pomíjivá krása

Anebo kouzlo okamžiku. Pavučina je krásná, přesto si jí všimneme jen náhodou. 
V domě si jí teda všimnu hned a rozhodně není krásná a ničím ji s velkou vehemencí.

Venku ji nikdo z nás určitě záměrně nehledá. Obdivuji tu krásnou práci. 
V té chvíli nemyslím na účel té krásy. Já vím, to je řád přírody, ale stejně mám tendenci, když se tam nějaké chuďato třepetá a ubývají mu síly, rozbít tu krásu napadrť.

V pátek byla ráno první velká mlha a já ji šla fotit.

Přitom jsem objevila na pumpě krásnou pavučinu. Náhodou. Zatřpytila se v ní kapka rosy.

Bála jsem se, že páteční mlha je začátek a že už to tak teď bude. Každé ráno mléko. 
Ne, byla jen ten jeden den a brzy bylo slunce.
Dnes to teda zase už vypadá jinak. Včera na večer hodně pršelo a někde v dálce hřmělo a blýskalo se. Teď ráno je cítit výrazné ochlazení. Dnes to asi na můj ranní bazén nebude.
Mějte hezký nový týden.