Minulý týden jsem navštívila výstavu Pocta Rychlým šípům téměř na poslední chvíli. Napsala jsem reportáž, kde najdete všechny informace a dávám sem nahlédnutí na výstavu, snad vás zaujme.
Hudební sál a hala Masarykova kulturního domu v Mělníku
patří ještě do pátku 12. ledna výstavě s názvem Pocta Rychlým
šípům.
První komiks Rychlých šípů vyšel 17. prosince 1938 v časopise
Mladý hlasatel a putovní výstava tedy připomíná výročí 85 let od vydání a
zároveň 25. výročí úmrtí Jaroslava Foglara, zemřel 23. ledna 1999.
Jaroslav Foglar
přivedl Rychlé šípy na svět a na výstavě je prezentován i úryvek z článku Jak
se dělají rychlé šípy psaný na stroji přímo autorem.
Součástí výstavy je malá vitrína snad s nejznámějším hlavolamem
v Česku ježkem v kleci, který je již navždy spojen s dobrodružstvím
Rychlých šípů.
Výstava nabízí různorodý pohled na Rychlé šípy prostřednictvím
padesáti skvělých ilustrátorů a scénáristů z Česka a Slovenska a ukazuje
jejich odkaz dnešní společnosti. Výstavu připravila Skautská nadace Jaroslava
Foglara ve spolupráci Svět knihy, s.r.o.
Rychlé šípy slaví tedy 85
narozeniny!
Pro některé jsou vzpomínkou na dětství, kdy sešity začaly vycházet v 60. letech 20. století. Děti objevují komiksy jako novinku teprve teď a autor jejich prostřednictvím je stále známý a populární.
Slovo redaktorky
Sám Jaroslav Foglar považoval
příběhy Rychlých šípů za své největší dílo. Jsou vzpomínkou i na mé dětství,
kdy mi nově vycházející příběhy koncem 60. let po vynucených přestávkách v období
nacismu a komunismu táta kupoval. Dodnes si pamatuji některá jména a příběhy.
Dodnes si pamatuju i knihy Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří a měla jsem doma
i záhadný hlavolam ježka v kleci.
O tomto čtení a díle jsem poprvé slyšela až po revoluci. Možná bylo k dostání v Praze a Středních Čechách, ale na venkově v pohraničí se nám to do rukou vůbec nedostalo. Jediné časopisy, který jsem jako dítě četla byly Mateřídouška , Ohníček a od čtvrté třídy jsme museli pár let povinně odebírat ruskou Murzilku. Rychlé šípy byly možná podpultovka a běžně se mezi venkovské děti toto čtení nedostalo. Stejně jsme víc běhali venku, zvlášť když bylo hospodářství tak jsme se museli po vyučování ve škole nebo o prázdninách, zapojit i do prací kolem zvířat.
OdpovědětVymazatPro milovníky je jistě svátkem takovou výstavu navštívit...
OdpovědětVymazatMarti, děkuji za info a přeji příjemný den. Helena
Rychlé šípy šly tak trochu mimo mně. Jen občas jsem nahlédla do sešitů, které vlastnil brácha :-).
OdpovědětVymazatNa výstavu bych se podívat šla.
Hezké pondělní odpoledne !
Hanka
Foglarovky jsem jeden čas hltala. Ale přemýšlím nad kreslenými příběhy Rychlých šípů, které vycházely jednou týdně v nějakém časopise, který rodiče kupovali... a nemůžu přijít na to, jak se ta periodika jmenovala... Krásný den, Marti, děkuji za vzpomínku
OdpovědětVymazatMyslím, že RŠ vycházely jen v samostatných sešitech. Ty příběhy, co máš na mysli, mohly být příběhy Modré pětky, které kreslil od časopisu Stezka, posléze Pionýrská stezka, kreslíř Marko Čermák (který myslím kreslil i některé příběhy RŠ, tak se to možná plete
VymazatStáni, máš pravdu, já měla na mysli samostatné sešity.
VymazatRychlé šípy i další foglarovky začaly v šedesátých letech vycházet v době, kdy jsem byla jejich cílovka :). Takže jsme měli klubu po vzoru Kroniky Ztracené stopy, plnili bobříky podle Hochů od Bobří řeky... Měla jsem foglarovky přečtené snad všechny, co tenkrát vyšly... Takže pro mne taky milá vzpomínka
OdpovědětVymazat