Dnes změna.
Rozkvétají další keře růží.
Trochu kochání po třešňovém šílenství.
To sice ještě neskončilo, ale už si zasloužím vidět něco jiného.
K růžím se hodí poezie a navíc já dnes nemám slov.
Takže báseň pro dnešní den:
Jaroslav Seifert
Šípková růže
Já šel jsem jednou z poutí
a zvonil zvonek stříbrný.
Chtěl jsem si růži utrhnouti,
popíchal jsem se o trny.
A přec mi vždy tak milá byla
ta sladká růže šípková.
Navždy mi dětství ovroubila
Na stráních mého domova ...
Moc se mi líbí ty růžové růžičky, mají bohatou násadu a ještě se rozkvetou. Krásné.
OdpovědětVymazatPřeji hezký víkend.
Ano, jsou úžasné, malinké a kvetou každý rok až do září. Také přeji pohodový víkend.
VymazatMarti, to je hezký příspěvek a tu báseň- jsem dnes potřebovala!!♥
OdpovědětVymazatJarka
Jaruško, taky jsem ji ten den, kdy jsem to psala, nějak potřebovala :-)
Vymazat