stávkujeme aneb čeho je moc, toho je fakt příliš

Tedy hlavně můj muž stávkuje. 

Ale ke svému úžasnému odpeckovači mě nechce pustit, prý bych to neuměla jako on. A tak bych si to chtěla vyzkoušet A včera jsem prý slíbila, že už se nic dělat nebudeme, jen trhat třešně do mrazáku, žádné odpeckovávání.

To je pravda.

No, ale to jsem neměla volat snaše, že mám pro ni třešně v mrazáku a že z nich klidně může udělat sirup. Hlásila jsem hned na začátku - heslo dne: nenávidím třešně.

Teda letos.

Hele, ještě bys mohla udělat pečený čaj.

No to nevím, už nic dělat nechci a to ani neumím.

Už nechci vidět nic, co vypadá jen trochu jako třešně.

Ale pečený čaj jsem ještě nikdy nedělala. Láká mě to. Tedy pro mě to nebude, nepiju nic, co je sladký, ne snad zdravý životní styl, ale prostě to nemám ráda. 

Neslazený dobrý kafe a černý kvalitní neslazený čaj.

No dobře, všichni to mají rádi, tak to zkusím. Můj muž už mě nesnáší, ale odpeckovávat nesmím.

Smí jen on.

Takže bilance naší letošní třešňové úrody, tedy spíš třešňového šílenství, už jsem tady vše psala, takže jen shrnutí.

Spoustu třešní jsme rozdali. Žeru každý den nejméně dvě kila třešní a zapíjím to vodou či si na to dám zmrzlinu. Je to mýtus, že na třešně se nesmí pít. Nic mi není. 

Udělala jsem džemy jako dárky, mošt, třešňovou omáčku s chilli a pepřem k masu, třešňové kynuté knedlíky zásobu do mrazáku, třešňové dřeně, zmrzlinu a teď zkouším pečený čaj. 

Je to konečně změna a bavilo mě to.

Ale zítra dám jen třešně do mrazáku a končím, už začínají hnít a špačkové furt nikde. 

Odradili jsme je, ale už prosím přileťte. Už vám ten zbytek nechám, páč já už nemůžu. Už i moje šetřivá máma mi říká, proboha nech to shnít, zavolej špačky atd. A já kontruji: ty bys to tak nechala?! Já sice už chci, ale nemůžu. Je to přece škoda. A přiznávám, už odbývám i zdobení skleniček, takže prosím nezkoumejte detaily.

Leni, dala jsi mi krásnej dárek dnes s tím pečeným čajem, ale už to prosím nikdy nedělej :-)! 

Jo, ale když se to peklo, vonělo to po celé kuchyni, A trochu jako vánoce, takže díky. 

Jo a ještě jsi mi připomněla, že mám sbírat pecky do nahřívacích polštářků, zas bych na to letos zapomněla. 

Takže ještě mejeme pecky a sušíme na slunci. Těší mě, jak přibývají, ale i toto už nenávidím. 

Nesnáším naprosto vše s nádechem třešní.

Takže díky za dva krásné dárky, ale příště už nic neříkej :-)

Díky bohu už nemám žádné skleničky a to jsem vyžebrala, kde se dalo.

A už mě nebaví ani zdobení  a ani focení a bohužel je to vidět.

Odpusťte.

P.S. Recept sem fakt musím dát, páč jsem si ho upravila z internetu a to bych zapomněla.

Necelé dvě kila třešní (hlavně těch se potřebuju zbavit), pro oživení 1 limetka, 3 meruňky, 3 nektarinky, odmítla jsem dát kilo cukru, to je moc a čaj se dá přisladit, tak odpeckované třešně, nakrájená na kostičky limetka, meruňky a nektarinky jsem zasypala asi dvěma velkými lžícemi cukru, ochutnala a bylo to sladký až až, 3 lžičky mleté skořice, 6 ks badyánu, 7 hřebíčků, vše jsem promíchala a dala péct na 200 stupňů do vyhřáté trouby na půl hodiny. Vonělo to až ven. Po té rychle do skleniček, zavřít a obrátit na 5 minut dnem vzhůru. 

Doufám, že to bude dobrý.

PSS. Zapomněla jsem. Jediný špaček, který hopkal po zahradě a než jsem stačila zaměřit objektiv, byl na zdi. Bojí se.