spící peklo ...

Dnes jsem si dovolila pro název příspěvku použít část názvu úterní přednášky, která ve mně zanechala stopy na dlouho. Možná na furt. Přestože jsem shlédla spoustu dokumentů a i seriál HBO o katastrofě Černobyl, přednáška o osobních zážitcích cestovatele je přece jen něco víc. A některé záběry současné červené zóny pravděpodobně nevymažu z paměti. A protože jsem svoje dojmy a informace už zapsala do zveřejněného článku, nebudu se tady opakovat.

Koho z vás to zajímá, čtěte. Katastrofa v Černobylu se i po 34 letech nedotýká jen Ukrajiny, ale celého světa.

Opět ne zrovna lehké téma. Ale na blog píšu aktuálně, co mě potkalo. Zítra, pokud stihnu, bude naše Sára.

Jo a záběr panenky v masce ve školce pravděpodobně z paměti nevymažu do konce svého života.

Mějte pěkný den.

Černobyl je neustále plný otazníků

Marta Dušková

Hudební sál Masarykova kulturního domu v Mělníku patřil v úterý 22. září přednášce Tomáše Kubeše s názvem Černobyl – spící peklo.

Záběry ze současného Černobylu a města Pripjať, které jsou dnes v zakázané červené zóně, plně odpovídají názvu přednášky. Tomáš Kubeš, fotograf, novinář a cestovatel provede zakázanou zónou Černobyl nejen slovem, ale i obrazem a srovnává Černobyl po katastrofě a po 34 letech. Jeho osobní zážitky jsou svědectvím dnešního Černobylu a smutné záběry rozpadajícího se města Pripjať s příhodnou přezdívkou Město duchů jsou velmi výmluvné.

Cestovatel a novinář Tomáš Kubeš několikrát Černobyl navštívil a setkal se s příběhy lidí, kteří neměli žít, nebo naopak se na sklonku života vybrali zakázanou zónu za svůj domov. S některými se setkal osobně, a proto je jeho přednáška a video záběry či fotografie tak silné. Nahlédnutí do školky, školy, nemocnice, bazénu, které už nikdy nebudou sloužit svému účelu, je trochu otřesným zážitkem. U pitevního stolu v márnici, kam se přiváželi mrtví hasiči, kteří zachránili svět, se dozimetr i dnes rozeřve a upozorní na životu nebezpečnou radiaci.

Dnes je Černobyl atrakcí pro turisty, i když místy radiace překračuje v průměru až 35krát běžnou normu a dozimetr, který je povinným průvodcem každého návštěvníka, se zuřivě rozezní.

Katastrofa jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986 ovlivnila svět, který se s následky potýká dodnes a ještě dlouhých 22 tisíc let se potýkat bude. Ukrajina po havárii zaplatila za klid planety životy a zdravím tisíců svých občanů a na hrdiny, kteří šli dobrovolně zabránit větší katastrofě, se téměř zapomnělo. Věděli, že jdou na jistou smrt, ale přesto šli.

Dnes je nad čtvrtým zničeným reaktorem vybudován ochranný kryt, sarkofág, který ochrání před radiací příštích 100 let a na jeho stavbě se podílelo 45 zemí včetně Česka. Sarkofág o hmotnosti 36 tisíc tun stál více než 40 miliard korun, což převyšovalo vysoce rozpočtové možnosti Ukrajiny.

Názor novinářky:

Po přednášce jsem odcházela plná dojmů a informací, ale je to nepřenosné. O Černobylu jsem shlédla hodně dokumentů, i hraný seriál, který přibližuje největší jadernou havárie v dějinách světa, ale přednáška, tedy osobní pohled cestovatele mi dalo nejvíc. Ani po letech se však svět neshodne na počtu obětí, které si tragédie jménem Černobyl vyžádala, a samotný rozsah nebezpečí radiace je zdrojem sporů. Na panenku s maskou zapomenutou ve školce nezapomenu asi nikdy. Děti tenkrát dávaly svoje masky hračkám, aby je ochránily. Přesto děkuji.