ze staré skříně z garáže skříň v novém kabátě |
Ne že bych práci nehledala. Ale jak již výše napsáno, vyzobaná
slunečnice, takže po stovkách zaslaných životopisů jsem konečně
pochopila, že mě k pohovorům nikdo nepozve, takže se ani nedá říct, zda
bych uspěla či neuspěla. Již dříve jsem to slyšela od mladších, ale
nevěřila. Vždyť jsem tak šikovná :-) Sama jsem však před časem při
vybírání spolupracovnice do našeho marketingového týmu jednala úplně
stejně a vyřazovala bez skrupulí životopisy žen mého věku. Takže dobře
mi tak! Věřím, že vše v životě se nám vrátí, ať dobré či špatné. Snažím
se žít tak, abych neublížila a pokud někdo ublíží mě, nepitvám se v tom a
snažím se to od sebe rychle odhodit a vzhledem k mé povaze se mi to i
celý život daří. Překvapuju sebe i okolí, jak rychle zapomínám na
křivdy. Umím se celkem rychle přizpůsobit nové situaci, a proto jsem
nemohla pochopit, že mi to tentokrát nejde jen tak samo. Být zaměstnaná
bylo na mém žebříčku hodnot na jedné z nejvyšších příček po klasických
jako rodina a zdraví. V podstatě jsem ztratila půdu pod nohama a měla
jsem pocit, že doslova. I když se všichni kolem mě velmi snažili a byli
nešťastní ze mě, nikdo vám nemůže pomoci. Musíte sami. Nepomáhala mi ani
do té doby velmi účinná terapie – psaní. Již několik let zaznamenávám
Příběhy mého života. Musím teď, než mi začne ten cizinec schovávat
všechny věci a i vzpomínky. Jednou ráno jsem se ale vzbudila a bylo to
tam. Ta radost ze života, radost z každé maličkosti.
Takže jak už jsem říkala. Nezaměstnaná, ale ne bez práce. Vrátila jsem
se ke kreativní práci ze svých mladých let a začala jsem tvořit něco
takového:
najdete u mně v obchůdku Mahma design na fleru |
Dále spolupracuji na nově spuštěném projektu, který vymyslela má dcera Puntíky.cz
a v neposlední řadě jsem babička. Svého třetího vnoučete se užívám
plnými doušky a moje dcera mě rozesmála svými slovy, že se děsí každého
telefonátu, který se před ní uskuteční, protože se bojí, že to je
nabídka práce a to si ona už nepřeje. Ne že by mě snad potřebovala na
hlídání, dítě má proto, že ho chtěla, ale jsme v podstatě snad odjakživa
kamarádky (kromě její puberty), ostatně jako i s ostatními mými dětmi,
takže jednou týdně si užíváme společný čas. Pracujeme na puntíkách,
řešíme společně svoje dílka :-), rozebíráme výchovné metody, zda být
liberální rodič či tradiční apod.
:o) Už jsi to zase Ty!
OdpovědětVymazatIwet?? Díky.
VymazatIwett ne.
OdpovědětVymazatAha :-) Panda s háčkem?
VymazatNo diakritiku sem radši nevsouvej! :o))
OdpovědětVymazat