další zavřené dveře

 Přiznávám, že v poslední době fakt nestíhám, což je sice možná divné v této době a možná je to tím, že člověk víc lenoší a pomaleji se aktivuje a jen kdyby pořádně chtěl... 

Takže dnes opět článek, který už jsem napsala a už vyšel, ale protože jsou to další zavřené zámecké dveře, tedy už také druhý díl, snad vás to potěší. 

Zámek Nelahozeves nezveřejňuje tolik příspěvků a nahlédnutí do zámku jako zámek Mělník, takže je o trochu těžší vytvořit nějaký článek. Na druhou stranu do sbírek je možné nahlédnout prostřednictvím virtuální prohlídky každý měsíc. Každý zámek to má jinak. A vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že zámecké příspěvky jsou v mém podání hodně čteny, tak je píšu pravidelně. 

Všem nám chybí zážitky. 

Mějte hezký den a zítra snad stihnu napsat o naší šelmě kočkovité, která tady už dlouho nebyla. 

Fotky tentokrát mám už několik týdnů, zas nemám čas to napsat. A moc vám všem děkuji za všechny milé komentáře, které čtu hned a s radostí.

Co se děje za zavřenými zámeckými dveřmi 2

Marta Dušková

Dnes malé nakouknutí do zámku Nelahozeves podruhé za zavřené dveře. První nahlédnutí bylo zveřejněno zde.

Zámek Nelahozeves dává občas nahlédnout prostřednictvím malého příspěvku na facebooku do svých bohatých sbírek, které jsou nejrozsáhlejší soukromě vlastněné sbírky v České republice.

Dnes olej na plátně pohled od Vltavy na zámek Nelahozeves z roku 1841 od malíře 19. století Carla Roberta Crolla.

Historie právě z roku 1841:

„8. září 2021 uplyne 180 let od narození hudebního skladatele Antonína Dvořáka, který se nesmazatelně zapsal do dějin světové hudby. V nadcházejících měsících si blíže představíme život a dílo tohoto skladatele, který se v narodil v Nelahozevsi.

Věděli jste, že v roce 1841 měla Nelahozeves pouhých 46 stavení a 438 obyvatel? Skladatel se zde narodil 8. září 1841 v jednopatrovém domě č. p. 12, který se nachází přímo naproti kostelu. Rod Dvořáků byl ve středních Čechách usazen dlouhodobě. Roku 1818 do Nelahozevsi přichází Jan Dvořák (1764–1842), a pronajímá si dům č. 24, ve kterém provozoval řeznickou živnost. Jeho syn František (1814–1894) se oženil s Annou Zdeňkovou (1820–1882) a v době narození jejich prvního dítěte se odstěhovali do domu č. 12. František převzal řeznické řemeslo po svém otci a v domě si zařídil řeznictví a hostinec“.

Další obraz představuje Polyxenu z Pernštejna (1566-1642), provdaná z Rožmberka a poté z Lobkowicz. Olej na plátně z roku 1587 autora Rolanda de Mois.

„Jedna z nejvýraznějších žen české renesance – popisována jako okouzlující, vtipná, samostatná, cílevědomá, inteligentní a odvážná. Milující manželka a matka, a šikovná správkyně početných panství rodu Lobkowicz.

Polyxena z Lobkowicz rozená z Pernštejna (1566–1642), společně se svým druhým manželem Zdeňkem Vojtěchem Popelem (1568–1628) byli zakladateli roudnické knížecí větve rodu Lobkowiczů. Společně položili základy později proslaveným uměleckým sbírkám i rodové knihovně. V roce 1623 koupila Polyxena tehdy již notně poničený zámek Nelahozeves včetně okolního panství“.

Kdo chce ze zámku vidět víc, může se zúčastnit jednou měsíčně virtuální prohlídky zdarma, kdy zájemce palácem ze 16. století provede a ukáže hlavní perly sbírky William Rudolf Lobkowicz.

Nejbližší nedělní virtuální prohlídka se uskuteční 4. dubna v 18 hodin a za měsíc 2. května opět v 18 hodin. Prohlídky je možné se zúčastnit na https://www.lobkowicz.cz/live. Kdo nechce čekat měsíc, může využít placených virtuálních zážitků, které zámek Nelahozeves nabízí na svých webových stránkách www.lobkowizc.cz .