adventní výzva - svícny

Zapomněla jsem a velmi překotně vlezla do výzvy Blondýnky a vyhlásila v sobotu taky výzvu, i když teprve v neděli končila předchozí.

No, povedlo se, a když už je na světě, tak plním slib.

Nápad na tuhle výzvu vznikl spontánně, jak už jsem psala. 
Koupili jsme si nový svícen po vzájemné dohodě, i když můj muž nezapomněl podotknout: 
jako my jich nemáme dost?!

Nevěděla jsem, asi jo. 

Tak jsem rozhodla, že se na všechny podívám, nafotím a k některým přidám i malý příběh a opravdu koupených asi moc nebude.

Tady ty dva malé kalíšky na čajové svíčky mi dala moje sestra tak před 15 lety jako dárek. Byla k tomu ještě krásná černá váza, kterou jsem měla ještě do nedávna. Rozbila jsem ji společně se stolkem v obýváku, na kterém stála celá souprava. Před nimi ten bílý malý svícen jsem dostala od obchodní partnerky, se kterou jsem spolupracovala a ona mi jej přivezla z lázní.

Tento dvouramenný skleněný svícen se mi líbil před vánoci před dvěma lety v Antiku Spomyšl. Mému muži se nelíbil vůbec, takže jsem odjela s prázdnou. Nikdy nekupujeme nic, co by se tomu druhému aspoň trochu nelíbilo. Ale pořád jsem na něj myslela. 
Za dva dny ho můj muž v tom antiku koupil. 
Šel se na něj znovu podívat a snažil se pochopit, proč se mi tak líbí.

Tyhle dva kované a těžké svícny jsme našli na půdě našeho předchozího domu. Někdo je tam odložil, ale nám se líbily a stěhovaly se s námi našeho nynějšího domova.

Tohle je nejstarší svícen, který jsem koupila ještě, když byly děti malé a je mu tak 25 let.

Tenhle originál mi věnovala moje sestra k padesátinám. Náš minulý mazlíček, kočička Čičinka jej shodila, takže kalíšky na svíčky nejsou už celistvé a teprve tenkrát jsme poznali, že je už slepá. 
Vždy když se na ten svícen podívám, vždy si na ni vzpomenu.

Tenhle zelený skleněný na čajovou svíčku jsme si přivezli z Kašperských hor. Jeli jsme tam tenkrát jen tak na blind, kam jsme dřív hodně jezdívali a pamatuji si, jak jsme v pátek večer ve tmě hledali nějaký hotel na přespání. Bylo to rozhodnutí z hodiny na hodinu. Potřebovali jsme po velkém pracovním vypětí strávit odpočinkový víkend. Je to tak deset let možná.

A k tomuhle nemám vůbec co říct. Taky už hodně pamatuje, možná patnáct let a někde jsem ho koupila. Už nemá ten původní skleněný kalíšek na svíčku, ten se rozbil a já ho nahradila jiným, který teda moc nesedí.

No a poslední nový jste viděli na blogu v nedělí. Ten je vlastně příčinou, proč tato výzva vznikla. Budu ráda, když se přidáte a ukážete své svícínky, svícny, kalíšky, či skleničky. Já někdy improvizuji a už jsem několikrát použila na svícny nějaké skleničky. A jak jsem je tak postupně brala do ruky a některé musela umýt od prachu, řekla jsem si, panebože to je krámů...

Ale ke každému snad až na ten poslední mám nějaký vztah a nikomu bych jej asi nemohla dát.

Jo a tenhle svícen jsme "vyráběli" s mým mužem před dvěma lety. Svícen, co dům dal. A to je vše, Ještě máme spoustu nějakých kalíšků a stojánků, ale ty už nehledám, páč ty nemají žádnou historii. 

A děkuji, že se k výzvě přidáte, jak jsem četla v komentářích, těším se.