jak vzniká vystřihovánka?

No velmi těžce, já bych to naprosto nedala. Dnes mám pro vás zajímavý rozhovor, kde se dozvíte, co předchází hotové vystřihovánce nějaké pamětihodnosti. Na další fotografie z archivu tvůrce se můžete podívat tady, včera bylo zveřejněno.

Snad vás rozhovor zaujme. Přeji pohodovou neděli.

Martin Klihavec: Já nejsem takový ten pravý modelář, který si lepí papírové modely

Marta Dušková

Martin Klihavec je mělnický kronikář, předseda Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku, zastupitel města a v neposlední řadě tvůrce vystřihovánek, které zachycují nejen mělnické pamětihodnosti. Rozhovor s Martinem Klihavcem jsem psala pro deník před několika lety, aktuálně o vystřihovánce jedné z mělnických pamětihodností, a to model věže chrámu sv. Petra a Pavla. Od té doby se sbírka modelů rozrostla, a nejen o tom je dnešní povídání.

Na otázky odpovídá Martin Klihavec.

Kdy přišel nápad na první vystřihovánku a co bylo impulzem k jejímu vytvoření?

První vystřihovánku jsem vydal v roce 2017. Ale s nápadem, aby vznikla vystřihovánka nějaké mělnické historické stavby, jsem přišel o několik let dříve. Dokonce jsem oslovil v té době jednoho profesionálního autora vystřihovánek, jestli by nevytvořil nějakou mělnickou stavbu, že zajistím odběr a prodej vystřihovánky, ale ten mě odmítl.

Tak jste se pustil sám rovnou do tvorby modelu chrámu sv. Petra a Pavla?

To ne! Já v té době neměl žádné zkušenosti s tvorbou a konstrukcí modelů. Dokonce ani nejsem takový ten pravý modelář, který by si lepil jiné papírové modely. Já do té doby slepil jen několik modelů z časopisu ABC, a to jen v dětství, jinak nic. Rozhodl jsem se, že zkusím vytvořit nejprve něco jednoduchého. A tak mě napadlo vytvořit model bývalé kapličky, která v minulosti stála uprostřed mělnického náměstí Míru a jejíž šestibokou stavbu jsem v té době zrovna zkoumal podle starých fotografií. Výhodou bylo, že ta stavba už dávno nestála, protože ji zbourali před více než 120 lety, a kdyby se mi proporčně nepovedla, tak nikdo nemůže kritizovat, že tak nevypadala, protože nikdo, kdo by ji pamatoval, už dávno nežije. Model jsem vytvořil jen pro sebe z bílého papíru, jak se říká „na koleni“ – jen pomocí tužky a pravítka. Když jsem ho po nějaké době náhodou ukázal v mělnickém infocentru, zalíbil se jim a vybídli mě, jestli bych ho nechtěl dodělat i v barevném provedení, že by ho mohli prodávat. Musel jsem se naučit, jak ho nakreslit v počítači, jak vybarvit jednotlivé plochy, jak vytvořit střešní tašky na střeše, a jak ho vytvořit konstrukčně, aby se dal slepit.

Jaké další stavby jste vybral po prvním vyzkoušení?

Potom jsem vytvořil Pražskou bránu a Vodárenskou věž. Z turistického infocentra měli zájem záměrně o tyto konstrukčně jednoduché stavby, které dokáže slepit i začátečník nebo šikovnější dítě. Protože právě dorůstá generace dnešních čtyřicátníků, kteří ve svých deseti letech skládali a lepili modely z časopisu ABC jako já, a teď, když sami mají rovněž desetileté děti, chtěli by jim to předvést a s nimi si po těch letech něco jednoduchého sestavit. A to se vyplnilo – o mé jednoduché modely, které se skládají z velmi malého počtu dílů, je obrovský zájem. Například vystřihovánka Vodárenské věže se skládá jen ze 4 dílů.

Můžete vyjmenovat další pamětihodnosti, které jste ztvárnil do vystřihovánky?

Pak následovala nejprve vystřihovánka samostatné věže chrámu sv. Petra a Pavla, o rok později pak již celý chrám sv. Petra a Pavla. To je zatím můj nejrozsáhlejší model.

Vystřihovánky jste tvořil i pro jiné regiony na zakázku. Které pamětihodnosti to byly?

Vytvořil jsem model liběchovského kostelíčka sv. Ducha a Božího hrobu, kladenský vodojem, Řeporyjský kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jana Nepomuckého ve Velké Chuchli a kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli.

Jak dlouho trvá celý proces od nápadu k hotovému výrobku? Není to určitě jednoduché, je zatím asi delší práce, kde určitě musíte využít mimo jiné i matematiku, aby byl model v přesném měřítku. Jaký je přesný postup?

Vytvořit jeden model mi trvá přibližně 3 měsíce. Nejprve si musím celou stavbu prohlédnout, nafotit a zaměřit. Pak si model rozkreslím po jednotlivých částech a propočítám všechny rozměry v daném měřítku, které zvolím podle toho, jak velký chci mít výsledný model. Poté vytvořím model z čistého bílého papíru, na kterém si ověřím, jestli se dá opravdu konstrukčně sestavit a jestli mi všechny rozměry sedí. Teprve pak ho překreslím v počítači, vytisknu barevně a opět složím a slepím, abych mohl doladit případné nesrovnalosti.

Jaké další schopnosti musí člověk mít? Jistě představivost.

Ano, je potřeba mít dobrou prostorovou představivost. Už v hlavě si tvořím, jak a z kolika částí bude model složený a kde budou potřeba vytvořit různé chlopně, aby se model dal vůbec slepit. Při tvorbě se mi hodí znalosti deskriptivní geometrie ze střední průmyslové školy i různé vzorečky pro výpočet například obvodu kruhu.

Vystřihovánky nejsou jediným Vašim kreativním dílem o Mělníku. Kdysi jsme si povídali o vzniku deskové hry Poznej Mělník, kterou jste dokončil v nouzovém stavu, ale nápad vznikl mnohem dřív.

Aby vznikla mělnická desková hra s mělnickými motivy, jsem si přál již dávno, ale nikdy jsem se k její tvorbě nedostal, i když princip hry a její pravidla jsem měl už vymyšlené. Teprve lockdown při prvních vlnách pandemie covidu mě umožnil hru zrealizovat a dokončit. Protože se nesmělo téměř nic a ani se nikam nemohlo, a já nesměl měsíc a půl ani chodit do práce, tak jsem měl na to čas.

Vystřihovánky i deskovou hru vydal Mělnický osvětový a okrašlovací spolek, jehož jste předsedou. Ještě nějaké další návrhy na upomínkové předměty jsou od Vás? Vzpomínám si na mělnickou bankovku, za jejímž vydáním jste stál také Vy.

To je sice pravda, že jsem přišel s nápadem, aby byl Mělník mezi úplně prvními městy v České republice, které budou na pamětní nulové eurobankovce, ale bez nadchnutí pro věc ze strany pracovníků Městského úřadu Mělník a pracovníků Mekuc, by tato bankovka nevznikla. Dále náš Mělnický osvětový a okrašlovací spolek vydává drobné publikace o Mělníku, tematické letáčky (např. o podzemí, o mělnických věžích nebo sochách), leporela, pohlednice. K výročí 150 let mělnického cukrovaru jsme vydali sadu různě velkých homolí cukru, které nám na zakázku ručně vyrobili přímo v mělnickém cukrovaru, který sice již nezpracovává surovou řepu, ale stále je to jedna z největších balíren cukru ve střední Evropě. A v neposlední řadě vydáváme poměrně širokou řadu různých kovových odznaků s mělnickými motivy, kterých se již prodaly tisíce kusů. A ano, u většiny těchto nápadů i návrhů provedení jsem autorem já.

Připravujete nějakou další novinku? Máte něco dalšího v plánu vytvořit, pokud to tedy chcete prozradit.

Nápadů mám ještě několik. Horší je to ale s časem. Už dlouhou dobu slibuji, že bych rád dokončil vystřihovánku mělnického zámku, kterou mám již několik let rozpracovanou. Dále již dva roky pracuji s Karlem Lojkou na vydání knihy o historii Mělníka.

Knih o historii Mělníka jste napsal a sestavil již několik.

Celkem jsem se jako autor nebo editor podílel již na sedmi knihách o historii Mělníka. Některé jsou sestavené z historických pohlednic nebo starých fotografií, většina z nich nebyla do té doby nikdy nikde publikovaná.

Jaká je Vaše profese v civilním životě? Využíváte nějaké dovednosti pro tvorbu i z Vaší práce?

Pracuji jako obchodní zástupce s potravinářskými výrobky. Takže mám zkušenosti z obchodu a byznysu, což se mi hodí spíše více při vlastním prodeji a distribuci už hotových našich výtvorů, než při jejich vlastní tvorbě a realizaci.

Kde berete čas na nápady a tvoření?

Tvořím většinou jen ve volném čase po večerech a o víkendech. Bohužel toho volného času mám stále míň a míň.

Všechna Vaše dílka je možné zakoupit v TIC Mělník. Je ještě jiná možnost, jak se dostat k modelům, když nenavštívíme zrovna Mělník? Dají se v případě zájmu zaslat i poštou?

Všechny naše výtvory je možné zakoupit v Turistickém informačním centru v ulici Legionářů na Mělníku. Ve výjimečných případech je pro mimo mělnické zájemce možné zboží zaslat i poštou, ale pouze po předchozí domluvě prostřednictvím kontaktů uvedených na webových stránkách Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku.

Děkuji za zajímavý rozhovor a přeji spoustu dalších kreativních nápadů.

Použité fotografie archiv Martin Klihavec