 |
| Ilustrační foto z archivu madama coquette, které jsem použila u jiného příspěvku |
A norská kauza, která se táhne už několik let, mě už několik let vytáčí. Není to jen případ Michalákových. Slovo Barnevernet je pro mě sprosté slovo. Nechápu, že proti svévoli jediné instituce nepomáhají demonstrace a ani protestní nóty. Nestavím se tady do role soudce, protože neznám celý příběh a nejsem schopná posoudit, zda se pro zastavení bezpráví udělalo dost.
Jen si představuji tu hrůzu a strach rodičů. Na svoje děti má matka neoddiskutovatelné právo dle mého. Jistěže existují případy, kdy se pro ženu oslovení matka nehodí, ale to je na jiné diskusní fórum. Vychovala jsem tři děti a občas jsem měla děsivé sny, že mi je někdo bere či unáší. Byly to příšerné sny, které mě i po probuzení pronásledovaly minimálně celý den.
Umím si tedy trochu tu hrůzu představit.
Dnes při ranní kávě, asi přestanu číst každé ráno virtuální noviny, jsem zjistila, že se tato svévole děje i v Čechách. Případ je možná ještě děsivější, páč tady není v hlavní roli sociální služba, ale přímo soud. Tři dny po porodu děvčátka rozhodla soudkyně viz odkaz článek výše, že matka není schopna se o dítě starat.
Bez nějakých znalostí, bez důkazů, bez vyšetřování. Jen tak.
Prý bude dítěti lépe v ústavu. Matka se o dítě neustále zajímala, chodila jej do ústavu kojit a o vrácení usilovala celých dva a půl let. Podle čeho se pozná správná matka?
Přestože porodila další dítě - chlapečka, kde už k odebrání nedošlo, holčička jí pořád nebyla odevzdána do péče. Neuměla se starat o holčičku, ale o chlapečka ano?! To soud vůbec nezajímalo. Navíc ještě soudily dvě ženy, možná matky a ignorovaly třikrát rozhodnutí ústavního soudu ve prospěch matky.
Proboha, není už těch zásahů do naší svobody moc? Šmahem se rozhodne a dá na roveň rodič, který dítě týrá a mučí s rodičem, který dítě miluje a dělá vše pro jeho dobro, i když třeba v horších sociálních podmínkách?! Ale od toho jsme přece demokratická společnost, která má a může pomoci. Po třech dnech od porodu, promiňte, podle čeho je možné soudit, že matka není pro dítě vhodná?
Čím už to stačila prokázat?
Jak rozhodl ústavní soud, žádné důvody pro odebrání nebyly!
Ani jedna ze soudkyň nebyla potrestána, přestože přes rozhodnutí ústavního soudu dítě nadále zůstávalo v ústavu. Bylo velmi fixované na matku, která s ním nemohla být po celou dobu. Dívka je zdravotně poznamenaná zřejmě do konce života a ani milionové odškodné, které je samozřejmě na místě, to už nemůže napravit.
Obě soudkyně soudí dál a jedna z nich dokonce povýšila.
Nikdy jsem neměla problémy se soudy, ale stejně se snažím si obě jména zapamatovat, a kdyby náhodou, budu požadovat jiného soudce.
Ano také jsem to četla a jsem rozčílená,vytočená!Bohužel to není jediný případ zde v čr.Jak je možné,že ti co rozhodli jsou bez trestů???!!!Nebudu se radši rozepisovat,musela bych být sprostá.Lepší rána přeji.
OdpovědětVymazatVěrko, taky jsem vytočená neskutečně, proto jsem se z toho musela vypsat. Vím, že je podobných případů víc, ale tento mi přijde do nebe volající. Jak to, že tě neochrání ani ústavní soud?! Díky, také ti přeji hezčí rána.
VymazatTaké jsem Marto ráno četla a rozum mi ty věty nechtěl brát. Jsem také matka tří dětí a nic podobného si neumím představit. Celou záležitost rozpoutaly pracovnice sociálky a mašinérie se rozjela. To, že třeba matka neměla vzorovou domácnost, zřejmě, nezakládá přeci úvahu, že bude špatná matka? Jak závažné důvody měly tyto pracovnice, že daly podnět k odebrání, když ústavní soud žádný takový důvod ve spise nenašel? Jak mohou matky odsoudit matku, když se neprokázalo, že by kojence týrala či jinak ohrožovala na životě? To, že docházela kojit do ústavu půl roku o něčem přeci vypovídá a ani tento přístup neovlivnil rozhodování další soudkyně? Vím, že spravedlnost je slepá, aby mohla rozhodovat bez ovlivňování, ale že je totálně hloupá, to zjišťuji v posledních letech neustále. Čím dál více stát a jeho úředníci zasahují do našich svobod, brání nám ve vlastním rozhodování a nesení vlastní odpovědnosti a nařizuje, nařizuje, zakazuje a zakazuje. Je to čím dál horší...
OdpovědětVymazatTak vidíš jak jsem se rozohnila.
Ála
Ali, přesně. A rozohnila si se spravedlivě.
VymazatDobrý podvečer, já už nevím co si o tom všem myslet.S těma dětma je to nejhorší co mě zraňuje, nechápu to,proč se nemůžou ty mámy bránit.Znám dost případů,kdy soc.pracovnice na udání odebrala dítě a ani si neověřila jak to doopravdy je.Dcera totiž má kamarádku, která na soc. pracuje a tak semtam z ní něco vyleze.Už když mi chce nějaký příběh vyprávět,tak ho nechci slyšet.Nemohu pomoct a v noci pak nespím. Stydím se třeba jak se chová občas prezident.A o poslancích už ani nemluvím.Rádi se poslouchají, ale ten reálný život neznají.Jak řekl panBabiš ,málokterý by neuměl ani zbouchnout psí boudu,jenom žvaní lži,hlavně před volbama,aby nepřišli o svá koryta.Na zprávy nekoukám a noviny nečtu,stačí mi manžel ,když u zpráv nadává a zbytečně se rozčiluje.Souhlasím ve všem s Váma Marti a je mi z toho všeho blivno.Už radši končím
OdpovědětVymazatMějte krásné pohodové dny.Martina
Martino, myslím, že je správné, když nás pořád nespravedlnost vytáčí. Všude jsou omylní a i hloupí lidé, bohužel v každé oblasti a někde samozřejmě škodí víc. Co se týká politiků, o tom se vůbec bavit nemůžu a o současné "hlavě" státu už vůbec ne. Proto když mě zvali kdysi do zastupitelstva, odmítla jsem. Nevydržela bych tam a plno slušných lidí to má stejně. Mějte se krásně a někdy příště u veselejšího tématu :-) I když i toto je život.
VymazatMarti, musí to být strašná bezmoc, když se nedovoláš práva. Článek jsem nečetla, ale postupy soudkyň také nechápu. Je to strašné, ty dva a půl roku jim nikdo už nevrátí. A toto období je pro dítě zrovna tak důležité.
OdpovědětVymazatD.
Dáši, přesně tak, navíc holčička byla na mámu fixovaná a těžce nesla, když máma odcházela. To už nikdo nenapraví, bohužel.
VymazatTaky jsem to četla. Souhlasím s reakcemi výše uvedenými. Musela bych se opakovat.
OdpovědětVymazatHanka
Hanko, ano, myslím, že všichni na toto máme stejný názor.
VymazatSpravedlnost má zavázané oči. Soudci se nemusí vzdělávat, jejich rozhodnutí je vždy nejspravedlivější na celém světě. Tak jsme to dopracovali. Ukazujeme nato jak se soudilo v padesátých létech a sami se nezamyslíme nad dneškem. Dneska je to lepší? Spravedlnější? No možná jen v tom, že je zakázaný trest smrti. Když státní zástupce rozhodne, soudce odsoudí a fakt nemáš dneska šanci na spravedlivé rozhodnutí. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatIwko, na to nemám bohužel co říct. Máš pravdu. Hezký víkend.
Vymazat