Z prosince mám ještě nějaké resty, které jsem nestíhala. Jako rozhovor v Kralupech nad Vltavou. Cesta od nás se dost prodloužila kvůli objížďce a já jsem v prosinci hodně nestíhala. Tak až včera.
Před rozhovorem jsme se ještě s mužem zastavili v Červeném mlýnu ve Všestudech, o jehož návštěvě jsem psala jako o krásném místě s historií na blogu a najdete tam, pokud máte zájem, i fotografie. Tentokrát jsem nestíhala fotit, jeli jsme trochu opožděně s dárky za naší adoptivní "babičkou" a to byla priorita. Strávili jsme tam příjemnou hodinku povídáním, udělali radost s dárky a ještě, že jsem si vzala s sebou nějaké svoje obrázky. Minule jsem přivezla naší "babičce" namalované slunečnice. Tak jsem pro jistotu vzala ještě nějaké obrazy, ale to nebylo součástí dárků. Babička mi prozradila, že tajně doufala, že nějaký obraz přivezu. Vybrala si nakonec dva. Viděla jsem, že po vybrání jednoho kouká, jak další uklízím a poznamenala, že další už mi brát nebude. Musela jsem ji ubezpečit, že mi fakt chybět nebude a že mám z toho radost, že budu viset vedle slunečnic v pěkném pokojíku.
I já jsem dostala tašku plnou dárků, které jsem zpočátku odmítala. My přece vezeme dárky...
Babičku jsme si vybrali v roce 2021 v rámci projektu Ježíškova vnoučata. Nemá žádné příbuzné, tak už patří do naší větší rodiny.
Nějaké fotky jsem přece jen nafotila. Od Červeného mlýna koukáte totiž na oboru zámku Veltrusy, v podstatě stačí jeden krok a jste tam. Můj muž cestou do Kralup, kde jedete kolem celé obory, potřeboval malou zastávku. Zastavil mi téměř na stejném místě jako minule, tohle místo jsem i malovala a obraz už je pryč, a tentokrát jsem viděla i kachny. Nafotila jsem tedy pár fotek a možná to bude i námět pro další moje malování.
Rozhovor z Kralup s amatérskou malířkou se zajímavými obrazy dám i na blog, až vyjde. Zatím jej ještě nemám přepsaný ani z diktafonu. V Kralupech jsem ještě dělala reportáž ze zajímavé kavárny, tzv. tréninkové, tak dnes mám teda co dělat. Snad si najdu dnes čas na vaše blogy, zase už jsem u vás nebyla několik dní a chybí mi to.
Mějte pohodové úterý.
Marti, moc pěkný příběh. Měli jste, koukám, hezké počasí a na snímcích je to znát.
OdpovědětVymazatPa Jiřina z N.
Děláte vaší ,,adoptivní babičce" určitě velkou radost. Je určitě vděčná za dárky, ale hlavně za to, že jste.
OdpovědětVymazatMěj pěkný den!
Hanka
Marti, krásné fotky. Ta zeleň na nich je úžasná. 👍👍
OdpovědětVymazatJe to krásný skutek, adoptovat někoho, kdo je osamělý. Určitě každá návštěva potěší. My máme rodinného kamaráda, je to mužův spolužák a toho jsme adoptovali už dávno. Je dost nemocný a sám, takže na vánoce počítám vždy s vánočkou a cukrovím pro něj, stejně tak i během celého roku s dalšími věcmi. Samozřejmě včetně pomoci.
Měj prima den
Dámy přede mnou už to napsaly - prostě krásné, lidské, dojemné.
OdpovědětVymazatMarti, měj pohodový den. Helena
Marti, adoptivní babička, to je milé. Tomu říkám malé velké radosti a potěšení s radostí na obou stranách. Při fotkách vzpomínám na procházky se sluníčkem začátkem týdne. Dnes v noci už venku bílá peřina. Měj se hezky, ráda čtu tvé reportáže. J
OdpovědětVymazatVija
VymazatMarti, to je hezké s adoptovanou babičkou !!! Také jsem si někoho adoptovala, někdy Ti to napíšu, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz