Baví mě, jak náhodně vznikají.
Stačí postavit někam nějakou maličkost, která tam nikdy nebyla a vytvoříte zátiší.
Anebo jej objevíte tam, kde jste jej předtím neviděli, i když se vlastně nic nezměnilo.
A u mě se zátiší často mění, páč občas věci přesouvám.
Protipólem náhodných zátiší jsou uměle vytvořená.
Malíř nebo fotograf si vytvoří zátiší pro svůj kreativní záměr.
Někdy to mohou být zátiší jen účelová a budou mít pravděpodobně jepičí život,
obzvlášť zátiší s ovocem či mrtvým bažantem..
Ta náhodná právě vzniknou sama, aniž byl takový záměr.
Dnes pár zátiší, která mě zaujala.
Pár náhodných zátiší.
Zátiší s růží ze zahrady.
Vázu jsem si jen tak odložila, než ji přendám na značku, kde běžně bývá, protože jsem měla plné ruce.
A už tam zůstala.
Minimálně do té doby, než růže odkvetou.
V pondělí jsem přinesla misku malin nasbíraných na zahradě a postavila jsem ji na psací stůl.
A vzniklo toto:
Dávala jsem tento týden na facebook a napsala, že nevím, co o mně toto "kreativní" zátiší vypovídá.
V komentářích zaznělo, že hodně...
Zátiší nemělo dlouhého trvání.
Další náhodné zátiší vzniklo přenosem vibrační plošiny z tělocvičny do obýváku.
Pravda trochu nesourodá kombinace, ale stejně bude mít jepičí život.
Rozhodla jsem se chvíli cvičit u televize, to mě baví víc.
I když cvičení na vibrační plošině mám ráda.
Mám ji už šest let a cvičení na ní mě dosud neomrzelo.
Říkám tomu nářadí pro líné.
Nářadí mám víc, ale toto miluju.
Stačí se totiž postavit a monstrum pracuje za vás.
To mě ale nebaví, takže já se různě točím, dělám dřepy, zvedám nohy atd.
Dřív, než jsem si tento posilovací stroj přála k narozeninám, zjistila jsem si, jaké že má účinky.
Nejen že vibrace vás nutí zapnout všechny svaly v těle a tím posilovat, ale má pozitivní účinky na celý organismus, nehledě na to, že máte pocit, že pro sebe něco děláte.
Jen si nemyslím, že recenze, které tvrdí, že stačí deset minut a stane se zázrak, jsou pravdivé.
Také si nemyslím, že stačí jen stát a nic nedělat.
Chce to rozhodně pohyb, ale to není nic nového.
Tento typ vibrační plošiny, co mám já, jsem nikde nenašla,
zřejmě už je to "stařeček" a docela se zvedly ceny.
Našla jsem zde něco velmi podobného, jen se mi zdá, že plošina není otáčecí, což by mi asi vadilo.
Svůj účel určitě ale splní.
Takže pohybem do dalších dnů. I když teď mám dost pohybu i na zahradě.
Krásná zátiší!Jo, pohyb...taky bych měla.Někdy vzorně cvičím,ale o několik dní později lenost zvítězí.Krásné dny přeji Věra
OdpovědětVymazatVěrko, to já mám taky. Lenost zkrátka někdy vyhraje. Já jsem začala pravidelně cvičit asi před deseti lety a první nářadí byl rotoped. No pravidelně hahaha, občas vynechám i na několik týdnů. Ale mám motivaci. Není to hubnutí, páč já s váhou nějak extra problém nemám, ale rosolovatění a snižující se výkonnost mého už ne mladého těla. To mě vždy pošle na ty stroje. Ale musím cvičit s radostí, jinak do toho nejdu. Hezké dny. M.
VymazatMilá Marti, svým psaním mě pokaždé dovedeš k nějakým objevům. Jsem člověk, který má rád věci na svém místě, protože pak mám pocit, že je uklizeno /kromě jiného úklidu/. Ale tys mě dnes navodila myšlenku, že mám uklizeno vždy, jen se pokaždé vytvoří jiné zátiší. No, nezní toto velice dobře? A to, že mně koža neelastizuje tak, jako dřív, jsem už pustila z hlavy. Přeji Ti krásný podzim, krásná zákoutí a krásné pocity ze cvičení. Marcela
VymazatMarcelko, já některé věci na svém místě mít musím, psala jsem o tom tady http://vyzobanaslunecnice.blogspot.cz/2016/01/jen-zadne-skatule-skatule-hejbejte-se.html. Jestli se chceš pobavit, tak to si přečti a i komentáře, tam jsme vlastně napsali další příběh :-) Zátiší rozhodně neznamená binec, některá zátiší mají svoje kouzlo a vymyslela jsi to hezky.
VymazatJá tak úplně neřeším kůži, ale spíš kondici, to mi vadí. Měj se moc hezky. M.