V posledních dnech se toho u nás i ve světě tolik děje, že nestíhám nic jiného, než ty informace zpracovávat v sobě. Ne o všem píšu, ale je toho i tak hodně. Na dnes jsem pro vybrala téma, které není až tak negativní. Vybrala jsem jej kvůli vysokému zájmu čtenářů a většímu počtu komentářů. I když se téma většiny z nás už přímo netýká, doufám, že vás zaujme stejně jako mě. Jedná se vlastně o můj názor.
Mějte pohodovou neděli. My dnes jedeme do Prahy na další rodinnou sešlost s další oslavou narozenin. Máme to teď na husto, od dubna slavíme, květen jedny narozeniny, červen dvoje, červenec dvoje. Srpen a září máme přestávku a na podzim to zase začíná.
Hodnocení známkami zůstává. Senát slovní hodnocení odmítl
Nahrazení známkování výsledků vzdělávání v prvních a druhých třídách slovním ohodnocením Senát odmítl ve středu 12. června.
Návrh počítal s nahrazením známkování slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, pro druhou v roce 2028. Poslaneckou novelu bude muset znovu projednávat Sněmovna.
Z novely by měla být rovněž odstraněna pasáž, podle níž by žáci nemohli opakovat první třídu a bez ohledu na prospěch by postupovali do druhého ročníku. Senát nesouhlasil ani se záměrem zavádět asistenty pedagoga ve třídách s více než 15 žáky.
Návrh novely by měl i posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna opět na 15. leden až 15. únor. V návaznosti na to by měl být změněn i termín zápisu do mateřských škol na 15. březen až 15. duben z nynějšího termínu poloviny května.
Co se týká slovního hodnocení, důvodem je prý, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli dovednostem a má zároveň oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu. Myslím si, že chtít po tak malých dětech, pro které je známkování či hodnocení hvězdičkami naprosto srozumitelné a přináší jim radost, aby porozuměli slovního hodnocení, je příliš. Naopak se domnívám, že se vytratí radost se učit, když děti neuvidí konkrétní výsledek svého snažení a slovní hodnocení není totéž jako hvězdička či jednička. V první a druhé třídě jsou děti na slovní hodnocení ještě malé a podle mě se tímto kýženého cíle nedosáhne.
Mám tři děti, dnes už dospělé, a vzpomněla jsem si, když naše třetí dítě šlo do první třídy. Vyhýbala jsem se tomu, aby byly děti příliš vepředu, když nastupovaly do školy. U třetího dítěte se mi to nepovedlo. Dcera měla příklad u starších sourozenců a už ve čtyřech letech četla slabikář. Nejdřív jsem si myslela, že si text zapamatovala nazpaměť, když z něj četla starší dcera, a tak jsem otočila slabikář na konec. Byla jsem v šoku, neuměla sice slabikovat, ale po písmenkách si skládala slova a přečetla vše. Byla hodně zvídavá a my jsme na její dotazy samozřejmě odpovídali, takže už uměla i počítat. Místo radosti jsem měla obavy, co bude dělat ve škole. A ještě nám navrhovali odklad, protože byla malinká a narozená konec července. To jsme samozřejmě vzhledem k jejím neobvyklým schopnostem zamítli.
Začala tedy chodit do školy a po čase ze školy s pláčem. Brečela doma, že ona nedostává žádné hvězdičky jako ostatní děti a ani ve škole nemůže číst. Vypravila jsem se tedy vše řešit s třídní učitelkou. Pamatuji si to jako dnes, i když je to víc než třicet let. Třídní učitelka mi sdělila, že dceru nevyvolává, protože umí perfektně číst a nepotřebuje se to tedy učit, a tak dává přednost dětem, které to neumí. Tím pádem ani dcera nedostane hvězdičku. Učitelka si chybu uvědomila a po mé intervenci začala dceru vyvolávat, aby přečetla aspoň jednu větu. Ta chodila domů s radostí a chlubila se samými hvězdičkami. Neumím si představit, zda by se chlubila slovním hodnocením, které pro tyhle malé děti nemá žádnou hodnotu. Hvězdičky a známky jsou jasným signálem úspěchu, kterému děti rozumí.
Upřímně mě překvapuje, že takový návrh vůbec někdo vznesl, a zajímalo by mě, kolik procent rodičů by s tímto rozhodnutím u mrňavých dětí, které sotva opustily školku, souhlasilo. Kdo děti má a rozumí jim, by spíše nesouhlasil. A obavy rodičů? Když přece zjistím, že dítě na něco nestačí, budu se mu věnovat a nebudu spoléhat jen na školu. A slovní hodnocení podle mě vůbec ničemu nepomůže. Nějak žádný efekt či pozitivum nevidím.
Já si tedy taky myslím, že pro prvňáky je známka jako taková lepší nežli nějaké slovní hodnocení. To může jeho součástí klidně být - ale je to spíš pro rodiče. Podle mého je to právě ta známka, která to dítě motivuje.
OdpovědětVymazatMěj pěknou rodinnou neděli !
Hanka
Marti tak toto je moc hezký článek a napadá mě, že zase někdo neměl co dělat a vymyslí hlouposti. Slovní hodnocení je podle mě opravdu k ničemu. To si neumím představit, jak by si kdo vyložil určitá slovní vyjádření. Známka je známka. Buď dítě umí nebo je průměrné nebo je šikovnější manuálně a nemusí mít samé jedničky. Například sousedů syn chodil do speciální školy ( dříve se říkalo pomocné), ale manuálně je velice šikovný a umí se postavit ke každé manuální práci a je velice šikovný. Každé dítě je na tom jinak. Některé se učí snadno, ale neumí se postavit k žádné práci a jinému učení moc nejde, ale umí se postavit ke každé manuální práci a zvládá ji perfektně.
OdpovědětVymazatAni já jsem smysl nepochopila.
OdpovědětVymazatA naše děti se tedy měly lépe - před první třídou četly, ale měly skvělé učitelky, takže pohoda...
Marti, měj příjemný den. Helena
Marti, moc děkuji za tento příspěvek, množí se takové divné nápady a snad jim nebude dáno se realizovat. Ačkoli, mám dvě učitelky jako přítelkyně a jejich vyprávění o škole mi zrovna nedělá dobře, co se tam děje, jedna na prvním stupni a druhá učí na gymnáziu.
OdpovědětVymazatPozdravuj doma. Jiřina z N.