pátek 13. září 2019

jak se to stalo?


Fakt nevím. Žádné logické vysvětlení nemám. 
Oba s mým mužem jsme všímaví k drobnostem života. Málokdy nám unikne nějaký brouček či hlemýžď. O motýlech nemluvě, je jich málo.
A toto není drobnost. Socha v nadživotní velikosti.
Jan Nepomucký.
Trochu nás možná omluví po šesti letech bydlení v obci, že tento monument je na konci vesnice, kudy téměř nejezdíme. Je tam cesta na Roudnici a ta už patří do jiného kraje. 
Nemám důvod tedy tam vyhledávat reportáže do novin, už to není můj region. 
Cesta na Prahu a do Mělníka se vine jinudy.
Ale!
Ale už dva roky jezdíme do Roudnice jednou za dva týdny na masáže.
Minulý týden ve středu nám spadla brada údivem. Oběma najednou.
Kde se vzala, tu se vzala obrovská socha Jana Nepomuckého!
Ježíš, to tady bylo?! Kde se to vzalo?
Jak to, že jsme si toho nikdy nevšimli?!
Při zpáteční cestě jsme zastavili a já udělala pár snímků. 
A možná trochu napravila svoji nevšímavost.
Koláž sochy už jste někdo asi viděli na facebooku. Tak teď na blogu. 
Do teď jsem si myslela, že jsem velmi vnímavý člověk k okolí a že jen těžko můžu přehlédnout nějakou sochu.
Musím to přehodnotit. Bože, kolik toho je, co jsem ještě přehlédla?
Mějte pěkný den a rozhlížejte se kolem. 
Třeba objevíte krásu, kterou jste ještě neviděli.
Anebo to tak máme jen my?



17 komentářů:

  1. Marti, určitě se stalo každému z nás, že něco ve svém okolí přehlédl. Socha je krásná.
    Když někam jedem s mužem, tak já vždycky koukám jinam než on a někdy to je úsměvné. On jako řidič vidí kde co, říkám mu ať se nekochá, abychom neskončili někde v příkopě.
    Měj krásný den. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, to je jako můj muž. Taky se každou chvíli kochá, ale sochy si nevšiml. Měj pěknou sobotu.

      Vymazat
  2. Marti, socha tedy určitě není malá :-). Aleuž se mi taky stalo, že jsem v místech, kudy chodím často, objevila něco, co jsem předtím neviděla. Myslím, že se to stane každému...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, ano, stává se to určitě každému, ale stejně mě překvapila ta velikost. Měj se krásně.

      Vymazat
  3. Při mé fotoprocházce po Praze jsme při jednom pohledu na Petřín na sebe s Petrem koukali a stále přemýšleli, jestli ta náhle se objevivší druhá dominanta, vysílací věž tam kousek od rozhledny vždycky byla, nebo ne.... A ani jeden si nejsme jistí správnou odpovědí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, teď jsi mi připomněla, že v Praze se mi to stává taky často. Ale v obci, kde bydlíme??? Měj pěknou sobotu.

      Vymazat
  4. Nejlíp se objevuje pěšky, nehltat kilometry, jít mimo obvyklé trasy, občas si sednout a pozorně se dívat. Moje zkušenost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, to máš rozhodně pravdu, ale už dva a půl roku od nehody procházky nezvládám. Jsem ráda, že zvládnu pěšky reportáže. Čekám, že se to třeba zlepší, ale jsem vlastně ráda, že se to nezhoršuje.

      Vymazat
    2. Marti, mám fr.hole už natrvalo a vozík, za kterým chodím.Jsem vděčná, když mne děti někam vyvezou, moc toho nezvládám, ale právě proto se víc dívám okolo a vidím věci, kterých jsem si dříve nestačila všimnout. Babička říkávala, že něco zlého je i na něco dobré.

      Vymazat
  5. To se tak opravdu někdy stane. Najednou člověk kouká a kouká a říká si bylo to tady nebo nebylo....... :-)))
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, ano stává se mi to, ale v tak malé obci, kde žijeme, mě to přece jen překvapilo. Měj pěknou sobotu.

      Vymazat
  6. Marti, to se stane každému, že občas pro oči nevidí. Tentokrát bylo možná jiné světlo, nebo na cestě málo aut a tak si se podívala jinam a ejhle. Taková maličká soška se tu objevila. :o) Je to úsměvné, ale věřím, že takovýchto "sošek" jsme všichni přehlédli hodně. I když se umíme dobře koukat.
    Přeji Ti fajn víkend. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, jak jsem psala výše, pochopila bych Prahu, Mělník, to se mi stává, ale tam, kde bydlíme? No stalo se. Měj se krásně.

      Vymazat
  7. Co máme Eli, tak jsme nikde společně s mužem nebyli.Nechci jí zatím nechávat samotnou.Když jsme jezdili na kolech po okolí, tak jsem se kochala většinou božíma mukama a kapličkama.Musela jsem vždy u všech zastavit a prohlídnout. Dnes už jsou udržovaná a jednou jsem se kochala krásnou soškou u cesty a sjela jsem do příkopu a pěkně si natloukla.Marti, přeji všem třem krásný pohodový víkend.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, to je jasné, že Elinka má přednost, ta je důležitá. Mějte se všichni tři krásně.

      Vymazat
  8. Marti, tohle se myslím stane každému - nevidíme a nevšimneme si věcí, které máme nadosah.
    Ale je to fešák, ten váš Nepomucký :o)lena
    Zdravím, He

    OdpovědětVymazat
  9. Pardon, to je telefonem a mou nešikovností! H.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.