antonína Dvořáka
Marta Dušková

Dlouho očekávaná rekonstrukce rodného domu Antonína Dvořáka v Nelahozevsi byla zahájena ve středu 18. ledna symbolickým předáním klíče z rukou Alexandry Lobkowicz, prezidentky Lobkowicz Collection stavební firmě.

Stavební práce, které provádí firma Metal Quatro, budou trvat dvanáct měsíců. Po dokončení bude do zrekonstruovaných i nově přistavených budov instalována muzejní expozice. Otevření muzea je plánováno na konec dubna 2024.

Některé části budoucí expozice budou ještě letos v červnu instalovány na zámku Nelahozeves. „Půjde v podstatě o zkušební provoz, v jehož rámci chceme některé prvky této unikátní expozice ukázat prvním návštěvníkům. Protože se jedná o technicky velmi zajímavé, ale také realizačně poměrně náročné řešení, je naším cílem také v rámci zkušebního provozu najít a opravit všechny případné závady a nedostatky,” říká Barbara Starostová z Lobkowicz Collections, o.p.s.

Hostinec, kde se Antonín Dvořák narodil, spolu se sousedními budovami hospodářské usedlosti je zapsán od roku 1958 jako kulturní památka. Správu areálu převzala v roce 2019 společnost Lobkowicz Collections, o.p.s.

Pro rodinu Lobkowiczů se jedná pravděpodobně o jeden z největších a nejdůležitějších projektů v novodobé historii. Do budoucna se počítá i s pořádáním kulturních, vzdělávacích a dalších akcí v tomto areálu.

Zdroj informací a použité fotografie Lobkowicz Collections

neděle 29. ledna 2023

návrat k hodnotám...


Tak konečně můžu zase normálně žít, prožívala jsem toto období stejně jako moje okolí, naše děti, moje máma, sourozenci, přátelé, nebylo nám to prostě lhostejné a pomáhali jsme všichni aspoň málem, vyvraceli nepravdy, sdíleli pravdy apod. Část národa se semkla.
Můžeme si gratulovat, zvolili jsme pravdu a slušnost místo lží a nenávisti a já se po letech nebudu muset stydět...
A povedlo se navíc vytlačit částečně z veřejnosti člověka, kterého neodstřelil ani soud, ani trestné stíhání ve Francii, spoustu neúspěšných pokusů... A jak to tak sleduju, pravděpodobně končí jedna politická kariéra.
Doufám, že se i změní žebříček hodnot ve společnosti. Ke skutečným hodnotám. Už nebudou udávat ráz společnosti dva lidé bez morálky, úcty k lidem, bez slušnosti... 
A snad už lež nebude tak samozřejmá jako doposud.
Musím si sem odložit i jeden příběh, který se váže k novému prezidentovi. Jo, Petr Pavel bydlí kousek od nás, takže někteří mí známí psali: volím svého souseda...
Tak mějte pohodou neděli. 
Dnes trochu jiný příspěvek, ale do mého virtuálního deníku patří a já jej píšu s radostí.

sobota 28. ledna 2023

včera podesáté

foto archiv Studio Hrdinů

O inscenaci Romanticky rozprašuji vlastní popel jsem psala na blogu hned po březnové premiéře vloni.
Autorská inscenace v režii naší Lindy se pořád hraje a včera byla desátá repríza. Tím je vlastně řečeno vše a já jsem si to chtěla na blog poznamenat. Prostě představení má úspěch, tak jsem se rozhodla dnes tady udělat trochu reklamy naší rodiny. Představení se hraje i dnes a další termín je v pátek 10. března. 
Ne všechna představení naší dcery si pamatuju dopodrobna, od mého shlédnutí uplynul téměř rok a moc se mi to líbilo, ale to už jsem psala viz odkaz.
Kdo máte možnost vydat se do divadla Studio Hrdinů v Praze Holešovicích, tak já rozhodně doporučuji. Jevištní esej je volnou adaptací posledního textu francouzského filosofa a sémiologa Rolanda Barthesa. Podrobnější informace najdete na webových stránkách Studia Hrdinů.

"Fotografie neříká nutně to, co už není, ale pouze a najisto to, co bylo. Jednou jsem od jistého fotografa dostal svůj snímek, a ať jsem se snažil, jak jsem chtěl, nemohl jsem si vzpomenout, kde jsem byl fotografován; zkoumal jsem kravatu, svetr, abych zjistil, v jaké situaci jsem je měl na sobě; marně. Protože to však byl fotografický snímek, nemohl jsem popírat, že jsem tam byl (i když jsem nevěděl kde). Toto zakřivení jistoty a zapomenutí mi způsobilo závrať a „detektivní“ úzkost, šel jsem na výstavu fotografa jako bych odcházel na vyšetřování, abych se konečně o sobě dozvěděl něco, co už jsem nevěděl".

Tak dnes pozvánka do divadla. Mějte klidnou sobotu a já doufám, že odpoledne to bude na šampaňo.
Použité fotografie archiv Studia Hrdinů

P.S. Všechny naše tři děti jsou úspěšné, ale ne vždy lze o těch úspěších psát. Pozvánka do divadla je nejjednodušší.




pátek 27. ledna 2023

vánoční hvězda a jiné


Musím přiznat, že na pokojové kytky jsem velký diletant a vánoční hvězdy mi nikdy nevydržely. Nemám moc ráda červené, které jsou všude a každý rok se shání růžová nebo bílá. Už jsem je několikrát měla a jsou i na blogu, ale vydržely mi většinou tak do konce ledna. Vloni byl náš prosinec tak nabitý, že nebyl čas myslet na dekorování svátků. Tuhle hvězdu sehnal můj muž na poslední chvíli, bílou, i když bílá bývá výrazně bílá, tahle je spíše do zelena nebo do žluta. Barvu nejde úplně určit.
Byla dost drahá a neměla vůbec žádné zelené listy, tak jsme si s mužem říkali, že je nějaká divná, ale důležité pro nás bylo, že byla na svátečním stole. Je to naše tradice, že přes svátky máme na stole něco živého. Ale bílá vánoční hvězda furt drží, překvapila a pořád zdobí stůl k našemu překvapení. Foceno včera.
A střeží ji andělka, kterou jsem dostala od kamarádky pod stromeček před loni. 





Moje letošní první tulipány nakoupené s chlebem. 




Na závěr ještě fotky z Kralup, kde jsem byla nedávno. V Kralupech je co fotit, ale byla jsem tam kvůli reportáži a rozhovoru a na focení mi nějak nezbyl vůbec čas. Na parkovišti jsem udělala fotky něčeho, co mě zaujalo. Kralupy moc neznám, tak jsem včera hledala, co by to asi mohlo být. Pravděpodobně je to vrch Hostibejk, přírodní památka s vyhlídkovým altánkem. 
A tady můj dnešní trochu pelmel končí. Mějte hezký pátek a držme si palce. 
A jsem ráda, že to volební klání končí, moc to prožívám, ostatně jako všichni kolem mě. Už jsme se octli v úplném bahně a promiňte ve sračkách.



čtvrtek 26. ledna 2023

kruh - filmové okénko

foto zdroj

Přiznám se, že moje obliba v hororech začíná a končí Hitchcockem. Nikdy se na horory nedívám, ne že bych měla strach, prostě mě tyhle filmy vůbec nelákají. Tento psychologický horor jsem shlédla náhodou. Můj muž jej nahrál jako obvykle z televize Cinema minulý týden. Zaujal mě napoprvé, protože na prvním místě stálo thriller a dál už jsem se tím nezabývala. Kdybych si všimla, že je to horor, pravděpodobně bych si ho vůbec nepustila. Recenze čtu, až se na film dokoukám, pokud mě baví.
Film Kruh mě zaujal natolik, že než jsem si všimla, že je to vlastně horor, už jsem byla vtažena do děje jako už dlouho ne a musela se dokoukat. Recenze jsem četla až po shlédnutí filmu.
Dozvěděla jsem se, že tento film měl po celém světě neskutečný úspěch a stal se z něj jeden z nejslavnějších hororů a předlohou byla kniha. Tohle mě samozřejmě minulo, protože horory nejsou středem mého zájmu viz výše.
Rozhodla jsem tedy dnes dát sem film Kruh z roku 2002 v koprodukci Japonsko a USA jako tip na další film, který si já budu pamatovat a divím se, že jsem se dokoukala až do konce, ale odejít fakt nešlo. Bližší informace o vzniku filmu najdete tady a tady najdete i trailer . A ještě další informace jsou na Kruh (2002) | ČSFD.cz (csfd.cz)
Přiznám se, že si filmy užiju víc, když vůbec nevím, o co jde, nejsem na něj připravená, páč pak mám nějaká očekávání, a buď jej vypnu do deseti minut anebo se dokoukám.
Tak dnes po dlouhé době filmové okénko. Dávám sem jen tipy na filmy, které podle mě stojí za to.
Níže dávám ještě nahlédnutí do obsahu. Já se na filmy moc často nedívám, většinou si odpočívám i nějakých kriminálních seriálů jako Zákon a pořád či Kriminálka Las Vegas a podobně. A když už se dívám, musí stát za to jako tento.
Mějte pohodový den ať už s filmem nebo bez.


"Zní to jako další z neuvěřitelných příběhů. Existuje videopáska plná obrazů jako vystřižených z těch nejtíživějších snů. Tam, kde byla přehrána, zazní záhy telefon s varováním, že ten, kdo ji zhlédl, zemře přesně za sedm dnů. Rachel Kellerová (Naomi Wattsová), reportérka renomovaného deníku, přirozeně odmítá uvěřit takové fantaskní informaci, jenomže když dojde k záhadné a nevysvětlitelné smrti čtyř teenagerů, rozhodne se přijít celé věci na kloub, protože jednou z "obětí" byla její neteř. Není to vůbec jednoduché, ale nakonec i ona pásku získá, i ona si ji promítne, se svým malým synkem, a telefon skutečně vzápětí zazvoní. Zbývá jen sedm dní a nocí, aby s přítelem Noahem (Martin Henderson) nalezla způsob, jak zachránit sebe i svého jediného syna. Netuší jak dlouhou, smrtí a zoufalstvím zahalenou cestu, se s Noahem budou muset vydat".

středa 25. ledna 2023

otravné telefonáty nekončí


Dnes zase trochu z jiného ranku, pár informací. Vloni jsem tady psala o novela zákona, ve které je zákaz nevyžádaných telefonátů, který měl přinést úlevu všem nám, kteří prostě kvůli práci musíme zvedat každé volání neznámého čísla a nemáme vlastně žádnou obranu. No zatím se toho moc nezměnilo, ale to jsem napsala už v článku, který sem dávám. 
Mějte pohodový den.


Zákaz nevyžádaných telefonátů platí od loňského 1. července, přesto je neustále porušován
Marta Dušková

Otravné telefonáty takzvaného telemarketingu neskončily ani s novelou zákona o elektronických komunikacích, jejíž součástí právě zákaz nevyžádaných telefonátů je. Český telekomunikační úřad přijal od doby platnosti téměř 800 stížností na nevyžádané marketingové volání a některá už jsou prověřována. Mnoho stížností směřuje na stále stejné subjekty. První pokuta už padla na konci minulého roku pro spáchání přestupku v obtěžování marketingovou reklamou.

Český telekomunikační úřad může za porušení zákona udělit nejvyšší možnou pokutu ve výši 50 milionů nebo do výše 10 procent z čistého obratu pachatele přestupku za poslední ukončené účetní období.

Pokud není aktivně vyjádřen souhlas s marketingovými hovory ve veřejném účastnickém seznamu, v případě nevyžádaného telefonátu se jedná o porušení zákona.

Jak dále postupovat při nevyžádaném marketingovém hovoru je zveřejněno na webových stránkách ČTÚ Marketingové hovory – textový manuál | Český telekomunikační úřad (ctu.cz).

Slovo redaktorky
U mě v poslední době počet otravných telefonátů klesl, ale až koncem minulého roku. Na jeden z posledních nevyžádaných telefonátů jsem reagovala celkem rychle otázkami: kde jste vzal moje telefonní číslo? Nedala jsem žádný souhlas a porušujete zákon. 
Odpověď nebyla nijak překvapivá: jaký zákon? Já žádný zákon neporušuju! 
No ale pomohlo to, už nevolá.
Pokud u vás otravné telefonáty nepřestaly a chcete podat stížnost, všechny potřebné informace, jak podat stížnost na marketingový hovor, najdete na webu Marketingové hovory – kontaktuje nás | Český telekomunikační úřad (ctu.cz).

úterý 24. ledna 2023

jeden den a dost...


To je jepičí život sněhu. Já čekala jaro a zatím přišel sníh... Moje parafráze písně, kde se zpívá: my čekali jaro a zatím přišel mráz. Tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás...
V pondělí v noci napadl sníh a já fotila dopoledne. Ovšem odpoledne už nebyla nikde ani jediná vločka. Stihla jsem zveřejnit pár fotek na facebooku, kdy to bylo ještě aktuální. Dnes, vlastně už včera odpoledne, by člověk nevěřil, že nějaký sníh vůbec kdy byl.
Včera ráno nechtěla jít Sára vůbec ven. Foukal docela vítr, a tak strčila hlavu mezi dveře, ocas doma a rozhodování trvalo pár vteřin. Zacouvala domů, podívala se na mě a zatřepala hlavičkou, aby mi sdělila, že nikam nejde, protože je tam velká zima. Naučila jsem ji používat trochu znakovou řeč, už když byla malá a třepání hlavou znamená zima nebo taky déšť, prostě počasí, kdyby nikdo psa nevyhnal.
Šla ven až později dopoledne a okamžitě zaběhla pod lavičku. Tam bývá často, nesněží tam a odtud se krásně pozorují ptáčci na krmítkách. 
Tak dnes trochu bílé, ovšem venku zas už je skoro jaro.
Mějte pohodové úterý.