krásná sbírka

O tomto zahradnictví už zmínka na blogu byla několikrát a naposledy to byl první říjnový příspěvek o výstavě fuchsií, které jste si mohli prohlédnout. A právě o fuchsie se jedná i v rozhovoru, který jsem dělala se zakladatelkou rodinného Zahradnictví Petro, a psali jste mi i v komentářích, že někteří z vás zahradnictví znáte. Zahradnictví se oproti jiným liší největší českou sbírkou fuchsií, a tak jsme si povídali právě o sbírce, jejím vzniku apod.

Třeba rozhovor zaujme i vás. Výstava tady už byla a kdo si ji chce připomenout, tak ji najde u včerejšího článku v magazínu.

Mějte pohodový vstup do dalšího adventního týdne a já sem dávám včerejší rozsvícení třetí adventní svíčky na úvod. Včera jsem zapalovala až pozdě odpoledne.

Fuchsie to je jako projít krásou…

Marta Dušková

Mělnické Zahradnictví Petro v Mlazicích není asi nutné představovat. Od ostatních zahradnictví se liší a vyniká největší sbírkou fuchsií v Čechách, a tak stojí za to jej představit blíže. Povídám si se zakladatelkou rodinného zahradnictví Miladou Petrovou.

Paní Petrová, kdy vzniklo Zahradnictví Petro?

Tak to už je hodně dávno. Vzniklo v roce 1994. My jsme začínali v Horních Beřkovicích v pronajatém skleníku v psychiatrické léčebně. Byl tam vystavěn nový skleník, který nakonec nebyl využíván, tak jsme si ho pronajali.

Co bylo impulzem pro založení zahradnictví? Že vás to bavilo?

Mě to moc bavilo. Celý život jsem dělala v kanceláři a práce mě nebavila a nebaví mě dodnes. Syn se vyučil zahradníkem a já jsem najednou měla příležitost si skleník pronajmout a krásný, nový. Tak jsme to udělali.

A začínali jste hned pěstováním fuchsií?

Ne, to ne, ty fuchsie byly až asi po dvou letech. Mě tak nějak zaujaly v katalozích, které jsme dostávali.

Fuchsie začaly po těch dvou letech převažovat?

Ne hned. Zpočátku jsme jich měli jen pár a ani jsem k nim neměla žádné obrázky a nic jsem o nich nevěděla. Pamatuju si, že jsem je jen popsala jako červená, bílá, a tak a ony najednou všechny ze skleníku zmizely a byly vyprodané. Pár jsem si nechala v závěsných květináčích, že je pak uvidím, až vykvetou. To se mi tedy bohužel nepovedlo, protože i ty se všechny tenkrát prodaly rychle. Akorát zbyla jedna fuchsie a ta pak měla veliký květ a už jsem byla chycena.

Jste jediné zahradnictví v Čechách, které se věnuje fuchsiím v tak velkém rozsahu?

Určitě máme největší sbírku. Ještě existuje jedna v Buchlovicích, ale to je státem chráněná sbírka, mají na sbírku dotace. Kdysi sbírku převzali z Průhonic. Fuchsie dají poměrně dost práce. A teď je sbírka na zámku v Buchlovicích, ale tam je neprodávají jako my a neposílají do světa. Můžete si nějaké koupit přímo na místě. My jich taky máme hodně z Buchlovic, a naopak Buchlovice si zase objednávají od nás. A občas jim posíláme balíky.

Kolik je druhů fuchsií, jestli se to teda vůbec ví?

Je jich velká spousta, bude jich kolem dvou tisíc v Buchlovicích, ale celkově jich bude dvacet tisíc. Neustále vznikají nové a nové odrůdy a existuje komise někde v Kalifornii, která by měla potvrzovat jména nových odrůd. Ale já tomu moc nevěřím. Já tady mám fuchsie, které mi třeba dovezli z Německa a mají jen rodný list, kde je vidět, z čeho vznikla ta která odrůda, ale myslím si, že v Kalifornii už jim to nikdo neschvaloval.

Vy ale fuchsie nešlechtíte, vy je pěstujete.

Je hrozně málo šlechtitelů a k nám do zahradnictví vozí nové odrůdy šlechtitelé ze zahraničí a žádají mě, abych je uvedla na trh.

Co obnáší práce kolem fuchsií? Říkala jste, že je to celkem těžká práce.

Fuchsie to je práce 360 dnů v roce. Není to jenom o tom, že tady chvíli kvete a pak ji uklidíte. Musí se opatrovat pořád i přes zimu. Hlavně chemicky, protože každý živočich je má prostě rád. Všichni nejhorší škůdci ji mají rádi.

Jsou nějaké fuchsie, které lze považovat za nejvzácnější?

Myslím, že ne. Každý má nějaké své oblíbené. Pak jsou takové, které se dobře pěstují, většinou ty tržní odrůdy. Jsou spolehlivé, jen tak nezajdou, dobře se množí. Ale ty nejsou moc zajímavé pro sběratele, protože nejsou vzácné a můžete si je koupit v jakémkoliv zahradnictví. Sběratelé jdou po takových, které stojí nejvíc práce, které se nejhůř ujímají, prostě jsou to takové rarity.

A u nás jsou sběratelé fuchsií?

Ano, je jich tady hodně. Byla jsem překvapená, když jsme vydali první katalog fuchsií, co se mi ozvalo lidí, že mají na zahradě třeba třicet druhů fuchsií a že jsou hrozně rádi, že si je mohou doplnit. Je fakt, že po roce 2005 tady byl velký boom fuchsií. Teď už někteří sběratelé mají sbírky plné a stačí jim to a už nechtějí rozšiřovat, protože už to nezvládnou a nemají tak velké místo na přezimování apod. Takže mají třeba sbírku kolem 200-300 druhů, to má hodně pěstitelů nebo spíš sběratelů.

K vám do zahradnictví jezdí nakupovat i lidé ze zahraničí…

Letos tady byl autobus z Rakouska. My jsme hodně jezdili dříve pro sadbu právě do Rakouska, pán, který tam pěstoval fuchsie ve velkém a měl velmi pěknou sbírku, už odešel do důchodu. Takže Rakušané mi často píší, že si nemají kde ta „miminka“ nakoupit. Jezdí sem i z Německa, a hlavně jim hodně posíláme.

Takže přes váš e-shop posíláte fuchsie i do zahraničí?

Do Německa šlo letos spoustu balíků a obzvlášť v době koronaviru, kdy sem třeba sběratelé z Německa nemohli, tak si nechali všechno posílat. A tak se jim to zalíbilo, že nemusí absolvovat tu dlouhou cestu k nám, že si nechají fuchsie posílat dál. Jedné sběratelce jsme letos posílali pět největších krabic, což je asi tři sta kusů fuchsií.

Baví vás i pěstování jiných kytek? Čemu se ještě věnujete?

Mě baví úplně všechny kytky. Já si dokonce několik let kladu za cíl, že ty fuchsie musím trochu ubrzdit. Že to není možné, co mi dají strašně práce a spolykají vlastně veškerý můj čas. A zrovna tak krásné jsou třeba surfinie, pelargonie, v podstatě veškeré letničky. Muškáty jsou krásné a nedají tolik práce a zdaleka nemají tolik návštěvníků, těch škůdců jako fuchsie. Mě zahrádka vždycky bavila a časem nám byl skleník v Beřkovicích malý. Tak jsme tady koupili tuto tenkrát ruinu v roce 2000.

Takže tady na tomto místě jste už od roku 2000.

Ano, koupili jsme to a tenkrát z těch skleníků rostly bezinky. Byly tady takové staré ruiny, protože deset let to leželo ladem. Po revoluci to bylo vráceno původním majitelům a ty už zahradnictví nikdy nerozjeli. Původně tady byla hrozně dlouho SEMPRA a plocha zahradnictví byla podstatně větší, než máme dnes my. Tohle zahradnictví bylo založeno už v roce 1929. Takže jsme začali opravovat a postupně jsme samozřejmě postavili nové skleníky. Něco jsme zbourali, protože nám to padalo na hlavu. A pořád je tady co dělat. Jsme rodinná firma. Manžel se stará o provoz, o topení, o vodu, prostě co je zapotřebí tady okolo a já a syn máme na starosti zahradnictví a snacha bývá u pokladny.

Letos bylo zahradnictví partnerem charitativní akce Mělník pro Onkobubliny. Já vím, že charitou se zabýváte již několik let.

Teď jsem zrovna posílala peníze Teplické filharmonii za malý koncert, který uspořádali v Centru seniorů. Platíme jim každý rok už několik let, aby mohli zahrát místním důchodcům. A jezdí sem i děti z dětského domova Staňkov, paní ředitelka je moje kamarádka, takže přijede vždycky se dvěma nebo třemi auty, tak já je přivítám a udělám jim oběd. Děti jsou hodně pracovité a chtějí pořád nějakou práci, tak nám tady třeba upraví bylinkovou zahrádku.

Máte čas na něco jiného než na zahradnictví?

Ne, nemám. Žiju pro rodinu jako každá jiná ženská, mám doma zahrádku ne teda v žádném luxusním stavu.

Bydlíte na Mělníku?

Ano, bydlíme. Museli jsme se přesunout z Beřkovic právě kvůli zahradnictví. Nedalo se to stíhat s dojížděním. Máme zahradnictví po ruce, bydlíme blízko a z Beřkovic jsem musela jezdit v neděli 15 km třeba zalít zahradu. Jsme rádi, že jsme se sem přestěhovali a dokonce říkám, že jsme tu měli bydlet už dávno.

Paní Petrová, děkuji za příjemný rozhovor a přeji hodně úspěchů v pěstitelství.

Slovo redaktorky

V galerii můžete nahlédnout na výstavu fuchsií, kterou jsem stihla v Zahradnictví Petro včas vyfotit pár dní před zazimováním. Prodejní výstava fuchsií a ostatních balkonových květin bude opět tradičně otevřena příští rok během června. A projít krásou fuchsií je zážitek a na výstavě je téměř 800 druhů.