symbióza

Ta doba, kdy jsem o ní nevěděla několik hodin a několikrát i dní, je dávno za námi. 

Jsme spolu už dlouho doma, takže Justýna se zásadně změnila. 
A možná je to i věkem.

Je furt za mnou všude jako ocásek. Naprosto regulérní soužití, trochu v symbióze.

Dnes odjíždíme na tři dny na Moravu a já si říkám, že je čím dál horší ji tu nechávat samotnou. 

Zítra tedy bude mít jako chůvu našeho Jakuba, už jsou parťáci v těchto případech, ale přece jen.

Je to teď malý stalker a klíště, a jak vidí, že se začínám v koupelně líčít, kde mi vždy asistuje, už začne být nervózní a já ji musím uklidňovat, že za chvíli přijdeme. 

No někdy lžu, páč chvíle to nebude a já ji uplácím bonbónky. 
A ta radost, když se vrátím.

Po dlouhé době opět začala skákat na pracovní stůl. 
Měla asi pocit, že mi musí být blízko, takže mi leze do obličeje, musím ji hladit, klávesnice plná chlupů. 

Je jí úplně jedno, zda je nějaké místo či nikoliv.

Tentokrát přelézala překážky jako rozložené barvy, paleta, štětce, pohárky s vodou. No bylo to na hraně, nic se naštěstí nestalo. Po čase usnula na knížce z divadla, když předtím stačila shodit na zem, co překáželo. 
Spala tam schoulená několik hodin, jen se párkrát obrátila jako palačinka.

Jo a Justýnko, zkus si zase stěžovat, že jsi na blogu dlouho nebyla!

Ozvu se pravděpodobně i z Moravy, páč mám připravený jeden příspěvek, který jsem dosud nemohla dát. A možná sem dám i Dášu, většina z vás ji zná a já mám zase tentokrát velký, ale opravdu velký průšvih. Myslela jsem na to několik dní, ale koupit jsem zapomněla. Nemám pískací hračku!!! 

To je neodpustitelné a já budu muset po cestě vymyslet nějakou konspiraci. 
V případě nouze nakoupit u bráchy ve zverimexu. Mám ale pocit, že tohle řešení není to pravé a ona to pozná, páč v krámu často "prodává"  či jen tak sedí na židli a hlídá.

 Minule jsem jí přivezla trochu většího pískacího slona a celé skoro dva týdny, co jsem tam byla, jej tahala furt a furt jsme jej všichni museli hledat, když jej někde odložila.

Mějte pěkný den a já doufám, že třeba tentokrát projedeme D1 bez nějakého stání a bude to trvat obvyklé tři hodiny a ne pět.
No, je to celkem nepravděpodobné, páč to se nám už dlouho nestalo. 
Ale naději mám.