dům plný zvířátek

aneb na skok do Prahy. 

Včera konečně volnější den kromě ranního psaní rozhovoru, takže plán jede se do Prahy. 

Nikdo teď  v celé rodině nestíháme, všude je to stejné, všude moc práce, a stýská se mi po skoro měsíci po všech, tak aspoň někoho chceme vidět, kdo má zrovna čas.

Ještě jsem si kontrolovala, zda mám foťák, bez něj nemůžu.

Děti jsme vyzvedávaly ve škole a byly moc rádi, což daly ve škole najevo velmi hlučně a náš prvňáček Alánek se mohl pochlubit svojí třídou a na stěnách svými výkresy. Ta panda uprostřed je jeho a pak ten krtek v kalhotkách.

Babi, ty jsi ještě neviděla moje nové křečky. Vyfotíš je, viď?

Ptá se Lola ještě v autě. Říkala jsem, že bez foťáku přijet nemůžu. 

Lole se splnilo po půl roce přání. Křečky měla slíbeny, když se bude starat půl roku vzorně o ostatní zvířata, což jsou tři morčata, ty už jsem na blogu představovala, o svoje akvárko s rybičkami a dvě kočky Elzu a Huga. 

Nakonec jsme při focení, které vůbec nebylo lehké, páč ta roztomilá zvířátka nepostojí, pozorovali křečky všichni a mě překvapilo, jak jsou inteligentní a reagují na člověka. Syn má taky dva křečky a už si je vychoval tak, že sotva otevře dveře při návratu domů, začnou oba pištět na pozdrav a hned se chtějí mazlit v náruči.

Lolini křečci mají krásný třípatrový dům plný prolézaček a kolotočů a pozorovat je, jak se protlačují úzkým tunelem za pištění obou a mačkání se, bylo fakt zábavné. Jsou to holčičky. Jedna se jmenuje Emilka po prababičce, jméno druhé jsem zapomněla.

Tady začal děda něco vrtat, takže si děti ucpávají uši.

Po domě jsou další nádherná akvárka, které si pořídila naše Tereza a tu věž uprostřed vyrobila sama na zakrytí vzduchování. A zaznamenala i první chovatelský úspěch a narodilo se nevídané množství ancistrusů, což není úplně běžné. A protože je jich 40, muselo se koupit nové akvárko. 

Mami, pojď se podívat, vystřídá neustálé babi, pojď se podívat.

Babi, půjdeš už nahoru do našeho pokojíku? Lola je netrpělivá, tak už musím. 

Alan: babi, já mám nový kufříček. Ten budu používat na výlety. Vyfotíš mě?

Babi, my ti vyrobíme překvapení. To si můžeš vzít domů. 

Tak si domů vezu okatou příšeru a krásnou rybičku.

Tak to byly střípky a nahlédnutí do našeho pátku možná trochu bez ladu a skladu, ale s radostí. 

Dnes už mám zase pracovní den. Všichni po roce absence akcí chtějí pochopitelně stihnout všechno.

Mějte pohodový víkend.

P.S. Ještě jsem zapomněla na dárek od naší Terezy. Takových malých sladkých melounků se jí na zahradě urodilo už dvacet. No evidentně, co se týká zahradního pěstění, není po mně. Je po svém dědovi, mém tátovi, který by měl velkou radost, ale třeba to vidí...

Tereza má i nádherné obrovské dýně, sklízela kukuřici, spoustu cherry rajčátek, jichž byla opravdu velká úroda, takže jsme dostali i my a spoustu dalšího...