Máme krásný nový koš na dřevo.
Justýna si teda chvíli myslela něco jiného.
Konečně se nám rozbil koš na dřevo ke krbu.
Konečně proto, že už jsme dávno chtěli koupit nový.
Ale žádný nebyl dost velký, dost světlý, dost krásný, dost cenově přijatelný apod.
No, nepotřebovali jsme jej.
Ale teď už ano, takže jsme byli nuceni se rozhodnout hned.
Včera jsme jeli na výlet, no teda výlet...
Výlet to byl pro mě, a to by bylo vlastně cokoliv za plotem nebo za humny, páč jsem víc než týden kvůli náhlému selhání svého těla neopustila dům.
Jeli jsme do Prahy k lékaři a hlídat pár hodin vnoučata.
Projížděli jsme kolem krámu, kam jsme si dávno oba zakázali vstup, aspoň tedy na delší dobu.
Byli jsme tam vlastně pořádně, "oběma nohama" jen dvakrát, jen jsme nakoukli, ale pokaždé nás to malé a krátké nakouknutí stálo tisíce.
Jednou to bylo harmonium a podruhé kulečník, oba tyto úžasné předměty už byly na blogu v hlavní v roli
Neumíme nakupovat malé věci a rádi zachraňujeme ty staré s duší, aspoň si teda myslíme, že je zachraňujeme právě my.
On by je zachránil pravděpodobně někdo jiný, kdybychom ho nechali, páč jsou krásné.
Tento krámek i paní majitelku máme rádi, ale navštěvujeme jej opravdu velmi sporadicky.
Pokud pojedete někdy kolem, určitě se zastavte.
Vzpomněli jsme si, že je zde mimo jiné také ráj proutěných košů a všech možných proutěných záležitostí.
Lituji, že jsem zapomněla foťák, abych tu proutěnou galerii vyfotila.
Nemohli jsme si vybrat z desítek a desítek druhů, tvarů, barev..
Tedy já jsem měla vybráno do deseti minut, ale můj muž po výběru barvy a tipu, na kterém jsme se shodli a který se nám moc líbil, řešil ještě půl hodiny drobné nuance ručně dělaných originálů.
Už jsem stála u pokladny se slovy: jako kdyby vybíral nábytek za 80 tisíc :-)
Večer po příjezdu jsem postavila koš do obýváku ještě s cedulkou, abych viděla, jak bude krbu slušet.
Za chvíli slyším takové zvláštní zvuky - asi jako když se chcete uložit do proutěného koše a hledáte polohu.
Panebože má mnohem krásnější koš, ale tenhle ji okamžitě zaujal, přestože nemá ráda nové věci.
Ale moc dlouho tam nevydržela, asi ji to tlačilo.
Takže přece jen jsme koupili koš na dřevo a ne pro Justýnku.
Na koláži má koš pokaždé jinou barvu, páč jsem fotila večer a ráno venku.
A venku u nás byla poprvé námraza a na té trávě je to vidět.
Ale z koše jsme oba nadšení.
Je dostatečně velký, vejde se tam víc dřeva, než chcete vůbec nosit, má hezkou barvu, hezký tvar a ladí v našem obýváku a cena byla víc než přijatelná.
A hlavně evidentně bude skutečně jen na dřevo.
Marti, to byl skvělý kup! Na dřevo praktické a pro kočku určit pohodlné. Máme doma podobný, je to skvělá věc!!! Ivana
OdpovědětVymazatIvanko, no my jsme předtím měli koš jiného tvaru, v podstatě nebyl ani na dřevo, takže proto jsme z něj tak nadšení. A Justýna? Teď nebude mít celou zimu šanci znovu koš vyzkoušet :-) M.
VymazatMarti, s chutí jsem se zasmála vybírání Vašeho koše a vzpomněla jsem si jak jsem vybírala koš na dřevo na chaloupku do kuchyně, chodila jsem po tržišti v Polsku asi půl hodiny, bylo tam strašných košíků, budek, kočárků a tak dále. Laďa měl vybráno hned, mě se nelíbil, chtěla jsem bílý, ale ne natřený a bez látky. Až v rohu jsem našla přesně co jsem chtěla, Laďa protáhl nos a kdo prý ho bude umývat, jsou to jen vybělené větve, ale můj. Pán co s námi jel mě ho popsul, nikomu se nelíbil. Na chaloupce vypadá úžasně, patří tam, to uznal i Laďa a podle pána mu říkáme " Humpola " :), hezké další výlety Maryša :)
OdpovědětVymazatMaryško, no my to tak u nás máme :-) Já nakupuju nerada, takže vybírám rychle šup šup, a pak už detaily neřeším. Můj muž vybírá dlouho a dlouho se rozmýšlí. Všem vypráví jako vtip, jak rychle jsem měla vybrané naše nové auto :-), prý rychleji než svetr. Jo hezké jméno pro koš :-) M.
Vymazat